V Česku v sobotu odpoledne skončily historicky páté volby do Evropského parlamentu. Volební místnosti se po noční přestávce otevřely v osm ráno, zavřely se ve 14 hodin. Letošní účast byla zřejmě vyšší než u eurovoleb před pěti lety. V některých městech a obcích lidé také rozhodovali v místních referendech o lokálních záležitostech.
Okrskoví volební komisaři po uzavření volebních místností hlasy již spočetli a odeslali je Českému statistickému úřadu (ČSÚ) stejně jako u jiných typů voleb. Údaje z posledního okrsku dostali statistici v 19:40, tedy o zhruba půl hodiny dříve než při minulých volbách do Evropského parlamentu před pěti lety. V prvních hodinách přitom sčítání postupovalo pomaleji než dříve. Statistici všechny hlasy zapečetí, neboť se zveřejněním výsledků budou muset počkat do nedělních 23:00, až skončí hlasování i v dalších zemích EU. Nejdéle se bude čekat na Itálii.
„Počítá se s takovým zabezpečením, aby se k těm údajům nikdo nedostal, aby do nich nikdo nemohl nahlížet,“ vysvětlila v Událostech redaktorka ČT Karolína Jelínková. Zvláštní bezpečnostní opatření platí pro budovu ČSÚ i pro kyberprostor. „Jsme v kontaktu s Národním úřadem pro kyberbezpečnost, takže monitorujeme, jestli se něco děje. Všichni naši dodavatelé IT služeb jsou v pohotovosti,“ přiblížil předseda ČSÚ Marek Rojíček.
O přízeň voličů usilovalo 674 kandidátů, které nominovaly tři desítky stran, hnutí nebo jejich koalic. Zvoleno ale může být za Česko jen 21 adeptů na europoslance. Na jedno křeslo tak připadá 32 zájemců.
Odhad výsledků
Hnutí ANO podle letošních pěti předvolebních šetření agentur Ipsos, STEM/MARK, Kantar CZ a Data Collect mělo podporu 23 až 27 procent hlasů, což by mu zajistilo minimálně obhajobu dosavadních šesti mandátů, případně jedno křeslo navíc. Zisk koalice SPOLU kolem 21 procent by jí přinesl pět až šest mandátů. ODS, KDU-ČSL a TOP 09 při minulých eurovolbách před pěti lety, kdy společně nekandidovaly, obsadily celkem osm křesel.
O třetí příčku podle průzkumů bojovali Piráti, Starostové a opoziční koalice parlamentního SPD s neparlamentní Trikolorou. Pirátům dávaly průzkumy šanci na zisk 9 až 12 procent hlasů, což by pro ně znamenalo udržení tří křesel, podle dvou průzkumů by o jeden mandát přišli. Podobně koalice Starostů mohla pomýšlet na zisk zhruba 8 až 13 procent hlasů, díky nimž by získala dva až tři mandáty, tedy až o dva více než nyní. SPD s Trikolorou by podle průzkumů získala zhruba 8 až 11 procent hlasů, díky nimž by SPD obhájila dvě místa v europarlamentu, případně jedno křeslo by získala navíc.
Podporu zhruba šesti až osmi procent voličů měla podle průzkumů koalice Stačilo! v čele s KSČM, která by tak uhájila jedno křeslo, případně by podle dvou posledních šetření získala jedno navíc. Neparlamentní koalici hnutí Přísaha s Motoristy by volilo od 2,5 procenta do 7,2 procenta lidí, což by pro ni znamenalo jedno křeslo europoslance. Podporu mohla v posledních dnech ovlivnit kauza lídra koalice Filipa Turka ohledně fašistických symbolů. Ostatním uskupením včetně nejhlasitějších protestních hnutí, která pořádala demonstrace proti vládní politice či zapojení Česka do euroatlantických struktur, průzkumy šanci nedávaly.
Reakce politiků
K volbám do Evropského parlamentu se v sobotu odpoledne vyjádřila ve speciálním volebním vysílání ČT řada politiků. Europoslankyně Dita Charanzová (nestranice) kritizovala podobu předvolební kampaně. „Pro mě se ta kampaň trochu smrskla do nějakých hesel, sloganů,“ řekla. Podle ní šlo o velmi krátké slogany, které prý jen prohlašovaly, že je třeba něco udělat, ale nenabízely řešení. Také si myslí, že se předvolební témata omezila na Green Deal a migraci, jako důležité ale vidí také třeba ekonomickou konkurenceschopnost EU.
