Poslanci na mimořádné schůzi zahájili projednávání vládního návrhu na zpomalení valorizace penzí. Přestože schůze začala ve čtvrtek v poledne, její program se koalici podařilo schválit až po sedmi hodinách a následné jednání se protáhlo do noci. Úvodní poslanecká debata o vládní novele trvala přes třináct hodin. Opoziční hnutí SPD neprosadilo její zamítnutí už v prvním čtení. Předlohu, která obsahuje také nahrazení nynějších pravidel mimořádných valorizací důchodů při vyšší inflaci dočasným přídavkem, nyní posoudí sociální výbor. Na její projednání bude mít podle rozhodnutí pléna poloviční, měsíční lhůtu. Vláda obhajuje svoje plány tím, že je třeba zmírnit propad důchodového systému a snížit zadlužování.
Večerní a noční jednání navrhl hned první vystupující – předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marek Výborný. Uvedl, že očekává, že se rozpoutá „náročná, věřím ale, že věcná rozprava“. „Protože jsme začali až ve 12 hodin, není jistota, že to zvládneme do 19. hodiny,“ zdůvodnil svůj návrh.
Po Výborném vystoupili s kritikou vlády místopředsedové opozičního ANO Alena Schillerová a Karel Havlíček a předseda SPD Tomio Okamura. Schillerová v obsáhlém vystoupení kritizovala zejména ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS), o němž se domnívá, že by ve vládě neměl být. Havlíček se pustil do kritiky avizovaných změn ve valorizacích, následně se také vymezoval proti vládním krokům proti inflaci. „Bytostně si stojím za tím, že vláda selhala v boji s inflací. Popřela navíc sama sebe. Ještě před dvěma roky tvrdila, že se jedná o Babišovu drahotu. Jenomže (…) to nebyla žádná naše drahota, ale že to byl důsledek covidové doby,“ řekl Havlíček.
Okamura se proti vládě vymezoval obdobně. Také ve své řeči předeslal, že SPD navrhne zamítnutí vládního návrhu již v prvním čtení. Hovořil hodinu, během ní mimo jiné doporučil premiérovi Petru Fialovi (ODS), aby Stanjurovi nabídl místo na kandidátce do Evropského parlamentu a tak jej odstranil z vlády. „Bez toho, že mu nabídne trafiku, tak se to v ODS dělá, tak Zbyněk Stanjura neodejde,“ konstatoval. V projevu také šéf SPD neskrýval, že je obstrukční. „Avizovali jsme, že vám to tady budeme dlouze vysvětlovat – to, co děláte a jak chcete okrást všechny občany České republiky,“ prohlásil.
Okamuru vystřídal u řečnického pultíku předseda ANO Andrej Babiš, který se vyjadřoval k různým aspektům vládnutí nynější koalice a také on hovořil o její údajné ambici připravit důchodce o peníze. Odmítl, že by veřejné finance byly ve špatné kondici, čímž vláda zdůvodňuje připravované změny, které se netýkají jen penzí, ale například i daní, odvodů či úspor na úřadech. „Dluh je stále poloviční vůči dalším členským státům Evropské unie,“ poznamenal.
Babiš pak v řeči dlouho pokračoval, skončil po třech a půl hodinách. Ve svém projevu vyzdvihoval kroky své bývalé vlády a kritizoval nynější vládu nejenom kvůli důchodům a úspornému balíčku, ale například i kvůli tomu, že podle šéfa ANO dostatečně nebránila přípravě emisní normy Euro 7.
Po předsedech obou opozičních hnutí vystoupil premiér Petr Fiala. Ten sice na úvod předeslal, že bude hovořit o novele upravující valorizace důchodů, ale pak začal komentovat Babišovy výroky o Euro 7 nebo Green Dealu. K Zelené dohodě podle něj přistoupilo Česko za Babišovy vlády a nynější kabinet již mohl pouze vyjednávat o případných změnách. Totéž podle Fialy platí u nové emisní normy.
Ohledně důchodové reformy řekl premiér, že jeho kabinet je „první vláda, která o reformě nejen mluví, ale také koná“. Dodal, že předchozí kabinety o změnách pouze mluvily. „Neměly odvahu, a problém se v čase samozřejmě zvětšoval,“ řekl Fiala.
Hlavním cílem předkládané důchodové reformy je podle premiéra zachovat schopnost státu udržitelně financovat důchody, aniž by stát zbankrotoval. Proto je nutné odchod do důchodu prodlužovat v souladu s tím, jak se prodlužuje délka dožití, řekl Fiala. Podle něj by měl být důchod vyplácen v průměru 21,5 roku. S hlavním cílem souvisí i snížení valorizace v řádu 150 až 200 korun měsíčně, řekl Fiala.
Program schválen po sedmi hodinách
Politici ANO, Okamura, Fiala – a po něm také ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) a předseda klubu SPD Radim Fiala – využili přednostní právo k vystoupení, ke slovu se tedy dostali již před schvalováním samotného programu schůze. Na to došlo až ve čtvrt na osm a koaličními hlasy program hladce prošel. Pro hlasovalo 82 ze 139 přítomných.
Tím ale teprve formálně odstartovala obecná rozprava. Přihlášeno do ní na začátku bylo patnáct poslanců. Do toho ale nebyli započítáni ti, kdo mohli ještě vystupovat s přednostním právem (předsedové stran a klubů, případně jejich zástupci, členové vlády a členové vedení sněmovny), ani ti, kdo reagují na vystoupení s faktickými poznámkami.
