Gazdík: Matematika učí logice, maturovat z ní mají knihovníci i baletky

Státní maturita z matematiky by se měla vztahovat na všechny středoškoláky bez rozdílu. V předvolební debatě ČT to uvedl předseda Starostů a nezávislých Petr Gazdík, podle kterého je matematika nezastupitelná pro schopnosti logického myšlení. S existencí povinné státní zkoušky z tohoto předmětu souhlasí i ostatní politici, šíři škol, na které by se měla vztahovat, by ale uzpůsobili profilu absolventa.

Povinnou státní maturitu z matematiky by měli studenti poprvé skládat v roce 2021. Typy škol, kterých se týká, neurčuje zákon, ale vládní nařízení – a podle něj by se měla za čtyři roky vztahovat na všechny studenty gymnázií a lyceí. V dalším roce i na studenty ostatních středoškolských oborů s maturitou.

Studenti středních škol, kterých se zkouška z dospělosti z matematiky týká, tak budou skládat státní část zkoušky povinně ze tří předmětů. Vedle počtů jde ještě o češtinu a cizí jazyk (v těchto případech funguje státní maturita už od školního roku 2010/2011). Výjimku z matematiky mají jen zdravotnické, sociální a umělecké obory.

Obnovení povinných zkoušek z matematiky ovšem budí snad ještě větší kontroverze než zavedení státní maturity jako takové (a to se o ní v Česku diskutovalo od devadesátých let). Kvůli povinnému přezkoušení z goniometrických funkcí nebo kvadratických rovnic se skupina poslanců letos v červenci dokonce obrátila na Ústavní soud a žádá, aby část školského zákona věnovaného zkoušce z matematiky zrušil.

Starostové a nezávislí: Pro všechny bez rozdílu

Nejednoznačné stanovisko k šíři oborů, na které se má povinná státní maturita z matematiky vztahovat, potom zaujímají i reprezentanti stran usilujících v nadcházejících volbách o hlasy voličů. Nejjednoznačnější je v tomto ohledu postoj lídra zlínské kandidátky Starostů a nezávislých (a vystudovaného učitele matematiky) Petra Gazdíka, který by na rozdíl od současného kabinetu výjimku žádnému z oborů neuděloval.

„Jsem pro povinnou maturitu z matematiky. Schopnosti logického myšlení, dávání věcí do souvislostí, aplikování zákonů a pouček v praxi je něco, co každý student, i student knihovnické školy, potřebuje,“ uvedl Gazdík a s jistou mírou nadsázky dodal, že by se měla týkat i operních pěvkyní a baletek. Podoba zkoušky by podle něj nicméně mohla projít jistou formou úpravy, která by se přiblížila praktičtějším potřebám – na rozdíl od stávajícího zkoušení integrálů a derivací.

Maturitu z matematiky bez rozdílů prosazuje i ODS, současně s tím preferuje jednotnou úroveň zkoušky (u všech povinných předmětů) a jasnější určení toho, s jakými vědomostmi by měl student ke zkoušce nastoupit. Kandidátka občanských demokratů Ilona Mauritzová zároveň zdůraznila, že je potřeba žáky na zkoušku z matematiky připravovat od základní školy: „Pokud bychom děti připravovali od malička, tolik by se matematiky nebály.“ 

Nahrávám video

Čekat na změnu výuky? Nedočkáme se, říká kandidát SPD

A právě současná kvalita výuky matematiky na základních a středních školách byla argumentem, který v předvolební debatě v neprospěch plošné povinné zkoušky zazněl od Zelených. „O povinné maturitě z matematiky můžeme uvažovat až v momentě, kdy většina škol nebo všechny projdou změnou její výuky, aby matematika nebyla strašák a maturita bolestný přechodový rituál,“ prohlásil jejich jihočeský volební lídr Pavel Himl s tím, že jeho strana povinnost zkoušky nepodporuje.

Zástupce SPD Michal Šmucr čekání na změnu výuky zavrhl. „Jak znám situaci v českém školství, nedočkali bychom se toho. V tomto ohledu mám důvěru k tvůrcům testů. Svou skladbou mohou být postaveny tak, aby požadovaly praktické znalosti,“ prohlásil.

Obdobně jako Himl hovořil i kandidát lidovců Jiří Mihola; význam matematické gramotnosti sice nijak nezpochybnil, povinnou státní zkoušku bez změny výuky na nižších stupních ale nepovažuje za koncepční a podotkl, že problém hrozí i na druhé straně katedry – s nedostatkem učitelů s potřebnou aprobací. U škol se všeobecným vzděláním s povinnou matematikou souhlasí, větší měrou by ale rozlišoval: „Mírnější bych byl u škol, které jsou specificky zaměřené, a zohlednil bych profil absolventa.“

Došlo tak ke vzácné shodě lidovce s komunistou, protože i jihomoravský volební lídr KSČM Ivo Pojezný odmítl Gazdíkovu vizi plošně povinné matematiky. „Existují školy, kde by to bylo nepřirozené a nebylo by to normální,“ dodal s odkazem na (již dnes osvobozené) umělecké školy.

ČSSD: Je zde prostor pro úpravy

Stejný názor mají i Piráti. „Státní maturita z matematiky je potřebná v případě všeobecných a přírodovědných gymnázií a v případě technických odborných škol,“ sdělil jejich reprezentant Ondřej Kolek s tím, že výjimku pro umělecké školy by zachoval.

A stejně mluví i volební lídr ANO na severu Moravy Ivo Vondrák; na matematice shodně s Gazdíkem akcentuje její význam pro rozvoj logiky, uměleckým oborům by ji ale odpustil.

Reprezentant sociální demokracie Petr Kořenek, jehož strana v aktuálním volebním období školský resort spravovala, ke kritice státní maturity z matematiky uvedl, že stávající podoba, kdy začleněné obory určuje vláda, má svou výhodu. „Určování bude daleko flexibilnější, než kdyby se to určilo zákonem. Je zde prostor pro debatu, po změny i pro reakci na vývoj ve společnosti,“ připustil případné úpravy.  

Do předvolebních debat jsou představitelé politických stran a hnutí zváni na základě výsledků výzkumu, který pro Českou televizi vypracují agentury Median a Kantar TNS CZ. Klíčem k účasti hostů v předvolebních debatách je jejich pořadí v rámci výzkumu celostátního volebního potenciálu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
Právě teď

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 17 mminutami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 39 mminutami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 1 hhodinou

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 2 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 3 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 4 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 6 hhodinami
Načítání...