Hlavním problémem v nemocnicích je teď personál, zdravotníci do ledna nevydrží, říká Němeček

Nahrávám video
Otázky Václava Moravce: Bývalí ministři zdravotnictví Roithová, Němeček a Heger o koronaviru
Zdroj: ČT24

Vývoj epidemie covid-19 se v Česku dál nezhoršuje. Reprodukční číslo pokleslo a procento pozitivních dál neroste. Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) je to začátek snižování. Nikdo se dle něj nemusí bát, že by nebyl ošetřen. O situaci ohledně epidemie diskutovali v Otázkách Václava Moravce bývalí ministři zdravotnictví Zuzana Roithová (KDU-ČSL), Leoš Heger (TOP 09) a Svatopluk Němeček (ČSSD).

Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) přiznal, že vláda mohla více tlačit na ministerstvo zdravotnictví, aby prosadilo nový pandemický plán. „Nemáme ani pandemický plán, ani všechny prostředky v zásobě hmotných rezerv. Bohužel jsme se po první vlně moc dál neposunuli,“ říká Zuzana Roithová, která nyní působí jako předsedkyně představenstva Jihočeské nemocnice.

Bývalý ředitel nemocnice v Hradci Králové Leoš Heger (TOP 09) připomněl Centrum biologické ochrany v Těchoníně, které slouží právě pro ochranu před infekčními nemocemi. Jeho kapacita ale nestačí na takovou míru, v jaké se nyní šíří covid-19. Mělo se podle něj víc dbát na zapojení praktických lékařů minimálně po první vlně, když se vědělo, že bude epidemie pokračovat.

„Vláda po první vlně pro přípravu na tu druhou neudělala skoro nic, když to hodně zjednoduším,“ říká nynější předseda představenstva Bohumínské městské nemocnice Svatopluk Němeček. Především se podle něj měly zvýšit trasovací kapacity hygienických stanic. „Není možné nabrat rychle lékaře, ale to trasování zvládnou šikovní vyškolení lidé během pár dní,“ komentuje Němeček.

Podle něj jakožto bývalého ministra se na druhou vlnu lépe připravit dalo. „Asi by to vyžadovalo jít ne úplně standardní cestou. Celou dobu se říkalo, jak jsme best in covid a úplně to selhalo, když se ta čísla začala zvyšovat,“ popisuje Němeček. Na Ostravsku dle něj vláda zaspala v souvislosti s infekcí v OKD a teď se děje to stejné na úrovni státu. Němeček má pocit, že epidemie ukázala, jak se postupně rozpadá státní struktura.

Hygienické stanice jako slabý bod systému?

„Myslím, že slabý bod byl v těch hygienických stanicích,“ uvažuje Leoš Heger. Naložilo se na ně příliš moc práce, na které nejsou uzpůsobené. Heger by ale nepoužil označení rozpad státu. „Jsou prostě věci z vyšší moci, když někde přijde těžké zemětřesení, tak také vláda nemůže hned padnout,“ říká. Příklad bychom si měli vzít ze zemí jako Jižní Korea nebo Tchaj-wan, kde zabrzdili epidemii na začátku, dodává.

Podle Zuzany Roithové za to mohou i priority ministerstva zdravotnictví, které si žádné nestanovilo. „Jsou kraje, kde to trasování do nedávna fungovalo, například v Jihočeském kraji,“ uvádí Roithová. Po první vlně se mělo rekapitulovat, co se stalo a co nás čeká ve druhé vlně. Změna systému hygienických stanic je podle Roithové až na druhém místě.

V roce 2003 došlo ke zrušení hygienických stanic, které předtím byly i v některých okresech. „Pamatuju si, jak se ten systém měnil, postupně si sedl a fungoval docela dobře ve standardní situaci. Je to o lidech, myslím, že i na těch jednotlivých stanicích. V první řadě bych zkoumal, kde to dobře fungovalo a proč případně ne, a pak teprve uvažoval o nějaké systémové změně,“ komentuje Leoš Heger.

Podle Svatopluka Němečka byla největší chyba na ministerstvu zdravotnictví, které neposílilo kapacity. Poděkoval ale řadovým hygienikům. Po konci pandemie budeme dle něj muset všechno přehodnotit. „Asi bychom měli vybudovat moderní systém 21. století, který bude postavený na IT a bude propojený s ostatními systémy veřejné správy,“ předpovídá Němeček.