Poslanci se navíc mohli ještě hlásit dodatečně, výsledkem bylo, že po první hodině rozpravy zbývalo šestnáct přihlášených. Předtím kromě úvodního vystoupení ministra Jurečky a jednoho vystoupení řádně přihlášeného poslance hovořila s přednostním právem znovu Schillerová, na niž reagoval faktickou poznámkou Jurečka.
„Stěžejním a jediným cílem je snížení životní úrovně důchodců,“ řekla k předloze Schillerová a označila ji za nesmyslný asociální návrh. Vláda podle ní současnou situaci penzistů nechápe, budou podle ní chudnout. Jurečka jí vytkl, že byla čtyři roky ministryní financí a s důchody neudělala nic. Poukazoval na to, že sliby ANO o předložení penzijní reformy se nenaplnily. Za nesmyslné ministr označil tvrzení, že by vláda někoho okrádala. Jurečka uvedl, že celou důchodovou reformu chce dát do legislativního procesu ve druhé polovině roku.
„Jedná se o změny, které výrazně poškodí všechny příjemce důchodů, ty současné i budoucí,“ řekl Okamura předtím, než navrhl zamítnutí novely. Plénum o tom hlasovalo na závěr úvodního kola, Okamurova snaha vzhledem ke koaliční většině úspěšná nebyla. Šéf SPD uvedl, že kabinet nemá peníze, protože je neschopný a „prošustroval je“.
Poslankyně Jana Pastuchová (ANO) upozornila vládní koalici na nepřítomnost jejích členů v sále. „Sedí tu deset poslanců z koalice a tři ministři. To asi k tomu, jak je schůze strašně důležitá,“ poznamenala.
Pro zamítnutí penzijní novely, jak to navrhl Okamura, hlasovalo ze 142 přítomných poslanců 60 opozičních zástupců. Proti bylo 82 poslanců vládního tábora. Vláda by podle normy chtěla rozhodovat už letos v září o valorizaci důchodů pro příští rok.
MPSV chce vrátit pravidla platná do roku 2018
Zpomalení valorizace a přísnější podmínky mají podle ministerstva práce a sociálních věcí přispět ke zmírnění propadu důchodového systému a snížení zadlužování. Jurečka řekl ve svém projevu ve sněmovně, že stát letos vydá na penze zhruba o 80 miliard korun víc, než na ně vybere. „Kdybychom to nechali tak, tak v roce 2050 v tomto systému bude každý rok chybět více než 350 miliard korun,“ řekl.
Důchody se navyšují pravidelně vždy od ledna. Nyní se zvedají o růst cen a o polovinu růstu reálných mezd. Nově by se částka měla zvedat o tempo růstu cen a o třetinu růstu reálných mezd, tedy stejně jako před rokem 2018.
Předčasný důchod by měl být možný nejvýše tři roky před dosažením důchodového věku. Jít by do něj mohli lidé, kteří pracovali a platili odvody čtyřicet let. Pobíraná částka v předčasném důchodu by se měla krátit víc než dosud. Penze se skládá ze dvou částí. Solidární základní výměra je stejná pro všechny a v zásluhovém procentním díle se odrážejí odpracované roky, výše odvodů z výdělků a počet dětí. Podle novely by se u předčasného důchodu až do řádného termínu zásluhová část valorizovat neměla.
Pokud by se ceny zvedly nejméně o pět procent od posledního přidání, měli by důchodci a důchodkyně stejně jako teď při mimořádné valorizaci dostat víc peněz. Pobírat by měli dočasný přídavek a zvednout by se jim měla i zásluhová část penze. O kolik procent by zásluhový díl v předchozím roce kvůli zdražování rostl, o tolik procent by bylo jeho běžné navýšení pak nižší.
Ministr práce a sociálních věcí řekl, že cílem opatření je zajištění dobrých životních podmínek nejen pro nynější důchodce, ale také pro jejich děti a vnoučata. „Děláme kroky, které vedou ke stabilizaci, aby měly budoucí důchody důstojnou úroveň a hodnotu,“ dodal.
U důchodů je bankrot téměř nevyhnutelný, míní ekonom
Jestliže Andrej Babiš ve svém dlouhém vystoupení mimo jiné tvrdil, že České republice nehrozí bankrot, zcela se rozešel s míněním ekonoma Petra Bartoně. Ten řekl v Interview ČT24, že má Česko jeden z nejméně reformovaných systémů důchodů. „A jakýkoliv pokus z minulosti nebyl příliš úspěšný. Sice mají plná ústa slov, že je to reforma, ale je to jen oddálení skutečného krachu. Reforma by spočívala v tom, že musíme změnit závislost na státních důchodech. Máme se bavit o tom, odkud se ty důchody mají brát, jestli čistě od státu, anebo jestli také čekáme, že si lidi budou více spořit na svoje vlastní důchody,“ popsal.
Zmínil například ostatní země, kde mnohem větší podíl důchodu pramení z vlastních úspor, nikoliv od státu. Bartoň se také domnívá, že náš důchodový systém je ve větší nevýhodě oproti ostatním státům, protože zde máme efekt „Husákových dětí“, tedy silné ročníky ze 70. let. „Je tam obrovský skok, systém tak nejpozději zkrachuje 2. ledna 2040, kdy první Husákovy děti začnou odcházet do důchodu. A to je skok, který jinde nevidíme,“ poznamenal s nadsázkou.
