Cílem Ruska je vyvolat strach a podkopat důvěru, říkají odborníci ke zprávě NCOZ

Snaha kremelského režimu o snížení důvěry lidí v instituce a stát není nová, hrozbou je zvýšení intenzity vlivových operací, prohlásil vládní koordinátor strategické komunikace státu Otakar Foltýn. Komentoval tak výroční zprávu Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ), podle které v Česku dochází k informačním operacím s cílem usnadnit šíření ruských narativů. Bezpečnostní analytik Vojtěch Bahenský zase upozornil na roli, kterou v šíření těchto narativů hrají média nebo sněmovní opozice.

Podle Foltýna jsou závěry NCOZ zcela v souladu s předchozími výstupy Bezpečnostní informační služby (BIS), Vojenského zpravodajství (VZ) i zahraničních partnerů. „Součástí je nově i intenzivnější využívání kriminálních struktur, a to včetně útoků ve fyzickém prostoru,“ uvedl koordinátor.

Připomněl případ Jihoameričana, který přicestoval do Česka a pokusil se zapálit autobusy v místním depu. „Pro tento typ útoku nepotřebujete žádného intelektuála,“ popsal Foltýn s tím, že na důležitější cíle Rusko použije vlastní agenty.

„Pro standardní zneklidňování místní populace vám opravdu stačí obyčejný kriminálník, který provede něco, co je hodně vidět. Je celkem jedno, jaký je reálný fyzický dopad, důležité je, že to je emocionálně viditelný útok,“ vysvětlil.

Nahrávám video

Společným jmenovatelem informačního působení i fyzických útoků je snaha o co největší snížení důvěry lidí v instituce i stát jako takový, doplnil Foltýn. „Takové působení kremelského režimu není rozhodně nové, hrozbou je ovšem zvýšení intenzity vlivových operací,“ řekl. Dodal, že zpravodajské služby na takové riziko upozorňovaly už od února letošního roku.

Podle NCOZ jde o součást informační války, jejímž cílem je zastavit přísun materiální pomoci Ukrajině. K nárůstu takzvaných hybridních hrozeb dochází i v dalších evropských státech, trendem je stále častější zapojování místních obyvatel nebo lokálních kriminálních skupin do různých činností, píše centrála.

Taktika podobná teroristům

Analytik Asociace pro mezinárodní otázky Vojtěch Bahenský si myslí, že se výrazně zvýšilo riziko sabotážních akcí ze strany Ruska, ale na informační scéně k takovému nárůstu aktivity nedošlo. Odolnost lidí vůči útokům, které se snaží ovlivnit veřejné mínění v Česku, podle něj v některých ohledech trochu vzrostla.

„Obecně se veřejnost začala dívat výrazně skeptičtěji na Rusko jako zdroj informací, nicméně zároveň se bavíme o velmi krátkém časovém horizontu, kdy se mediální gramotnost veřejnosti v horizontu pěti, deseti let mění poměrně omezeně,“ podotkl.

Nahrávám video

Taktika Ruska vůči Evropě je podobná jako u teroristických skupin, zmínil Bahenský. „Mediální pokrytí té události má vyvolat ve veřejnosti obavy nebo strach z obdobné akce nebo další eskalace, a tím ovlivnit například podporu veřejnosti pro dodávky zbraní Ukrajině,“ vysvětlil. V médiích by se mělo o podobných akcích proto mluvit velmi opatrně, podotkl. „Často je tady tendence na hrozbu intenzivně upozorňovat,“ řekl. Podle něj to může veřejnost spíše více vystrašit.

Účinnou obranou proti řadě ruských hybridních útoků by podle Bahenského měla být státní správa a bezpečnostní složky, vyzdvihl například práci Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Také ale dodal, že důvěru veřejnosti ve stát v některých ohledech nahlodává i současná opozice, která mívá tendence zlehčovat úspěchy vlády ve sféře informační bezpečnosti Česka.