Omezení zdravotní péče

Část nemocnic musela kvůli zahlcení covidovými pacienty omezit běžnou péči. „Hlavním problémem je personál, tím, že se omezily operace, šel použít personál na covidové stanice,“ přibližuje Zuzana Roithová. Upozorňuje, že záložní nemocnice nelze provozovat bez zákonného oprávnění a měla by se proto urychleně přijmout legislativa, která je bude regulovat. Podle ministerstva vnitra by bez ní záložní nemocnice nemohly fungovat.
Leoš Heger kritizuje situaci ohledně legislativních omezení pro práci lékařů.

Situace v souvislosti s plánovanými operacemi je podle Roithové špatná od jara. „Teď dochází k druhé vlně, kdy lidé, kteří potřebují určité výkony, tak se k nim nedostanou. Jakmile bude mít nemocnice úbytek covidových pacientů, tak by měla postupně nabírat ty ostatní,“ dodáva. Kritizuje také centrální nařizování postupu nemocnicím ze strany ministerstva.

Situace v regionech může být podle Svatopluka Němečka o dost odlišná od kapacit velkých pražských nemocnic. „Čím menší ta nemocnice je, tím víc zkomplikuje fungování výpadek několika lékařů a sester,“ přibližuje. „Nedovedu si představit, že by v současném nasazení dokázaly nemocnice fungovat tři nebo čtyři měsíce,“ varuje Němeček.

Pokud se podle něj čísla nakažených výrazněji nesníží, budou se muset do konce ledna nemocnice starat o velké množství pacientů. Vláda by tak měla zvážit například 14denní lockdown. Klíčová budou čísla v příštím týdnu.

Financování zdravotnictví

Podle ředitele VZP Zdeňka Kabátka je peněz v systému na financování covidové péče dostatek. Podle odhadů se náklady vyšplhají k sedmi miliardám korun. „V tomto kontextu pojišťovny neselhaly a neselhalo ani ministerstvo zdravotnictví. Mrzí mě, že ještě z ministerstva nepřišly mimořádné odměny zdravotníkům,“ říká Zuzana Roithová. Systém je ale podle ní na další vlny covidu připraven.

„Poslední půlrok se zapíše do historie, protože se poprvé o financích ve zdravotnictví tak moc nemluví,“ říká Leoš Heger. Vypadá to teď díky pandemii s financováním zdravotnictví podle něj o něco lépe. V současnosti je ale potřeba podpořit zdravotnický personál. Není si jistý ani dostatkem lidí pro vojenské nemocnice.

Podle Zuzany Roithové by se zdravotnické kapacity měly věnovat přímo do běžných nemocnic. Není tam dostatek personálu pro zajištění víkendových a nočních služeb. Chtěla by, aby lékaři z ambulancí mohli pomáhat i v nemocnicích. Zásadní je podle ní i zvýšit platy středního zdravotnického personálu.

„Nemyslím si, že je to jen o platech. Lidé si dnes vybírají povolání, která nejsou tak náročná, nevyžadují takové nasazení jako ve zdravotnictví například o víkendech a dnes už spousta lidí není ochotna to dávat na oltář obecného dobra,“ míní Svatopluk Němeček. Problémy s placením v současné době nejsou. Do bohumínské nemocnice už také přišly odměny zdravotníkům, uvedl Němeček.

„Myslím, že ta situace odhalila, jak je důležité funkční zdravotnictví, aby fungoval zbytek země, aby fungovala ekonomika,“ popisuje Němeček. Je také rád, že premiér Andrej Babiš (ANO) změnil názor a umožnil zvýšení plateb za státní pojištěnce. To se u něj snažil prosadit právě Němeček ještě jako ministr zdravotnictví, když Babiš spravoval finance.

Pravidelná valorizace plateb by teď podle něj byla dobrá. „Myslím, že teď také přehodnotíme, jakou kapacitu a rezervy ten zdravotnický systém má mít,“ říká Němeček. Třeba Německo má podle něj teď velkou výhodu, že má více lůžek než jeho sousedi.

