Třetinu členů rad České televize a Českého rozhlasu možná bude volit Senát. Zpřísní se také vymezení organizací, které mohou předkládat návrhy kandidátů. Změny přinese vládní novela, kterou v úterním úvodním kole podpořila sněmovna navzdory odporu opozičních hnutí ANO a SPD. Debata trvala zhruba deset a půl hodiny, ačkoli vládní tábor prosadil omezení řečnické doby. Opozice neprosadila zamítnutí předlohy už v prvním čtení ani její vrácení kabinetu k dopracování. Nyní ji posoudí volební výbor, který má na starosti média.
Do volby členů rad České televize a Českého rozhlasu chce vláda v novém návrhu zapojit i Senát. Radní obou veřejnoprávních médií nyní volí pouze poslanci. Novela zpřísňuje také vymezení organizací, které mohou předkládat návrhy kandidátů.
Sněmovna mohla jednat v případě potřeby až do středečního rána. Možnost nočního jednání prosadil na návrh předsedy klubu ODS Marka Bendy vládní tábor. „Budeme jednat a meritorně hlasovat i po devatenácté, jednadvacáté a čtyřiadvacáté hodině,“ uvedl.
Poslanci opozičních ANO a SPD návrh nepodpořili, stejně hlasovali také při schvalování programu schůze. Návrh na možnost nočního jednání zdůvodnil Benda tím, že předloha by mohla vyvolat emoce a „bylo signalizováno“, že jednání může být delší.
Omezení řečnické doby
Koalice prosadila odpoledne omezení řečnické doby tak, že poslanci bez přednostního práva mohli vystupovat nejvýše dvakrát deset minut. Předtím, než sněmovna návrh schválila, zamítla čtveřici opozičních protinávrhů. Poslanci ANO a SPD chtěli mírnější omezení, a to od dvakrát čtyř hodin po dvakrát půlhodinu. Po hlasování si vzal Juchelka pro klub ANO hodinovou přestávku.
Juchelka předtím uvedl, že jako šéf výboru, jenž má na starosti média, určil zpravodajem novely Martina Kolovratníka (ANO). Organizační výbor ale stanovil zpravodajem Jana Lacinu z vládního hnutí STAN. Podle Juchelky tím byla porušena nepsaná pravidla. Sněmovna pak zamítla jeho návrh, aby se zpravodajem stal Kolovratník.
Ministr kultury Martin Baxa (ODS) tvrdí, že cílem novely je posílení nezávislosti veřejnoprávních médií. „Chceme zvýšit nezávislost médií veřejné služby. Opozice naopak a bude tady za to bojovat,“ prohlásil předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob.
Naopak zástupci opozičních ANO a SPD pokládají navrhované změny za pokus politicky ovládnout obě veřejnoprávní média. „Když je to tak sněhobíle perfektní, tak proč jste neměli ani odvahu dát jako zpravodaje Kolovratníka. Vy jste si to posichrovali. Je to jak za totality,“ řekl poslanec Robert Králíček (ANO).
Tomio Okamura (SPD), jenž patřil k řečníkům s přednostním právem, ve sněmovně hovořil zhruba jednu a půl hodiny. „Chceme, aby Česká televize fungovala demokraticky, aby vysílala pro všechny koncesionáře,“ uvedl. Zopakoval, že koalice chce prostřednictvím navrhovaných změn dokončit politické ovládnutí veřejnoprávních médií. Okamura také uvedl, že podle SPD by měla být Česká televize financována přímo ze státního rozpočtu a koncesionářské poplatky by měly být zrušeny.
„Jdete tím směrem, aby vysílali pouze provládní pořady, aby vysílali v podstatě provládní názory. Aby docházelo k šikaně názorových oponentů, případně cenzuře,“ řekl Okamura. Baxa to označil za absurdní argument. „Přece za situace, kdy navrhujeme do voleb radních přizvat i jinou komoru, která má jiné složení, reprezentuje jiné voliče, tak ten argument je směšný,“ reagoval. Baxa také odmítl Okamurova vyjádření, podle nichž předlohu napsaly různé, zejména novinářské neziskové organizace. Podle Baxy vznikla na ministerstvu kultury.
Vůči názorům předsedy SPD se ohradil i Lacina. Zdůraznil, že v novele jde o posílení nezávislosti veřejnoprávních médií a o stabilitu parlamentní demokracie. „Je to velmi zásadní norma a zavilé protesty některých aktérů a hlasů to jen potvrzují,“ řekl.
Více než hodinu hovořil také Juchelka, který označil novelu za špatnou, nedomyšlenou, možná protiústavní a drahou, když zvyšuje počet radních veřejnoprávní televize o tři na osmnáct. Půjde podle něho o další tři placená místa pro kandidáty vládní koalice, aby kontrolovala volbu generálního ředitele České televize na jaře příštího roku.
Juchelka za klub ANO navrhl zamítnutí vládní novely. K požadavku na zamítnutí už v prvním čtení se později přidal Radek Rozvoral za opoziční frakci SPD.
Po Juchelkově vystoupení navrhla Jana Mračková Vildumetzová (ANO) změnu zpravodaje předlohy Laciny na Ondřeje Babku (ANO). Několik minut trvalo, než počet poslanců v sále dosáhl zákonem dané hranice, od níž může dolní komora hlasovat. Sněmovna nakonec požadavek Mračkové Vildumetzové zamítla.
Na programu schůze byla novela naposledy před zhruba třemi týdny, kdy prvnímu čtení zabránil Tomio Okamura. Tehdy tři hodiny navrhoval změny programu schůze. U mimořádných schůzi takový obstrukční postup poslanci však využít nemohou, protože navržený program nelze měnit ani upravovat. Původně měli poslanci předlohu projednávat v prvním čtení v polovině července, dohodli se ale na odkladu.
Vládní tábor nechal k novele svolat po dřívějších odkladech a obstrukcích mimořádnou schůzi.
Senát by volil třetinu radních
Senát by podle novely zvolil tři nové televizní radní do tří měsíců od účinnosti novely, která se předpokládá k 1. lednu příštího roku. Dále by vybral další členy na tři místa, která by se uvolnila jako první. V případě Rady Českého rozhlasu by šest míst obsazovaných nadále sněmovnou určil los. Zbylé tři pozice by připadly senátní volbě. Všichni nynější členové rozhlasové rady by svá funkční období dokončili. „Novela zároveň ruší možnost odvolat Radu ČT a radu Českého rozhlasu dvojím neschválením výroční zprávy, a to jako celek,“ uvedl Lacina.
Ke zvolení nebo odvolání generálního ředitele ČT je nyní nutných nejméně deset hlasů a generálního ředitele ČRo aspoň šest hlasů, takzvaná zvláštní kvalifikovaná většina. Nově by podle novely byla pro taková rozhodnutí potřebná prostá kvalifikovaná většina, tedy nadpoloviční většina hlasů všech členů Rady České televize nebo Rady Českého rozhlasu.
SPD v horní komoře zastoupení nemá, ANO má na rozdíl od nejpočetnějšího klubu ve sněmovně jeden z početně nejslabších senátorských klubů. Kandidáty by mohly navrhovat výhradně organizace představující kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické a národnostní zájmy s nejméně desetiletou historií, tedy nikoli například nově založené jako teď.