Politické reakce

Vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) má za to, že čelit hybridním hrozbám lze tím, že společnost bude vzdělaná, bude umět kriticky myslet či nepodléhat strachu. „To není problém jenom aktuálně poslední doby. Je to problém, který tady máme několik let, kdy se snaží vliv Ruska nebo Číny tímto způsobem vstupovat do české společnosti,“ řekl Jurečka. „Děláme kroky pro to, abychom dokázali čelit těmto hrozbám, abychom měli dobře vybavenou armádu,“ dodal.

Podle vicepremiéra a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) se daří i skrze mezinárodní spolupráci rozkrývat některé skupiny produkující dezinformační obsah. Zmínil případ proruského serveru Voice of Europe. Kabinet podle něj reaguje na dezinformační narativy uváděním věcí na pravou míru i aktivní komunikací.

Poslance z bezpečnostního výboru zpráva NCOZ nepřekvapila. „Všichni víme, že se Ruská federace, která si Česko dala vysoko na seznamu svých nepřátel, snaží narušit demokratické procesy, ústavní zřízení i podkopat odhodlání pomáhat Ukrajině proti teroristické agresi. Není divu, ze na tyto aspekty upozorňují různé bezpečnostní instituce, nejenom NCOZ,“ řekl předseda výboru Pavel Žáček (ODS).

Nahrávám video

„Skutečnost, že světové mocnosti, a zejména Rusko se snaží posilovat svůj vliv v jiných zemích, není nic překvapivého. České bezpečnostní služby by neměly jen tento fakt konstatovat, ale především by měly být aktivní a pojmenovávat tyto jevy průběžně,“ míní člen výboru Robert Králíček (ANO). „Osobně považuji za minimálně podobný problém, že řada vládních politiků těmto jejich snahám, snad nevědomky, napomáhá, když tuto hrozbu používají v rámci politického souboje,“ dodal.

Nahrávám video

Podle místopředsedy výboru Šimona Hellera (KDU-ČSL) nepochybuje o ruských aktivitách na českém území téměř nikdo. „Jedná se o dlouhodobé zásadní bezpečnostní riziko pro naši zemi. Řešením je funkční strategická komunikace státu a efektivní vzdělávání a zvyšování odolnosti občanů vůči dezinformacím. Ani jedno se nám bohužel nedaří tak, jak by mělo,“ řekl. Za důležité pokládá i posílení bezpečnostních složek jako je BIS a další.

Ruské zahraniční vlivové operace nejsou překvapením ani podle Pavla Zuny (TOP 09). „Činnosti KGB se v roce 1991 pouze rozdělily mezi SVR a FSB. Praktiky a cíle zůstávají stejné, demoralizovat a oslabit západní země. Ideálně je připravit na snadnější převzetí pod ruským vlivem, ruskou správou. To jen Západ byl posledních třicet let naivní. Naivní v tom, že Rusko je jiné, že se může změnit na zemi západního typu,“ soudí. „Musíme v této hybridní válce pracovat se stejnou zbraní, a to jsou informace,“ dodal Zuna.

Senátor a člen výboru pro záležitosti Evropské unie David Smoljak (STAN) upozornil na to, že v dnešní době se dají dezinformace šířit mnohem rychleji než dříve, během pouhých minut. „Ohromným způsobem se změnily podmínky, ohromným způsobem se změnil celý informační prostor, ale ty hrozby zůstávají už mnoho let stále stejné. Je pravda, že teď se navýšila jejich intenzita,“ podotkl. Připomněl v tomto kontextu vliv sociálních sítí, především u mladších ročníků.

Nahrávám video

„Nemá smysl lovit jednotlivé dezinformace, snažit se je chytit a usvědčit ze lži. To je marný boj,“ myslí si Smoljak. Podle něj je důležitější posilovat vlastní tuzemské informační zdroje, jako je Český rozhlas, Česká tisková kancelář nebo Česká televize. „Tyhle veřejnoprávní korporace mají přímo zákonem dané, že mohou šířit jenom ověřené, objektivní informace,“ zdůraznil. Přiznal také, že Česko je v boji s dezinformacemi stále pozadu. Situace se prý v poslední době trochu zlepšila, pořád je ale v republice tato oblast méně rozvinutá a fungující než v řadě jiných evropských zemí, řekl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 2 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 3 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 3 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 4 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 5 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 6 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 7 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 9 hhodinami
Načítání...