„Chceme skočit z roku na rok o sto procent,“ řekl v Interview ČT24 k přechodu tuzemského trhu z ruského ropovodu Družba na Transalpinský TAL předseda představenstva společnosti Mero Jaroslav Pantůček. Státní firma zajišťuje do Česka dovoz ropy.
„V květnu letošního roku se nám podařilo přesvědčit ostatní vlastníky ropovodu TAL o tom, že Česká republika, potažmo naše společnost, dostane exkluzivní kapacitu na následujících dvanáct let v objemu čtyři miliony tun ročně, což je přesně objem, který potřebujeme – lidově řečeno – překlopit z ropovodu Družba do ropovodů TAL a IKL,“ specifikoval Pantůček.
Podle předsedy představenstva šlo o to, aby bylo Česko „rovnější mezi rovnými“. To byla prý zásadní změna, protože od roku 1967 se pravidla distribuce ropy z tohoto potrubí mezi jednotlivé podílníky neměnila.
Další problém při přípravě pro českou spotřebu pak spočíval v samotné kapacitě přístavu, jelikož do Terstu každý rok přijíždí okolo čtyř set tankerů, pro další bude nutné dobudovat infrastrukturu.
„Kdyby tam mělo přijít o (…) řekněme čtyřicet tankerů ročně navíc, už dnes je problém tyto tankery odbavit, stočit a dostat je do ropovodu,“ vysvětlil Pantůček. V současné době se budují nové odbavovací linky, vše navíc podle Pantůčka probíhá pod dohledem italských ekologů.
Upozornil, že v případě havárie v přístavu Terst neexistuje záložní varianta distribuce. „Má se za to, že logistika je naplánovaná tak, jak je naplánovaná. Myslím si, že zvládne tento nárůst, v současné době probíhají další investice, právě do zkvalitnění přístavu,“ ubezpečil.
Obdobně jako Česko jsou, respektive budou na ropovodu TAL závislé i sousední Rakousko či německé Bavorsko. „Není neobvyklé, že tu jsou rafinérie závislé na jedné trubce. Potažmo i my jsme byli přes třicet let závislí na jedné trubce, ta se jmenovala Družba,“ připomněl české spoléhání se na ruský produktovod.
Závislost na Družbě
Ropa z Ruska byla historicky o něco levnější, než byla světová cena, zmínil Pantůček. To je dáno tím, že distribuovaná ruská ropa obsahovala síru a rafinérie ve východní a střední Evropě tuto ropu zpracovávaly a odsiřovaly. „Ve spolupráci s vlastníky českých rafinérií se hledá ideální mix rop, které by byly podobné tomu, jak je složená ruská ropa,“ přiblížil s tím, že takových kombinací je asi osm.
„Tyto mixy budeme právě do konce roku 2024 zkoušet tak, aby byly rafinérie schopné od 1. ledna 2025 přejít nejenom na ropovod TAL, ale i na úplně jiné ropy, které budou neruského původu,“ vysvětlil. Ony kombinace rop budou podle Pantůčka technicky a fyzikálně hodně podobné ruské ropě.
V případě dalšího využití ropovodu Družba je podle něj klíčové, jak dopadne ruská agrese na Ukrajině, kde byl před patnácti lety postaven jeden z nejnovějších ropovodů v Evropě. Ten vede z přístavu Oděsa a měl by být schopen přepravovat kaspické ropy. „V případě, že se Ukrajincům podaří uhájit Oděsu a Černé moře, tak to může být určitá alternativa ropovodu TAL,“ shrnul. Z Ukrajiny by pak surovina pokračovala bez vlivu Ruska a Běloruska přes Slovensko dále do střední Evropy.
