Lídři stran, hnutí a koaličních uskupení, které kandidují do Poslanecké sněmovny v Karlovarském kraji, hovořili v předvolební debatě ČT24 o fungování státní správy. Všichni se shodli na tom, že by měla být efektivnější. To by měla zajistit například její digitalizace, podle některých by dokonce pomohlo i snížení počtu státních zaměstnanců na úřadech.
Lídr karlovarské kandidátky PirátiSTAN Petr Třešňák řekl, že pokud by se uskupení podařilo prosadit jeho plány ohledně fungování státní správy, byla by lepší například komunikace mezi občany a úřady. „Doposud nemáme digitalizováno stavební řízení, to je nedostatek, na kterém je třeba zapracovat. Například ani registr vozidel nevyřídíte na dálku, také si nemůžete jenom na několik kliknutí registrovat nové vozidlo a vyzvednout si SPZ,“ řekl s tím, že stejný problém je i v nemocnicích, kdy si například lékaři během covidu nemohli předávat elektronickou dokumentaci.
Podobného názoru je i lídr kandidátky ČSSD v regionu Tomáš Svoboda. „Musíme se trošku postavit čelem k tomu vývoji a je potřeba, abychom lidem vyšli maximálně vstříc a ti pak neběhali po úřadech celý den, museli si kvůli tomu brát náhradní volna. Ale aby si člověk mohl dnes sednout k počítači a vyřídit si to kompletně na jednom místě,“ sdělil. ČSSD má ve svém programu vznik Národní digitální agentury, Svoboda si ale nemyslí, že to bude znamenat nárůst byrokracie.
Jana Mračková Vildumetzová, která vede v kraji do voleb hnutí ANO, uvedla, že současná vláda se snaží prostřednictvím svého zmocněnce spoustu věcí digitalizovat. „Já si pamatuju, že když jsme přišli do sněmovny v roce 2017 a měl se tam schvalovat e-recept, co to ve sněmovně způsobilo. Málem ten zákon spadl úplně pod stůl. Řešili jsme to tam s panem Adamem Vojtěchem a dali jsme tam odklad účinnosti, díky čemuž to prošlo,“ řekla s tím, že používání e-receptů je dnes už běžnou praxí. „Úřad tady musí být pro občana, a to je to nejdůležitější,“ dodala.
„Chceme lidem zjednodušit život, žijeme v 21. století. Musím souhlasit s předřečnicí (Janou Mračkovou Vildumetzovou – pozn. red.), že ač byl odpor k e-receptům nebo elektronickým žádankám, tak dnes nám to všem usnadnilo život,“ řekla lídryně SPD Karla Maříková. Zmínila také, že v oblasti digitalizace by hnutí z rozpočtů krajů rádo financovalo například právě e-recepty či elektronické žádanky. „Rozdíl je v tom, že kraj má nad tím větší přehled, je určitě větší kontrola, menší celek se vždy lépe kontroluje,“ doplnila.
Dostupný internet pro všechny
Moderátor debaty Martin Řezníček v případě KSČM konstatoval, že v jejím programu příliš bodů k reformě veřejné správy nenašel – zmínil jen internet zdarma pro školy či rodiny s dětmi. Podle lídra komunistů Pavla Hojdy by toto připojení platil ten, kdo školu zřizuje, čili obec nebo kraj. Pokud jde o internet do rodin, měly by ho mít zdarma všechny rodiny s dětmi. „Pokud by měl být nějaký zastřešující úřad, tak to by měl být ten, který by řekl: 'bude se to všechno soustředit na jeden server, aby se mohl každý občan, který je elektronicky identifikován, domoci ve všech oblastech, které ho zatěžují tím, že musí obíhat úřady',“ řekl Hojda s tím, že na ostatních úřadech by tak nemuselo být tolik úředníků jako dnes.
Také Přísaha by chtěla všem zajistit cenově dostupný internet. Jak by toho chtěla docílit, ale lídr kandidátky v Karlovarském kraji Miroslav Haindl odpovědět nedokázal. V oblasti digitalizace však Přísaha má své priority. „Digitalizace zdravotnictví, to je první věc, která musí proběhnout,“ řekl Haindl s tím, že by mělo jít například o dostupné lékařské zprávy při přechodu od obvodního lékaře ke specialistovi. „Druhá věc, digitalizace státní správy, kde je potřeba žádosti vyřizovat z domova,“ zmínil. Jako příklad uvedl Dánsko, které podle jeho slov umožňuje lidem přístup k jednotlivým sekcím veřejné správy.
Lídr kandidátky koalice SPOLU Jan Bureš řekl, že se sice digitalizuje, ale velmi pomalu. „Když se podíváte, jak dneska vypadá Estonsko, tak tam si jenom tři věci nevyřídíte z domova – sňatek, rozvod a převod majetku, všechno ostatní uděláte s digitální občankou, kterou tam má každý. Pokud mám správné informace, tak Estonsko nabízí tyto svoje systémy volně všem ostatním státům,“ řekl. Za nesmysl naopak označil vznik zmiňované digitální agentury, podobné instituce jsou podle něj nehospodárné.
Co dělat lépe?