Například pro Piráty jsou prý ale hlavní témata bezpečnost a právě konkurenceschopnost, zmínil lídr kandidátky Pirátů Marcel Kolaja. „Začíná nám trochu ekonomicky ujíždět vlak,“ prohlásil. V obou těchto tématech nabídli Piráti podle něj plán na plnění, od zajištění dodávek munice pro Ukrajinu po „opravu“ zmiňovaného Green Dealu, tak aby skutečně Evropu modernizoval.
Podle kandidáta na europoslance Ivana Davida z SPD stojí za pozornost pravděpodobná vyšší volební účast v Česku. „Situace se pro občany v celé Evropské unii zhoršuje,“ podotkl s tím, že je právě to možná „vyhnalo“ k urnám. Jako důležité vnímá také téma svobody slova, která je podle něj v rámci boje s dezinformacemi omezována.
Kandidát společné kandidátky SPOLU Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) nepovažuje nižší volební účast v eurovolbách v porovnání například s těmi sněmovními za selhání politiků. Ti se podle něj snaží důležitost eurovoleb komunikovat. Evropská legislativa je velmi technická a čeští občané kvůli tomu občas nerozumí, jak velký má dopad, vysvětlil.
Ačkoli vyšší volební účast vnímá místopředseda výboru pro bezpečnost Martin Exner (STAN) pozitivně, negativně vidí to, že více než dvě třetiny voličů volby ignoruje. „Hrozně mě to mrzí, myslím si, že by se to mělo zlepšovat,“ podotkl. Podle něj je to možná i chyba politiků, kteří dost nevysvětlují důležitost voleb do Evropského parlamentu.
Sociální demokracie zdůrazňovala ve volbách téma dvojí životní úrovně v EU, řekla kandidátka Sociální demokracie Daniela Ostrá (SOCDEM). Lidé na setkáních měli prý často pocit, že jsou občané druhé kategorie. „Nabídli jsme konkrétní řešení a myslím si, že po něm byla určitě poptávka,“ zmínila.
Kandidát společné kandidátky Přísaha a Motoristé Robert Šlachta (Přísaha) zdůraznil rovněž důležitost voleb. „Je třeba mluvit do Evropské unie, protože nás strašně ovlivňuje,“ řekl. Zásadními tématy voleb podle něj byla bezpečnost, ať vnitřní nebo vnější, či Green Deal. Jeho uskupení nenabídlo na kandidátce politiky, ale experty, což by mohlo lidi oslovit, prohlásil.
Předvolební kampaň nabídla občanům úplně odlišné pohledy, jak má Evropská unie vypadat, proto je dobře, že byla volební účast natolik vysoká, prohlásil europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). „Byl jsem zklamaný z přemíry populismu,“ prohlásil ke kampani s tím, že i to mohlo mnohým lidem znechutit hlasování natolik, že volit nešli.
Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) odmítl, že by stále relativně nízká účast byla také vinou europoslanců. Mnozí z nich podle něj chodili mezi občany a vysvětlovali jim vliv Evropského parlamentu. „Doufejme, že se to bude zlepšovat,“ dodal.
Odhad volební účasti
Účast ve volbách v sobotu dopoledne na mnoha místech země přesáhla 30 procent. Je tak vyšší než v roce 2019, kdy přišlo v Česku za oba dny voleb k urnám celkem zhruba 29 procent voličů. Byla to tehdy dosud nejvyšší účast v Česku při evropských volbách. Přesto šlo o třetí nejnižší účast ze všech zemí Evropské unie.
V Praze se účast hodinu až dvě před uzavřením volebních místností pohybovala kolem 40 procent. Do 13:00 přišlo v Brně volit 39,1 procenta oprávněných voličů, ve zbytku Jihomoravského kraje to bylo 33,7 procenta. V Libereckém kraji se dvě hodiny před uzavřením volebních místností účast pohybovala kolem 30 až 35 procent.
Také v Olomouci volební účast místy překročila 30 procent. Ve středočeských okresních městech se účast zase pohybovala od 25 do 30 procent. Na Vysočině se volební účast pohybovala nejčastěji okolo 30 procent.
