Jeden z posledních veteránů od Tobruku slaví stovku. Z vlasti musel utéct dvakrát

Účastnil se obléhání Dunkerquu i bojů u Tobruku. Bernard Papánek patří mezi poslední československé veterány, kteří se zapojili do těchto zlomových okamžiků druhé světové války. Z vlasti musel uprchnout dvakrát, vždycky se ale vrátil. Narodil se přesně před sto lety.

„Vážil jsem necelá dvě kila. Mamince říkali, ať se na mě moc neupíná, že nepřežiju ani 24 hodin,“ vyprávěl Papánek v roce 2018 v rozhovoru pro Paměť národa. Navzdory předpokladům přežil nejen první den, ale dalších sto let. A to přestože na sklonku války málem o život přišel.

Z Brna ho vyhnali kvůli jeho původu. Před Hitlerem utekl do Palestiny

Bernard Papánek se narodil 17. ledna 1920 ve Vídni. Maminka ho ale záhy odvezla ke svým rodičům na Moravu, kde vyrostl. Obchodní školu vystudoval ve Vídni a s výučním listem zamířil do Brna. V Rakousku v té době už vládli nacisté. Ani v Brně to ale pro mladíka, který byl Žid po otci ze Slovenska, nebylo snadné. Práci v oboru nenašel a z města ho kvůli jeho původu vykázala policie.

„V noci mě spolu s dalšími vyvezli za hranice Brna, tam mě vysadili a jeden četník mi ukázal, kterým směrem je Slovensko, že tam mám dojít pěšky. Mně se tam ale nechtělo, na Slovensku jsem nikdy nebyl a nikoho jsem tam neznal, a tak jsem si sedl na mez u silnice, snědl jsem klobásky, co mi do policejní cely přinesl v balíčku bratranec, vypil kávu a pak jsem se vrátil do Brna,“ vzpomínal Papánek.

Následně se skrýval u příbuzných. Věděl ale, že pokud zůstane, bude kvůli vzrůstajícímu antisemitismu v nebezpečí. Známý mu tak zajistil cestu do Palestiny a Papánek se ještě společně se svým bratrancem dostal ven ze země.

Dál bojoval proti nacismu. U Tobruku i Dunkerquu

V emigraci si ale nehodlal jen užívat svobody. S bratrancem záhy vstoupili do československé zahraniční armády. Po nezbytném výcviku v Haifě se pak Papánek dostal do Tobruku, kde sloužil u protiletadlové baterie.

V létě 1943 se českoslovenští vojáci přesunuli do Anglie. A tam se v Liverpoolu 23letý Papánek setkal i s tehdejším exilovým prezidentem. „Přišel nás tam navštívit prezident Edvard Beneš. Půl hodiny tam s námi byl a mohli jsme s ním hovořit,“ přiblížil veterán.

Po roce se Papánek zúčastnil také obléhání Dunkerquu. A dodnes si pamatuje množství mrtvých lidí, které tehdy viděl. „Po cestě to vypadalo jako po válce, po bombardování, všechno bylo rozbité, leželi tam mrtví. Na silnici jsem viděl zabitého Němce, boty už neměl, ty mu sebrali,“ vybavoval si zážitky z konce války pamětník.

A v Normandii málem 19. prosince 1944 sám umřel. „Byla dost mlha, já jsem tam šel a najednou jsem dostal ránu, byl jsem blízko, možná deset metrů od místa, kde jsme měli minomety,“ popsal Papánek. Dostal se pak do kanadské polní nemocnice, kde ho sedm hodin operovali. Lékařům se ho ale podařilo zachránit.

Podruhé odešel kvůli komunismu

Po válce zjistil, že mnoho členů rodiny už neuvidí. Jeho příbuzní zahynuli v koncentračních táborech. Zachránil se jen bratr, který také uprchl do Palestiny, a strýc. Po válce se Papánek vrátil do Brna. A úplně změnil obor – začal soukromě vyučovat němčinu a angličtinu. To ale skončilo v roce 1948. Tehdy jako voják ze západní fronty stěží hledal uplatnění a musel vystřídat různá místa.

„Na Zelném trhu v mlékárně sháněli skladníka, a tak jsem tam začal pracovat, pak mi jeden známý opatřil místo na benzinové stanici a krátkou dobu jsem byl jako pomocník na stavbě,“ přiblížil svá zaměstnání.

Bernard Papánek v březnu 2019
Zdroj: ČT24

V roce 1961 se oženil. Tehdy už věděl, že ho sleduje Státní bezpečnost. Začal proto uvažovat o emigraci. Jeho manželka ale měla dvě dospívající děti z prvního manželství, které nechtěla opustit. Přesto v roce 1964 emigrovali přes Vídeň do Izraele.

Tam začal Papánek pracovat se svým bratrem u letecké společnosti. Přijal izraelské občanství a nové jméno – Benjamin Palgi. Po revoluci se s manželkou opakovaně vraceli do Česka a u dětí tady nakonec zůstali. V roce 2014 se odstěhoval k nevlastní dceři na Slovensko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 21 mminutami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 38 mminutami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 1 hhodinou

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 2 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 2 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 3 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 4 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 6 hhodinami
Načítání...