Vítězství ve volbách do Evropského parlamentu v Česku slaví ANO, získalo sedm mandátů. Druhá koalice SPOLU bude mít v europarlamentu šest zástupců, třetí Přísaha a Motoristé dva, stejně jako Stačilo! a Starostové. Po jednom křesle získali Piráti a SPD s Trikolorou. Češi o právě skončené eurovolby projevili velký zájem, volební účast byla v tuzemsku dosud nejvyšší.
ANO zvítězilo se ziskem 26,14 procenta hlasů, SPOLU volilo 22,27 procenta hlasujících, s odstupem třetí Přísahu a Motoristy 10,26 procenta, následuje koalice Stačilo! s takřka deseti procenty, Starostové a osobnosti pro Evropu s 8,70 procenta, Piráti s 6,20 procenta a poslední křeslo získala koalice SPD s Trikolorou se ziskem 5,73 procenta hlasů. Výsledky voleb v neděli hodinu před půlnocí zveřejnil Český statistický úřad.
Podle prvních reakcí opozičních i vládních politiků evropské volby zřejmě nezmění současné rozložení sil na domácí politické scéně. Vyvolávat hlasování o nedůvěře vládě nemá podle vítězného ANO smysl. Šéf hnutí Andrej Babiš mluvil o famózním úspěchu, lídryně kandidátky Klára Dostálová avizovala, že hodlá usilovat o revizi Green Dealu či změnu přístupu k migraci.
Politici SPOLU považují výsledek za slušný, premiér Petr Fiala (ODS) zmínil, že nepanuje nadšení ani zklamání. „Snili jsme o prvním místě, ale bereme s pokorou i to druhé,“ shrnul lídr kandidátky SPOLU Alexandr Vondra (ODS), který obhájil mandát.
„Osobně jsem doufal, že se nám podaří získat sedm mandátů. Za koalici SPOLU jako celek to není výsledek úplně špatný,“ myslí si vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL). Za lidovce ale s výsledkem spokojený není, strana ztratila v europarlamentu jedno křeslo.
Podle něj lze pozorovat nástup mimoparlamentních stran, které nepřinesly žádnou komplexní politiku a nemají vliv prosazovat v europarlamentu své programy. Mnoho lidí jim dalo hlas na protest proti zavedeným parlamentním stranám, míní také Jurečka. „Máme jako vládní strany a koalice SPOLU nad čím přemýšlet,“ shrnul.
Místopředseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel souhlasí s Fialou či Jurečkou a řekl, že z výsledku zklamaný není. „Ale kdyby těch mandátů bylo sedm a kdybychom porazili hnutí ANO, tak bychom byli rozhodně radši,“ poznamenal. Za TOP 09 vyjádřil spokojenost s obhajobou dvou křesel strany.
Lídr kandidátky Přísahy a Motoristů Filip Turek dával najevo spokojenost se ziskem dvou mandátů, po Dostálové se stal kandidátem s nejvyšším počtem preferenčních hlasů. Usoudil, že voliči se nenechali znechutit ani zastrašit kampaní konkurence, kterou označil za dehonestační.
Volby do Evropského parlamentu
- Pondělí 10. června 2024
- 16:20
On-line přenos skončil. Děkujeme za pozornost.
- 15:59
Nově zvolený Evropský parlament se podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáše Prouzy musí soustředit na obnovení konkurenceschopnosti EU či snižování administrativní zátěže podnikatelům, a naopak se důrazněji postavit proti rozbíjení jednotného trhu.
- 14:12
Občanská demokratická strana spoluzakládala frakci Evropského parlamentu Evropští konzervativci a reformisté jako konzervativní, ale jasně vymezenou proti populistům a nacionalistům. Při posunu dál by ODS zvažovala, co udělat, řekl premiér Petr Fiala po víkendových volbách.
Zklamání u Starostů, Pirátů a SPD
Křeslo v europarlamentu si udržela Kateřina Konečná, jednička na kandidátce koalice Stačilo! Celkem dva získané mandáty považuje za úspěch a doufá, že se ho podaří přetavit také v mandát v Poslanecké sněmovně po volbách v příštím roce.