„Odhadujeme, že se volební účast v Moravskoslezském kraji bude pohybovat kolem 33 procent. Jde ale o hrubé odhady,“ řekla Miroslava Chlebounová z tiskového oddělení místního hejtmanství. V Ústeckém kraji byla účast zhruba 27,5 procenta. V Děčíně podle mluvčího radnice Luďka Stínila činila 27,75 procenta, byla tedy jako první volební den nad krajským průměrem.
Značné rozdíly byly ve volební účasti v různých městech a obcích v Karlovarském kraji. Zatímco například v Oloví na Sokolovsku účast dopoledne jen o málo přesahovala 15 procent, některé okrsky v Karlových Varech už hlásily vyšší účast než za celé minulé volby do Evropského parlamentu. V některých okrscích přišlo přes 30 procent hlasujících.
Incidentů bylo minimum
V souvislosti s volbami se neobjevily téměř žádné problémy. Ministerstvo vnitra informovalo, že přes noc z pátku na sobotu někdo odcizil vlajky EU z volebních místností v Zelenecké Lhotě na Jičínsku a Břevnici na Havlíčkobrodsku. Na řádné konání voleb nemají tyto incidenty ale prý vliv, jde o přestupek.
Do jedné volební místnosti v Olomouci také přišel v sobotu volič, který odvolil už v pátek a dožadoval se potvrzení o způsobu, jakým volil.
„Když dostal (v pátek) od komisařů úředně označenou obálku, nešel za plentu, ale hned ji hodil do volební urny. A dnes (v sobotu) přišel kvůli tomu, aby od komise dostal nějaké potvrzení o způsobu, jakým volil, protože se prý obává, aby do té jeho obálky nehodil někdo nějaké jiné dokumenty, které by třeba vyzývaly k terorismu,“ popsal přímo z místa redaktor ČT Martin Laštůvka.
„Sám (tento volič) chtěl, aby přijela policie a všechno vyřešila, takže volební komise zavolala policii. Když ta po několika minutách dorazila, všechno se vyřešilo domluvou,“ doplnil Laštůvka s tím, že muž pak odešel.
Občané v pěti evropských zemích včetně České republiky v sobotu rozhodovali o 127 křeslech z celkových 720 v budoucím Evropském parlamentu. Kromě Česka vybírali europoslance v sobotu rovněž lidé na Slovensku, na Maltě, v Lotyšsku a také v Itálii, kde se bude hlasovat i v neděli.
Z občanů unijních zemí mají odvoleno také Nizozemci, kteří tak učinili ve čtvrtek, Irové v pátek. Zbývající státy EU nechaly hlasování na neděli.
Místní referenda
Některé obce uspořádaly spolu s volbami do Evropského parlamentu referenda, ve kterých lidé hlasovali o místních záležitostech. Plebiscit se v desítce obcí a v Praze 7 konal do 14:00. Aby bylo referendum platné, muselo se ho zúčastnilo aspoň 35 procent oprávněných voličů. Závazné je v případě, že pro konkrétní odpověď byla nadpoloviční většina hlasujících a současně aspoň 25 procent všech voličů.
Jasno tak má vedení Dolní Lutyně na Karvinsku ohledně plánu státu na výstavbu takzvané gigafactory, tedy továrny na výrobu baterií do elektroaut, v jejím katastru. Voliči ho v referendu odmítli, obec se hodlá jejich názorem řídit. Řada místních se stavbou už dřív vyjádřila nesouhlas, obávají se negativních dopadů na místní komunitu a přírodu, vadí jim znehodnocení zemědělské půdy.
Tématy dalších konaných referend byly zvažované stavby větrných či fotovoltaických elektráren, prodej obecních pozemků, změna územního plánu, výstavba či prodej objektů nebo zákaz používání zábavní pyrotechniky. Lidé o tom hlasovali v Batňovicích na Trutnovsku, Bělé pod Bezdězem na Mladoboleslavsku, Dobřanech na Plzeňsku, Lštění na Benešovsku, Moravském Berouně na Olomoucku, obci Mšené-lázně na Litoměřicku, Nové Bystřici na Jindřichohradecku, Ohařích na Kolínsku, Postřižíně na Mělnicku a Vřesině na Opavsku. Obyvatelé sedmé městské části Prahy se vyjadřovali k ceně za stání v parkovacích zónách.
