Limit pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu se nezvýší. Sněmovna v úterý přehlasovala návrh Senátu, který ho chtěl zvýšit v případě stavebních prací ze šesti milionů na devět milionů korun. Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) tento návrh odmítl s tím, že k otázce navýšení limitů se chce vrátit až v případné další novele zákona o zakázkách. Sněmovna odmítla i další senátní návrh, který do legislativy o zakázkách převáděl pravidla zákona o střetu zájmů.
O senátních návrzích se hlasuje jako o celku. Poslanci stvrdili novelu zákona v původně schválené podobě, kdy na návrh vlády především zamezuje v přístupu k zakázkám podnikům odsouzeným za pojistný podvod.
U zakázek na dodávky a služby se měl limit podle senátního návrhu zvýšit ze dvou na tři miliony korun. Zastánci zvýšení, které podpořily senátní výbory hospodářský a pro územní rozvoj, zvýšení limitu zdůvodňovali inflací spolu s tím, že se limity devět let nezměnily. Bartoš ale řekl, že nastavení limitů je systémová záležitost a měla by mu předcházet analýza.
„Otázku limitů bych řešil následující novelou,“ uvedl. Chtěl by spolu s případným zvýšením limitů současně stanovit pravidla pro větší průhlednost zadávání zakázek. K další části senátního pozměňovacího návrhu Bartoš podotkl, že návrh vychází z úpravy, kterou už ve sněmovně přednesl předseda pirátského poslaneckého klubu Jakub Michálek. Zadavatelům by podle něj tento návrh omezil administrativní náročnost a mohli by vyloučit zadavatele, na kterého se uplatnění střetu zájmů vztahuje.
Novela na návrh vlády zamezuje v přístupu k zakázkám firmám odsouzeným za pojistný podvod. Zpřísňuje i přístup firem odsouzených za další trestné činy. Vybraní dodavatelé podlimitních zakázek budou muset prokazovat čestným prohlášením, že jsou způsobilí a že nebyli odsouzeni za zákonem stanovené trestné činy. Bartoš už loni na podzim uvedl, že zákon upravuje povinnost prokazovat kvalifikaci tak, aby se společnosti tvořící koncerny nemohly trestní odpovědnosti vyhnout.
Poslanci do novely zahrnuli i mírnější podmínky pro některé zemědělce. Nebudou považováni za veřejné zadavatele, pokud budou pořizovat zakázku za peníze z některých evropských dotací. Týkat se to bude takzvaných sazbových dotací, kdy je stanovena sazba dotace, například u pěstování ovoce a zeleniny nebo například vinařství.
Rozšíření očkování proti papilomaviru
Sněmovna schválila senátní úpravu novely o veřejném zdraví, která zahrnuje očkování proti lidskému papilomaviru, který je původcem rakoviny děložního čípku. Věkové rozpětí se touto novelou rozšíří na jedenáct až patnáct let věku. Nyní je hrazeno z veřejného zdravotního pojištění dětem mezi třináctým a čtrnáctým rokem věku.
Podobně se rozšíří i věkové rozpětí pro hrazené očkování mládeže proti meningokokům, které nyní stát platí dívkám a chlapcům od čtrnácti do patnácti let. Nově to bude mezi čtrnáctým a šestnáctým rokem věku. „Je to všechno v souladu s vědeckými poznatky,“ uvedl před poslanci senátor Roman Kraus (ODS).
Nově budou podle této novely moci očkovat také hygienici a epidemiologové. Senátoři si od toho slibují zvýšení počtu očkovacích míst. Očkovat tak bude moci podle Krause dalších zhruba tři sta lékařů.
Úpravy čeká v souladu se senátními úpravami také vydávání povolení pro překročení hlukových a vibračních limitů například u dálnic a železnic. Už nebudou dočasné jako nyní, úřady je ale budou moci kdykoli přezkoumat, například na základě nových vědeckých a technických poznatků ve snižování hluku. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) předlohu v senátním znění podpořil. Pozměňování návrhy horní komory jsou ku prospěchu, uvedl.