Souhlasí s tím i Zuzana Roithová. Leoš Heger pak chválí bývalého ministra Adama Vojtěcha za jeho koncepci pro zefektivnění zdravotnictví. Velká rezerva je podle něj v práci na tři směny. „Je potřeba především podpořit tyto pracovníky,“ míní Heger. Nedostatek personálu nemocnic podle Roithové řeší i v sousedních zemí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ve čtyřech obcích se volila nová zastupitelstva

Nové volby ve čtveřici tuzemských obcí přilákaly ve dvou z nich až polovinu voličů. V Úhercích na Lounsku měla kolem 15:00 odvoleno téměř polovina zapsaných voličů a v Lipníku na Mladoboleslavsku představovala k 16:00 volební účast 51 procent. Ve Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku přišlo až 70 procent voličů. Naproti tomu v Cekově na Rokycansku hlasovalo dosud asi čtyřicet ze 140 oprávněných voličů, tedy necelých 29 procent, řekla zapisovatelka volební komise. Volební místnosti se uzavřely ve 22:00.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Policie dopadla čtvrtou osobu podezřelou z teroru v Pardubicích. Soud ji poslal do vazby

Policie zadržela čtvrtou osobu podezřelou z účasti na teroristickém útoku v Pardubicích, je české státní příslušnosti. Okresní soud v Pardubicích ji odpoledne poslal do vazby. Zda jde o muže, nebo ženu, policie neuvedla. Zadržená osoba odmítla vinu a podala stížnost proti uvalení vazby. Policie po dalších podezřelých stále pátrá.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Humorem lze vést i předem prohrané bitvy, vzkázal Svěrák na jubileum

Čerstvě devadesátiletý herec, scenárista a spisovatel Zdeněk Svěrák vzkázal ze své dnešní narozeninové oslavy lidem, že humor je vzácný dar. Jen s jeho pomocí lze podle něj čestně vést předem prohrané bitvy. Laskavý humor a sklon k poetické hravosti tvoří základ veškerého jeho díla. Cimrmanolog, scenárista, divadelník, herec a autor písniček pro děti slaví v sobotu devadesáté narozeniny. Jeho narozeniny s ním kolegové a přátelé oslavili speciálním programem na prknech Divadla Járy Cimrmana. Na dálku mohly Svěrákovi pomyslně popřát i tisíce lidí, kteří si koupili lístek do kina na přímý přenos slavnostního večera.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 15 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 18 hhodinami

Noc na neděli bude o hodinu kratší. Ovlivní to vlaky a autobusy

V neděli 29. března se v Česku v 2:00 posune čas o hodinu vpřed kvůli začátku platnosti letního času. Noc tak bude o hodinu kratší. Změna ovlivní třeba noční vlaky, u kterých se kvůli posunu času zobrazí zpoždění o hodinu. Podle některých odborníků má střídání času negativní vliv na zdraví a psychiku lidí. Třeba únava řidičů z kratší noci může zvýšit počet dopravních nehod, protože podle expertů vyvolává stav jako půl promile alkoholu v krvi.
před 21 hhodinami

Chystá se redukce víceletých gymnázií, zcela rušit se ale nebudou

V pátek 10. dubna čekají žáky první termíny přijímacích zkoušek na střední školy. Skoro pětina žáků se na ně hlásí už z pátých tříd, dostat se na vybranou školu se daří necelé polovině z nich. I přes vysokou poptávku mluví část regionů i odborníků o nutnosti snižovat počty míst na víceletých gymnáziích. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) redukci podporuje, zrušit je úplně se však nechystá.
27. 3. 2026

VideoVládní strany se přou o to, jakým způsobem má koalice představovat své plány

Hnutí ANO vadí, že předseda SPD Tomio Okamura často své partnery překvapuje zveřejňováním návrhů, pro které nemá vyjednanou podporu. Tento týden se to týkalo třeba růstu rodičovské, příspěvku na péči nebo změn televizních a rozhlasových poplatků. Sám Okamura na tom nic špatného nevidí. Opozice hovoří o chaosu nebo mediálních výkřicích. Podle vicepremiérky a ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) budou vládní strany o vzájemné komunikaci mluvit i na pondělním jednání koaliční rady.
27. 3. 2026
Načítání...