Se začátkem října začíná platit novelizovaný zákoník práce. Mění hlavně pravidla pro lidi, kteří pracují na dohody. Změny je mají přiblížit ke klasickému pracovnímu poměru. Nově budou mít takzvaní dohodáři například právo na příplatky za práci o víkendech. Jasnější má být i to, na co přesně a kdy si je firmy najímají. Podle zaměstnavatelů ale novela přinese spíše další administrativní zátěž.
„V zásadě do té dohody, kterou s daným zaměstnancem sepisuji (jakožto zaměstnavatel, pozn. red.) tak jako tak, vkládám velmi stručný jednoduchý odstavec, který říká, že buď se práce vykonává v jasně vymezených dnech či hodinách, nebo je tam případně odkaz na to, že otázka, kdy se práce vykonává, bude doplněna třeba SMS komunikací,“ nastínil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Podle člena výboru pro sociální politiku Aleše Juchelky (ANO) by novela mohla přinést stabilitu v zaměstnavatelském sektoru. „To znamená u zaměstnanců. Ale samozřejmě tím, že se zákoník práce přijal jako implementace evropské směrnice, tak to ztíží přístup k různému agenturnímu zaměstnávání,“ uvedl.
Lidé budou muset nově dostávat rozvrh práce – písemně a minimálně tři dny předem. Zaměstnavatel si bude muset připravit peníze navíc, a to na svátky, víkendy nebo noci. Pracovníci budou moci po půl roce požádat o plnohodnotné zaměstnání. Případné odmítnutí bude muset firma písemně zdůvodnit.
Od roku 2024 budou mít také lidé pracující na dohodu nárok na dovolenou. Novela mění i pracovní podmínky pro těhotné a rodiče s dětmi do devíti let. Ti mohou žádat o práci na dálku – firmy nicméně mohou odmítnout. Žádost o zkrácený úvazek mohou zaměstnavatelé odmítnout jen ze závažných důvodů.
Obavy ze ztráty flexibility
„Na první pohled jsou to primárně negativa pro zaměstnavatele stran administrativní náročnosti. Nicméně si myslím, že ve výsledku to bude nevýhoda i pro samotné zaměstnance, protože zaměstnavatelé můžou být méně ochotní tyto úvazky nabízet,“ varoval advokát z kanceláře KPMG Legal Ladislav Karas.
Na dohodu pracují často lidé například v úklidových službách. „Pro nás to doposud bylo výhodné. Týkalo se to zejména lidí, kteří například byli na mateřské, nebo měli nějakou komplikaci, kvůli které se jim hodil kratší úvazek,“ řekl ředitel společnosti Youklid Adam Krůžela.
Nyní se ale podle zástupců firmy začíná flexibilita z práce na dohodu vytrácet. „Za nejproblematičtější považuji zejména nutnost plánování směn dopředu – až tři dny na další týden. Problém může být pro firmy, které fungují podobně jako my, kdy neví úplně přesně, jak bude ten další týden vypadat, protože zákazníci mohou onemocnět, může být potřeba zakázku přeplánovat a může se ta pracovní doba lišit,“ zdůvodnil Krůžela.
Ze změn má obavy i spoluzakladatelka a jednatelka projektu Máma job Lenka Mazalová, která pomáhá matkám po rodičovské dovolené získat flexibilní úvazky. „To moc flexibilní nebude, ani pro jednu stranu. Spíš je to tak trochu krok zpátky, protože matky po rodičovské dovolené potřebují v práci určitou flexibilitu. Největší komplikace, asi v sedmdesáti procentech případů, je právě nevhodně rozvržená pracovní doba,“ nastínila.
Část firem říká, že vyšší náklady na pracovníky v důsledku zaplatí zákazníci.
Novela zákoníku práce přináší ještě jednu změnu, a to dvojnásobné navýšení dohodnuté přesčasové práce lékařů. Zástupci profesní komory to kritizují. Zdravotníci jsou podle nich už nyní přetížení a přesčasy v některých zařízeních nejsou dobrovolné. Přes čtyři tisíce devět set lékařů – tedy asi třetina těch, co slouží – podalo na protest výpovědi z přesčasové práce, a to od prosince. Dožadují se lepších podmínek.
Lidi pracující na dohodu nejspíš čekají i další změny – počítá s nimi konsolidační balíček. Ten upravuje částky, které si pracovníci mohou vydělat, aniž by odváděli pojistné. To nejspíš budou muset platit i ti, kteří si u jednoho zaměstnavatele vydělají více než 25 procent průměrné mzdy – aktuálně je tato hranice na deseti tisících.