Lídři Starostů si přáli dvouciferný výsledek a tři mandáty, nakonec ale získali jen dvě křesla pro Danuši Nerudovou a Jana Farského. Bývalá prezidentská kandidátka upozornila na „alarmující posílení“ komunistů a krajní pravice. Předseda hnutí Vít Rakušan nepovažuje rezultát za úspěšný.
Člen STAN a ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák si myslí, že největším problémem Starostů a osobností pro Evropu byl fakt, že měli příliš velká očekávání. Kdybychom ve sněmovních volbách obdrželi stejný výsledek, tedy téměř devět procent, byli bychom s ním určitě spokojeni, řekl.
Politická kampaň podle Dvořáka gradovala možná předčasně, v závěru se dynamika obrátila. Nedokázal určit, proč k onomu obratu došlo, podle něj to prozkoumají analytici STAN. „Musíme být spokojeni aspoň s tím, že jsme jediná vládní strana, která neztrácí, ale dokonce posílila,“ dodal.
Nárůst nesystémových a populistických stran v Evropě je velmi varovný, myslí si Dvořák. Znepokojil ho návrat komunistů v rámci koalice Stačilo! „Myslel jsem si, že jsme se jich už zbavili,“ prohlásil.
Předseda senátorského klubu hnutí STAN Jan Sobotka pro svou stranu odhadoval tři mandáty a třetí místo. „Úplně jsme nepropadli, nicméně úspěch to není,“ uznal. Výsledek přisoudil tomu, že lidé volí podle emocí a nálady a nelze od nich očekávat sofistikovanější či promyšlenější přístup. Myslí si, že hnutí chybělo pár hlasů Přísahy a Motoristů. To, že STAN předstihla i koalice Stačilo!, ho nemile překvapilo. Podle něj v tom hrálo roli vyjádření nevole s vládou.
Zklamáním skončily evropské volby také pro Piráty a SPD. Piráti dle předsedy Ivana Bartoše zanalyzují důvody výsledku, prohlásil, že jde o důležitou zpětnou vazbu od občanů. Stranu bude v Bruselu a Štrasburku zastupovat Markéta Gregorová, nejmladší zvolená zástupkyně Česka.
SPD obhajovala dva mandáty, ale získala jediný pro Ivana Davida, jenž díky preferenčním hlasům přeskočil lídra Petra Macha. Šéf SPD Tomio Okamura má výsledek za neúspěch, strana podle něj musí mnohem aktivněji přistupovat k oslovování voličů.
Šmarda doufá v podzimní reparát
O hlasy voličů se tento rok ucházelo třicet uskupení. Jednadvacet křesel v Evropském parlamentu určených pro Česko si rozdělí sedm kandidujících subjektů, ostatní se nedostaly přes pětiprocentní hranici. Nejlépe z nich dopadlo PRO Jindřicha Rajchla, které dostalo 2,15 procenta hlasů, což Rajchl označil za dobrý základ pro sněmovní volby. V nich chce překonat pětiprocentní hranici potřebnou pro vstup do dolní komory.
Podrobné vyhledávání
Sociální demokraté považují výsledek voleb, ve kterých dostali 1,86 procenta hlasů, za další neúspěch. Zástupci v minulosti nejsilnější politické strany v zemi očekávali, že získají alespoň jeden mandát. Předseda SOCDEM Michal Šmarda řekl, že se straně zatím nepodařilo přesvědčit voliče, že se změnila. Napravit to chtějí v podzimních krajských volbách.
Více než jedno procento hlasů, které zaručuje jednorázový příspěvek ze státního rozpočtu 30 korun za hlas, získali také Svobodní (1,76 procenta) a Zelení (1,55 procenta). ČSSD Jiřího Paroubka obdržela čtvrt procenta hlasů. Uskupení Česká republika na 1. místě, v jehož čele stojí zadlužený pořadatel protivládních demonstrací Ladislav Vrabel, volilo 0,23 procenta voličů. Celkem letos propadlo více než jedenáct procent hlasů pro uskupení, která nedosáhla pěti procent.
