Liberty Ostrava je ve velkých potížích od podzimu. Dluží miliardy

Hutní společnost Liberty Ostrava, která v úterý oznámila, že se chystá propouštět, je ve vážných problémech od loňského podzimu. Od prosince, kdy společnost Tameh Czech zastavila huti dodávky energií, většina jejích provozů stojí. Převážná část z pěti tisíc zaměstnanců je od té doby doma a huť nemá peníze na mzdy. V dubnu 2024 věřitelé schválili restrukturalizační plán, restrukturalizace však nebyla úspěšná a společnost na sebe v červnu podala insolvenční návrh. Od 21. června je v úpadku a mzdy zaměstnancům vyplácí stát.

Majitel společnosti Liberty Steel, britský podnikatel Sanjeev Gupta, který huť vlastní od roku 2019, se dostal v březnu 2021 do vážných finančních problémů. Společnost Greensill Capital, která mu poskytla půjčky na koupi ostravských hutí, se totiž ocitla v insolvenci.

Za provozní úvěr v objemu dvou miliard korun pro Liberty Ostrava, který poskytla německá pobočka Greensill Bank, se zaručila česká státní Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP). Liberty však úvěr nesplácela a EGAP tak v polovině září 2023 oznámila, že za huť zaplatila pohledávku 60,8 milionu eur (přibližně 1,5 miliardy korun).

Loni v říjnu odstavila Liberty jedinou vysokou pec, kterou měla v provozu. Původně dočasně kvůli nedostatečné poptávce. Později však sdělila, že pec zůstane v takzvaném teplém útlumu. V tomto stavu je až dosud.

Společnost pak na konci listopadu 2023 kvůli hospodářským potížím požádala o ochranu před věřiteli, aby předešla vyhlášení úpadku. Podle webu Hospodářských novin ke konci října firma dlužila přes tři miliardy korun.

Huť neplatila za energie, dodavatel Tameh upadl do insolvence

Krajský soud v Ostravě na začátku prosince vyhlásil v případě Liberty Ostrava individuální moratorium, o které firma požádala. Mělo zajistit ochranu před jedním z věřitelů – firmou Tameh, která huti dodávala energie. Společnost Liberty Ostrava zaměstnávající kolem 5,5 tisíce lidí současně získala třicet dnů na to, aby předložila plán restrukturalizace.

Krátce nato na sebe společnost Tameh Czech podala insolvenční návrh. Do sekundární platební neschopnosti se dostala poté, co jí Liberty Ostrava téměř půl roku neplatila za dodávané produkty. Mluvčí Tamehu uvedl, že Liberty společnosti dluží skoro dvě miliardy korun, z toho 1,2 miliardy po splatnosti. Tentýž týden poslal soud firmu Tameh do úpadku.

Snaha o restrukturalizaci

Ministři financí Zbyněk Stanjura (ODS) a práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) po prosincovém jednání v Ostravě řekli, že vláda chce, aby Liberty Ostrava, jejímž věřitelem je i stát (skrze EGAP), předložila ministerstvu průmyslu věrohodný plán restrukturalizace.

Projevili také zájem o huti jednat s Evropskou komisí, protože situace způsobovala problémy i v dalších zemích EU, kde firma podniká. Jurečka tehdy také uvedl, že mimořádná půjčka od státu pro Liberty Ostrava není na pořadu dne. Tu později vyloučil také Stanjura.

Nahrávám video

Liberty skutečně svým hlavním partnerům představila plán, který měl zlepšit provozní, obchodní a finanční výsledky společnosti. Už tehdy ale bylo jasné, že situace v huti je velmi vážná. Na to ostatně poukázal i předseda Odborového svazu Kovo (OS KOVO) Roman Ďurčo, který řekl, že negativní sociální dopady mohou zasáhnout až sto tisíc lidí. Na hutě jsou podle něj navázány dodavatelské podniky s více než dvaceti tisíci pracovníky.

Zastavení provozu

Ke konci prosince vyhlásil krajský soud v Ostravě v případě Liberty Ostrava všeobecné moratorium, které zajistilo firmě na tři měsíce ochranu společnosti před všemi věřiteli – odložilo například splatnost pohledávek. Ochranu před věřiteli získala v den, kdy ukončila provoz – 21. prosince 2023 totiž společnost Tameh zastavila huti dodávky energií.