Ve výkonnosti veřejného sektoru je podle Světového ekonomického fóra Česká republika jedna z nejhorších v Evropské unii. Podle Maříkové by se SPD snažila situaci zlepšit například tím, že by sloučila některá ministerstva. „Už dnes vidíme, že máme jednoho multifunkčního ministra, Karla Havlíčka, takže šlo by sloučit třeba ministerstvo dopravy s ministerstvem obchodu a průmyslu nebo školství a kultury,“ řekla s tím, že by se tak výrazně ušetřilo na nákladech. „Čísla přesná nevím, ale určitě by se na tom ušetřilo několik milionů,“ doplnila. Později s odkazem na „neustálé navyšování úředníků“ dodala, že aparát by měla zeštíhlit právě už zmíněná digitalizace státní správy, jako příklady uvedla e-recepty a e-žádanky. „Tady vidíme, že pokud bude docházet k takovým projektům, může se ten aparát snížit a bude samozřejmě pro všechny zúčastněné celý proces jednodušší,“ doplnila.
Podle Třešňáka z koalice PirátiSTAN by byl vhodný audit na ministerstvech. „Na některých ministerstvech zjistíte, že jsou tam odbory a útvary, které tam jsou skutečně nadbytečné. Naopak v některých těch odvětvích odborníci schází. Je to sporné, nedají se teď přesně říct čísla, určitě nějaká máme, nicméně nemám je teď před sebou. Další věcí jsou kompetence mezi jednotlivými ministerstvy. Je žádoucí otevřít kompetenční zákon a najde se mnoho oblastí, kde skutečně agenda toho ministerstva je nadbytečná,“ míní.
„Všude by se našly nějaké rezervy, kde by se dalo snižovat (počet zaměstnanců – pozn. red.). My samozřejmě jsme pro snižování státních zaměstnanců. Je skutečně potřeba udělat nějaké audity a zjistit, zda opravdu zaměstnanci, kteří tam jsou, jsou tam oprávněně. Je potřeba si říct, jestli je jich tam potřeba tolik. Je to samozřejmě proto, aby stát ušetřil nějaké finanční prostředky,“ uvedl Svoboda z ČSSD.
Podle lídra Přísahy je třeba zabránit úniku peněz ze státní pokladny. „A to tak, že kromě digitální daně pro nadnárodní korporace zavedeme spravedlivé zdanění v součinnosti s Evropskou unií a OECD. Co se týká státní správy, tak je potřeba ten aparát zeštíhlit, je potřeba zjistit, kde je ten tok peněz ze státní správy zbytečný. To můžeme prověřit tím, že prověříme státní zakázky v době covidu,“ řekl Haindl s tím, že samotné fungování státní správy bez auditu zefektivnit nelze.
Koalice SPOLU chce snížit počet úředníků o třináct procent. „Ti, kteří se v tomto směru mohou cítit bezpečně, jsou určitě lidé, kteří pracují pro obranu této země, pro její bezpečnost, hasiči a učitelé. Ti, kteří jsou v tom přímém výkonu, ohroženi nejsou a nebudou, protože ty potřebujeme, dělají kvalitní práci. My se chceme podívat na ty, kteří v přímém výkonu nejsou, to znamená, že jsou na úřadech, jsou i na ministerstvech, a třeba i díky té digitalizaci, kdy je spousta agend, které se dají digitalizací zrušit, tak je možnost ušetřit spoustu pracovních míst,“ řekl Bureš.
„Je nutné řešit otázku počtu úředníků. Můžu vám říct, že jednotliví radní na vás apelují, že potřebují další a další úředníky. Je to kolikrát způsobené Poslaneckou sněmovnou, respektive jednotlivými zákony, které ve sněmovně schvalujeme, že přinášíme další povinnosti těm městům a obcím a ony na to musí mít úředníka. Je nutné posílit veřejný sektor, což jsou vojáci, policisté, hasiči, a máme i spoustu zaměstnanců v regionálním školství. Je tak nutné udělat audit z hlediska agend, protože ty agendy neustále nabobtnávají,“ řekla lídryně ANO Mračková Vildumetzová.
Hojda z KSČM si myslí, že je nutné odlišit státní zaměstnance a úředníky. „Je zapotřebí v návaznosti na digitalizaci zajistit, aby úředníků nepřibývalo a abychom se spíše snažili hledat cesty, jak některé úřady zeštíhlit,“ uvedl. Zmínil například Evropskou unii nebo sněmovnu, od kterých podle něj přichází spousta nařízení, kvůli kterým obce často přijímají další úředníky. „Což by měla řešit právě ta digitalizace a nebylo by nutné zaměstnávat tolik pracovníků v úřadech,“ dodal.
Výběr zastoupených uskupení vychází z průzkumu volebního potenciálu od společností Kantar CZ a Data Collect pro ČT, dále z váhy kandidujících subjektů a jejich dlouhodobé podpory zjištěné ve výzkumech volebních preferencí.
Volební potenciál ukazuje, jaký by mohl být maximální možný zisk politického subjektu, pokud by se k němu přiklonili všichni voliči, kteří ho zvažují. Respondenti mohou uvést více stran, mezi nimiž se teprve rozhodnou.
V průzkumu, který se konal mezi 19. srpnem a 3. zářím, se tazatelé ptali tří tisíc lidí. Statistická chyba je maximálně plus minus 1,9 procenta. Výsledky je třeba vždy vztahovat k termínu sběru dat a chápat je jako aktuální volební potenciál ve volbách do Poslanecké sněmovny. Nejedná se tedy v žádném případě o prognózu výsledků voleb.
Pozvánku do debaty dostali zástupci sedmi stran, hnutí a koalic, které se v průzkumu umístily nejvýše. Zástupci ostatních kandidujících subjektů dostali pozvání do Politického spektra a se všemi lídry kandidátek přináší ČT24 rozhovory v Událostech, komentářích.
