EU se od našeho vstupu změnila, bylo by vhodné referendum o setrvání, míní Urza z Urza.cz

Nahrávám video

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Jediný kandidát strany Nevolte Urza.cz Martin Urza v rozhovoru ujistil, že platí to, co stojí v názvu strany, totiž že nechce být zvolen. Předvolební kampaň ale chce využít k prezentaci svých názorů. Je přesvědčen, že by se měla Evropská unie decentralizovat, míní také, že by bylo namístě nové referendum o setrvání v ní.

Jak hodnotíte naše členství v Evropské unii za uplynulých víc než dvacet let?

Za uplynulých víc než dvacet let se Evropská unie výrazně změnila. Jednak za velkou změnu považuji třeba Lisabonskou smlouvu, ale nejenom to. Když jsme se zavazovali k přijetí eura, tak tam byla maastrichtská kritéria, která už dávno v podstatě nikdo neplní. Teď se jedná i o zrušení práva veta, což byl jeden z hlavních argumentů, když jsme do Evropské unie vstupovali. Za mě jsou změny tak zásadní, že by bylo vhodné, aby došlo k dalšímu referendu, kdy by se občané rozhodli, jestli tam chtějí, nebo nechtějí být. Z výzkumů vyplývá, že by vyšlo, že tam chtějí být, ale přijde mi, že je dobré se zeptat.

Která tři témata považujete v těchto volbách za nejdůležitější?

Decentralizaci, což naráží na princip subsidiarity, kterým se sice Evropská unie zaklíná a deklarativně ho dodržuje, ale přijde mi, že ho flagrantně porušuje skoro ve všem, co dělá. Dle principu subsidiarity mají být všechny problémy řešeny na nejnižší správní úrovni co nejblíže občanům, a Evropská unie si přebírá stále víc a víc pravomocí. Dalším naším velkým tématem je deregulace. Evropská unie vznikla na dobrých základech, volném trhu, volném pohybu zboží a osob. Nicméně výsledek, který tady máme, je obrovský byrokratický moloch, který zatěžuje všechny členské státy regulacemi. My bychom chtěli, aby to přestalo.

Co chcete v Evropském parlamentu prosazovat, čemu chcete naopak bránit?

Já do Evropského parlamentu nechci. Přijde mi důležité myšlenky, které máme, propagovat. Naše politická činnost spočívá právě v tom, že o těch tématech mluvíme. Nevěříme tomu, že se v Evropském parlamentu dá něco změnit a nechceme být jednou ze stran, které si na euroskepticismu vybudují to, že se nechají zvolit do europarlamentu, kde potom jejich lídři nebo zástupci pobírají velké evropské peníze. My to dělat nechceme, nicméně chceme témata zvedat. Proto kandidujeme.

Měla by se Evropská unie rozšiřovat? Případně o koho ano, o koho ne a proč?

Principiálně si myslím dvě věci. Jednak že je na každém státu, jestli chce, nebo nechce vstoupit do Evropské unie. Na druhou stranu, čím větší je celý orgán, tím centralizovanější to je. My jsme zastánci co největší decentralizace.

Dosud nefungovala žádná společná pravidla, která by se týkala migrace. Jak hodnotíte reformu migrační politiky, která by měla platit od roku 2026?

Nechci se řadit k lidem, co říkají, všechny migranty pryč. Na druhou stranu si nemyslím, že by to mělo být centrálně řízeno. Vadí mně, že je pohyb osob relativně malý, hranice jsou z mého pohledu příliš přísně střeženy. Myslím, že by měly být státy daleko volnější v tom, aby si každý chodil, kam chce a kdy chce. Nemyslím, že by to mělo být státně organizováno a měli by být zváni uprchlíci směrem k nám. Takže na jednu stranu si myslím, že by nikdo neměl bránit lidem v pohybu, na druhou stranu si myslím, že by je nikdo neměl sociálněinženýrsky uměle přesouvat za peníze ostatních.

Měla by Evropská unie dál pomáhat Ukrajině? Případně jak?

Nemám nic proti pomoci Ukrajině. Já osobně podporuji konkrétní lidi na Ukrajině – ne armádu, ale konkrétní lidi. Ten konflikt je pro mě důležitý, na druhou stranu si nemyslím, že by mělo být úkolem Evropské unie něco takového dělat. Ale jestliže už má veřejné peníze, o kterých rozhoduje, tak mně toto jejich využití přijde méně špatné než jiné využití. Ale nemohu s klidným svědomím říct, ano měla, protože vůbec nevěřím tomu, že by měla hospodařit s tolika veřejnými prostředky.

Podporujete Green Deal?

Ne.

Má Česká republika přijmout euro?

Myslím, že ne. Zejména mně k tomu přijdou důležitá maastrichtská kritéria, o kterých jsem se zmínil. Ve chvíli, kdy jsme se zavazovali k přijetí eura, protiplnění nebo smlouva z druhé strany byla, že kdo bude mít euro, bude splňovat maastrichtská kritéria. Což v podstatě nikdo z těch států nesplňuje. Což znamená, že mi nedává smysl, abychom z naší strany plnili dohodu, která není plněna z druhé strany.

V budoucnu se v Unii staneme čistým plátcem. To znamená, že Česká republika víc zaplatí, než dostane. Jak byste jako politik chtěl lidem vysvětlit, případně nechtěl vysvětlit, že mají dotovat zaostalejší regiony na úkor těch svých?

Já si nemyslím, že by to měli dělat, ale ani nejsem nacionalista a zastánce národního státu. Vadí mi obrovské veřejné rozpočty jak na straně Evropské unie, tak na straně státu. Což znamená, že na jednu stranu nejsem zastáncem toho, aby Česká republika skrze přerozdělování Evropské unie dotovala jiné státy, ale ani neřeknu Čechy Čechům a české peníze Čechům. Říkám, nechme peníze lidem a snižme celkově daňovou zátěž.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 16 mminutami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 33 mminutami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 55 mminutami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 2 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 2 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 3 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 4 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 6 hhodinami
Načítání...