Chceme výjimku pro Prahu, aby mohla čerpat dotace na dopravní infrastrukturu, řekl předseda strany Mourek Špringr

Nahrávám video

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Předseda strany Mourek Petr Špringr v rozhovoru uvedl, že chce v europarlamentu prosadit výjimku pro Prahu, aby mohla čerpat evropské dotace na rozvoj dopravní infrastruktury. Kromě toho se představitelé strany chtějí vyjadřovat i k tématu migrace. Nedávno schválený migrační pakt podporuje, má k němu však i výhrady. Podobně se staví také ke Green Dealu. Přijetí eura by bylo pro Česko prospěšné a mohlo by vést ke snížení cen v retailových řetězcích, řekl.

Jak hodnotíte naše členství v EU po dvaceti letech?

Jako Česká republika bychom měli být vděční, že v Evropské unii můžeme být a naše členství optikou samotné přítomnosti hodnotíme velice pozitivně. Evropská unie jako taková je instituce navržená lidmi. To znamená, že má určité chyby, ale je tam spousta příležitostí chyby opravovat. Ale Unie jako taková je pro Českou republiku jednoznačně prospěšná. Tím spíš v tuto chvíli, kdy z Evropské unie především čerpáme. Za mnoho let, kdy se naše úroveň rozvine natolik, že budeme podporovat více ty méně rozvinuté státy, bude benefitů méně. Ale v tuto chvíli je to jednoznačně dobře.

Která tři témata považujete v těchto volbách za nejdůležitější?

Témata, která ve veřejném prostoru nejvíce rezonují, jsou určitě Green Deal, migrace a možná přijetí eura. Co bychom my za stranu Mourek chtěli zvedat, je i téma využití evropských fondů pro rozvoj dopravní infrastruktury v rámci Prahy. Praha je z pohledu Evropské unie nadprůměrně bohatý region, z pohledu HDP je téměř na dvojnásobku a nemá dnes možnost evropské dotace čerpat. Že by dopravní infrastruktura v Praze byla na stejné úrovni, jako je v západních státech nebo ve velkých západních městech, to si rozhodně nemyslíme.

Pokud je jednou z vašich ambicí zlepšit dopravní infrastrukturu v Praze, jakým způsobem chcete oslovit i voliče z dalších regionů Česka?

Praha jako naše hlavní město, možná to nepůsobí příliš dobře, na druhou stranu Praha je aglomerace, do které se sjíždí především obyvatelé Středočeského kraje, ale nejenom. Dobudování dopravní infrastruktury kolem Prahy, mám na mysli vnitřní a vnější okruh, ale i železniční dopravy.

To ale nejsou věci, které se řeší v Evropském parlamentu.

V Evropském parlamentu se řeší financování. Dnes si Praha nemůže sáhnout na evropské peníze a to si nemyslíme, že je dobře. Rádi bychom pro Prahu vyjednali nějakou výjimku. To je to, jak o tom přemýšlíme.

Co chcete v Evropském parlamentu dále prosazovat?

Rádi bychom se vyjadřovali k otázkám migrace. Migrační pakt, tak jak byl dnes schválen Evropskou unií, je určitě krok dopředu – ve smyslu nemít pakt, mít tuhle variantu. Tato varianta samozřejmě není dokonalá. Myslíme si, že pro Česko by tam měla být stálá výjimka v souvislosti s přijetím uprchlíků z Ukrajiny. Ideální by bylo přenést azylové řízení do států původu migrantů, nikoliv je vracet. Ale to jsou už takové fine-tuningové věci, které by pakt posunuly zase dál. Určitě je dobře, že migrační pakt máme.

Čemu chcete naopak bránit?

Určitě bychom nechtěli, aby migrace ze zemí kulturně odlišných ve srovnání s Českou republikou, abychom museli přijímat uprchlíky z těchto zemí. To je něco, s čím nesouhlasíme. Rádi bychom migraci řešili tím, že azylové řízení přeneseme do zemí původu migrantů a zamezíme povinným kvótám.