Vedení Liberty Ostrava tehdy tvrdilo, že je to dočasné opatření, původně se pracovníci měli vrátit 3. ledna. Dostávali celý plat. Návrat většiny zaměstnanců ale byl několikrát odložen, naposledy letos 15. května na dalších šest týdnů.

Huť se totiž nedohodla s firmou Tameh na obnovení dodávek energií. Mluvčí firmy v polovině ledna řekl, že soud vydal soudní příkaz, aby Liberty Tamehu okamžitě zaplatila 500 milionů korun. Ta ale proti soudnímu příkazu podala odpor. O vyřešení sporu mezi dvěma firmami se pokoušel i majitel Liberty Ostrava Gupta, který přijel do Česka. Pokus domluvit obnovení dodávek energií do ocelárny z firmy Tameh se nepodařil, ta totiž trvala na tom, že Liberty musí začít splácet dluh.

V únoru restrukturalizační správce Liberty Ostrava navrhl soudu, aby zrušil všeobecné moratorium. Firma totiž podle něj byla v platební neschopnosti. Soud však na konci měsíce rozhodl, že všeobecné moratorium chránící společnost před věřiteli bude pokračovat, skončit mělo 21. března. V tu dobu také premiér Petr Fiala (ODS) sdělil, že Liberty plní splátkový kalendář u dluhu vůči státu a splatila asi čtvrtinu.

Mezitím se do práce vrátila část zaměstnanců, v březnu jich pracovalo přes sedmnáct set, huť totiž zprovoznila Steckelovu válcovnu. Od dubna jich pak přibyly asi další čtyři stovky. Většina provozů ale nadále stála, protože jednání s firmou Tameh na dodávkách energií se neposunula.

Další prodloužení moratoria

Hospodářské noviny tehdy přišly s informací, že restrukturalizační plán, který Liberty Ostrava předložila věřitelům, počítá s poklesem výroby o šedesát procent. Podle webu listu věřitelům firma dluží šest až sedm miliard korun.

V březnu Liberty znovu požádala soud o prodloužení všeobecného moratoria, který ho den později prodloužil o tři měsíce.

Členové vlády, konkrétně Jozef Síkela (STAN), ale i Jurečka, mezitím opakovaně kritizovali majitele Guptu za to, že s vládou nekomunikuje o řešení situace ve firmě. Hlavním záměrem bylo vrácení peněz vyvedených do zahraničí.

V polovině dubna schválila většina věřitelů restrukturalizační plán Liberty Ostrava. Pro jich hlasovalo devadesát procent. Podnik následně návrh poslal Krajskému soudu v Ostravě k potvrzení, na konci května ale podala společnost Tameh proti restrukturalizačnímu plánu námitku, byl podle ní nereálný.

Úpadek

V červnu tak Liberty oznámila, že odstupuje od preventivní restrukturalizace a žádá soud o reorganizaci podle insolvenčního zákona. Do úpadku poslal hutní podnik Krajský soud v Ostravě v červnu, učinil tak na základě návrhu, který na sebe podala samotná společnost. Uvedla v něm, že je v platební neschopnosti a její závazky po lhůtě splatnosti, které není schopna plnit, převyšují pět miliard korun.

Firma svou situaci sice navrhovala řešit reorganizací, soudu však nepředložila reorganizační plán. Insolvenční správce huti, společnost TP Insolvence, zahájil úvodní kroky insolvenčního řízení, načež začal Úřad práce kompenzovat zaměstnancům huti nevyplacenou mzdu. Na to mají nárok po tři měsíce. Stát počítá s tím, že na tyto účely bude muset vyčlenit až 1,3 miliardy korun.

Zástupci vlády se opakovaně sešli s insolvenčním správcem nad tím, jak situaci zadluženého podniku řešit. O převzetí hlavní části provozu nemá žádný investor zájem a jedna nabídka je na získání druhovýroby. Podle některých zástupců odborů i odborníků například zaznívá, že provoz by mohl převzít i stát.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 49 mminutami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 1 hhodinou

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 1 hhodinou

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 2 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 3 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 4 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 4 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 6 hhodinami
Načítání...