Rejstřík trestů se začlení pod ministerstvo spravedlnosti
Poslanci rovněž podpořili v úvodním kole novelu, podle které se už nebude rejstřík trestů samostatnou organizační složkou státu, ale začlení pod ministerstvo spravedlnosti.
„Zřízení úřadu, který se bude věnovat výlučně správě této evidence, tak bylo ve své době odůvodnitelné. S ohledem na elektronizaci celé agendy je toto ale již překonáno,“ uvedlo ministerstvo spravedlnosti v předkládací zprávě. Evidence trestů a evidence vybraných přestupků nyní představují zřejmě jediné seznamy, které spravuje samostatná organizační složka státu zaměřená výlučně na vedení záznamů.
Změna u státních hmotných rezerv
Sněmovna rovněž v úvodním kole podpořila novelu, která upravuje zásoby státních hmotných rezerv. Podle této novely bude možná moci Správa státních hmotných rezerv (SSHR) část svých zásob u obchodníků jen rezervovat, stát je tak nebude muset vlastnit, jako tomu bylo doteď.
Změny vycházejí podle kabinetu ze zkušeností z covidové epidemie a z krize po zahájení ruské vojenské invaze na Ukrajině. Hlavním cílem navrhované úpravy je vytvoření systému, který je schopen na základě minulých zkušeností připravovat Českou republiku na možné budoucí krizové stavy, stojí v důvodové zprávě.
Rezervace některých věcí nebo i zvířat u vlastníka za úplatu má státu šetřit náklady. „Z ekonomického hlediska je u některých komodit výhodnější tyto věci nebo zvířata nepřevádět do vlastnictví státu, ale smluvně je zahrnout do systému státních hmotných rezerv s tím, že zůstanou ve vlastnictví soukromé osoby, která o ně bude na základě smluvního vztahu se správou pečovat,“ píše se ve zdůvodnění.
Úvod schůze se protáhl
Poslanci se v úvodu schůze zabývali programem. Se svými návrhy na zařazení bodů vystoupila během prvních dvou hodin jednání zhruba dvacítka poslanců. Většina opozičních návrhů byla následně zamítnuta.
Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová například navrhla projednat konání ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) ohledně rozpočtu. „Předložil rozpočet, o jehož příjmech a výdajích musel moc dobře vědět, že nebudou odpovídat realitě,“ uvedla s tím, že si část příjmů „namaloval“ a vylepšil saldo státního rozpočtu o 150 miliard korun.
Vystoupil také předseda SPD Tomio Okamura, který kritizoval vládní konsolidační balíček. „Není to žádný konsolidační a už vůbec ne ozdravný balíček, ale obsáhlá daňová reforma, která zvýší daně všem bez rozdílu. A za hnutí SPD říkám jasně, že hnutí SPD je programově proti zvyšování daní českým občanům a firmám,“ uvedl.
Projednají uzákonění manželství pro stejnopohlavní páry
Naopak sněmovna zařadila jako bod programu návrh předsedkyně horní komory Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) o uzákonění možnosti manželství i pro stejnopohlavní páry. Sněmovna by se tím tak mohla zabývat v úvodním kole tento týden.
V podstatě souběžně by pak poslanci mohli projednávat podle návrhu předsedy klubu ODS Marka Bendy také ústavní zakotvení ochrany manželství jako svazku muže a ženy.
„Bylo by dobře, abychom obě normy projednávali současně,“ zdůvodnil Benda svůj návrh, aby byla o něco předřazena také poslanecká úprava ústavní Listiny základních práv a svobod, jež by zakotvila ochranu manželství jako svazku muže a ženy. Stejný postup projednávání obou předloh zvolila sněmovna i v minulém volebním období. Debatu o nich ale tehdy nedokončila.
Lidé stejného pohlaví by podle poslanecké novely občanského zákoníku měli v manželství stejná práva, jako je nyní mají žena a muž. Jde například o vznik společného jmění, nárok na vdovský a vdovecký důchod, o práva a povinnosti k dětem, které vychovávají, a o přístup k náhradní rodinné péči. Registrované partnerství, do něhož mohou homosexuálové a lesby vstupovat nyní, by jako institut prakticky zaniklo.