Účast byla v letošních evropských volbách rekordní, dosáhla 36,45 procenta. Ve všech krajích byla vyšší než třicet procent. Nejvíce oprávněných voličů přišlo v Praze, a to 42,58 procenta. Naopak nejmenší zájem o volby byl v Karlovarském kraji, kde k urnám přišlo 30,21 procenta oprávněných voličů.
Výsledky evropských voleb se propíší i do domácí politiky. Do unijních struktur zamíří čtyři současní poslanci, včetně místopředsedkyně dolní komory Dostálové. Poslance tak čeká hlasování o novém zástupci ANO ve vedení sněmovny. Obměna je větší než před pěti lety, v roce 2019 vyslali čeští voliči do Evropského parlamentu tři členy dolní komory.
Rozhodovaly menší obce, říká Lysek
Politolog Jakub Lysek pro ČT v pondělí ráno řekl, že největší nárůst volební účasti byl v menších obcích, periferních regionech či v lokacích s méně vzdělaným obyvatelstvem. „Je to poprvé, kdy evropské volby neovlivnilo město nebo vysokoškoláci,“ prohlásil. „Rozhodně na tom získala nová populistická hnutí,“ řekl a zmínil v té souvislosti Přísahu a Motoristy nebo Stačilo!
„Je zajímavé, že Motoristé dokázali odlákat velké množství voličů ODS,“ upozornil také Lysek. Podle něj je to pro občanské demokraty, potažmo pro vládní koalici, varováním, ačkoli uskupení Roberta Šlachty ubíralo hlasy primárně české SPD. Dodal, že silný zisk Přísahy a Motoristů ho samotného překvapil, pochválil jejich kampaň zaměřenou na jedno téma, a sice odmítání zákazu aut se spalovacími motory a elektromobility.
Ačkoli vládní strany nedostaly takový počet hlasů, v kolik doufaly, podle Lyska eurovolby uhrály celkem se ctí. „Pokud vezmeme ten kontext, že je půlka volebního cyklu za námi a v těchto volbách druhého řádu vládní strany v Evropě obvykle velmi zaostávají, (…) tak nic takového se nestalo,“ podotkl.
Volební účast nepřekvapila, říká Pehe
„Hnutí ANO vsadilo na osvědčenou populistickou strategii, to znamená, že vykreslovalo celou řadu obav,“ míní politolog Jiří Pehe. Zároveň nabízeli v kampani před těmito údajnými hrozbami, jako jsou migrace nebo Green Deal, voličům ochranu. Rámovat eurovolby jako referendum o vládě se jim také povedlo, podotkl.
Vyšší volební účast Peheho vzhledem k závažnosti současných témat, jako je válka na Ukrajině, nepřekvapila. „Paradoxně možná trochu vyšší účast přispěla k úspěchu těch koalic, jako je Stačilo! nebo Přísaha a Motoristé, protože asi přivedla k volebním urnám i lidi, kteří v evropských volbách normálně nevolí,“ řekl. Dříve v nich chodili volit hlavně proevropsky smýšlející občané, což mělo za následek úspěchy proevropských stran, dodal.
Pirátům hrozí štěpení, míní experti
Výsledky voleb by podle politologů mohly mít dopad na fungování méně úspěšných koaličních stran. „Část krajně levicového křídla Pirátů by mohla následovat Ondřeje Dostála do Stačilo!“ prohlásil odborník Miroslav Mareš. Dostál byl dříve v poradním vládním týmu koalice Pirátů a hnutí STAN. Ve straně se podle politologa Lubomíra Kopečka dá čekat velká vnitřní debata. „Asi se oživí i vnitřní spor o jejich účasti ve vládě, na druhou stranu nedá se čekat, že by kvůli druhořadým volbám, což jsou evropské, Piráti odešli z vlády,“ poznamenal.
Podle politologa Jana Kubáčka je u lidovců problém po volbách největší, nicméně očekává ve straně velké tápání. Domnívá se, že KDU-ČSL zůstane v koalici SPOLU, než aby se pokoušela ve sněmovních volbách příští rok kandidovat sama. „Nakonec tam, myslím, zvítězí varianta opatrnická a bude to pro lidovce znamenat, že se dostávají do submisivní pozice,“ dodal.