Které nejsou.

Které nejsou, rádi bychom, abychom neměli jenom výjimku, ale aby se výjimka přetavila v pevně dané pravidlo.

Měla by se Evropská unie rozšiřovat? Koho případně přijmout a proč?

Určitě by Evropská unie neměla být společenstvím uzavřeným. V tuto chvíli si nemyslíme, že je nějaká země, která by byla vyloženě na čekací listině, měla splněná všechna kritéria pro přijetí. To je asi to nejdůležitější. Ve chvíli, kdy je země připravena, podobně, jako bylo připraveno Chorvatsko, mohli jsme ho bez problémů přijmout. Nemyslím si, že v tuto chvíli je stejně daleko jakákoliv další země.

Dosud nefungovala žádná společná pravidla týkající se migrace, kterou jste už zmínil. Stávající reforma migrační politiky podle vás není ideální. Jaká by měla být další cesta? Jak by se měla dál Evropská unie k migraci stavět?

Jednoznačně jednotně. Musíme podporovat státy, které migraci z Afriky, případně z jiných končin, čelí nejvíce. Nemůžeme je v tom nechat. Za nás je ideální podpora finanční.

Měla by Evropská unie dál pomáhat Ukrajině? Pokud ano, jakým způsobem?

Určitě. To nejmenší, co můžeme pro Ukrajinu udělat, je finančně a případně materiálně je podporovat. Ukrajinsko-ruský konflikt je jednoznačně vyvolaný Ruskem. To nejmenší, co můžeme na podporu udělat, je poskytnou dostatek finančních a materiálních zdrojů.

Podporujete plán Evropské unie na záchranu klimatu, takzvaný Green Deal?

Myslíme si, že Green Deal je skvělý cíl. Je to něco, čím se musíme zabývat jak v České republice, tak v Evropské unii, respektive celosvětově. Cíl být do roku 2050 bezemisní, je ambiciózní, dá se podpořit. Ale nemyslíme si, že bychom si měli jako Evropská unie teď dávat ještě přísnější pravidla sami sobě. Tím narážím třeba na elektromobilitu, kdy jsme se zavázali, že přestaneme vyrábět auta se spalovacími motory do roku 2035. Myslím, že tady jsme trošku přísnější, než je nezbytně nutné.

Má Česká republika přijmout euro?

Myslíme si, že ano. České ekonomice může euro jedině prospět. Jsme navázaní na Německo a na celou eurozónu. Nemyslíme si, že by mělo euro běžným občanům ublížit. Můžeme se podívat na data ze zemí, které euro v poslední době přijaly – ať je to Pobaltí, ať je to v posledním případě Chorvatsko. Euro přijalo a k žádnému skokovému navýšení cenové hladiny nedošlo. Pohledem na data si reálně nemyslíme, že by se u nás dělo něco dramatického.

Naopak, naše hypotéza je, že by mohl nastat i pokles cenové hladiny v retailových řetězcích, kde se prodávají stejné výrobky v Německu jako v České republice. U nás jsou mnohdy až o třetinu dražší. Ve chvíli, kdy bude výrobce muset operovat s jednotnou měnou, možná ho to donutí v České republice výrobky zlevnit.

V budoucnu se staneme v Unii čistým plátce, to znamená, že víc zaplatíme, než dostaneme. Jak byste jako politik chtěl lidem vysvětlit, že mají dotovat zaostalejší regiony Unie?

Myslím si, že tato doba je ještě hodně daleko. Je to několik volebních období před námi. Tudíž v tuto chvíli to není něco, co bychom měli řešit. Až se do té doby dostaneme a budeme natolik rozvinutí, že budeme schopni podporovat méně rozvinuté země, tak je to určitě morálně správné. V tom duchu bychom se to určitě snažili vysvětlit i voličům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 3 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 3 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 3 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 5 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 5 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 6 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 7 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 9 hhodinami
Načítání...