Už více než rok do Česka neproudí ropovodem Družba ropa z Ruska. Teď Česko řeší, co s ním. V úvahu připadají různé varianty, včetně toho, že se ropovod zreverzní, tedy že by jím proudila ropa směrem z Česka třeba na Slovensko. O české závislosti na ropě ze zahraničí, ropném průmyslu a současné krizi kolem cen této komodity je nový díl publicistického cyklu Bilance. Televizní premiéra je už toto pondělí ve 22:05 na ČT1.
Z italského Terstu přes Německo do skladiště ropy a rafinerie Orlen Unipetrol v Kralupech nad Vltavou. Tak v současnosti proudí téměř sto procent ropy pro Česko.
Před rokem, v dubnu 2025, se uzavřela jedna kapitola, která trvala šedesát let. Ropovodem Družba k nám přestala proudit ropa z Ruska. Přitom na této trubce bylo Česko desítky let závislé. Stát teď řeší, jak se znovu zbavit závislosti jen na jedné cestě ropy, tentokrát z jihu. Také je na stole téma: co s původní východním páteřním ropovodem Družba.
Konkrétní plán pro samotnou Družbu podle ministerstva průmyslu a obchodu sice zatím neexistuje, rozpracovává se ale několik rámcových scénářů. „Můžete přes ropovod družba čerpat také ropu, která není z Ruska. Typicky, pokud by to bylo Oděsa-Brody,“ popisuje jednu z úvah René Neděla, vrchní ředitel sekce energetiky na ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO).
O ropovody vedoucí do České republiky se stará státní firma MERO. Podle Zdeňka Dundra, člena představenstva tohoto podniku, může Družbou téct také neruská ropa z Kaspické oblasti. „Odtamtud vozíme teď v současnosti 65 procent spotřeby ropy, nyní se vozí na lodích. Existují možnosti propojení tak, aby se ropa dostala do potrubního systému z východu ropovodem Družba. Je to jeden ze scénářů.“
Další možnost podle Dundra: investice do reverzního proudu v ropovodu a možnost využívat Družbu v opačném směru s čerpáním ropy z Česka například na Slovensko. „Pracujeme s variantou větší flexibility toho systému. V dnešní době, kdy vidíte, jak se dynamicky mění vůbec geopolitika, energetika, tak je dobré mít ty systémy schopné prostě přepravovat více směry.“
V úvahu připadá i varianta, že by se vybudovala zcela nová propojka k českým rafineriím, případně znovu využila Družba směrem z jihu. „Dá se třeba použít i ropovod Adria, který vede Chorvatskem, Maďarskem, Slovenskem a následně by bylo možné částečně tu kapacitu využít pro Českou republiku,“ líčí Neděla z MPO.
Dramatický odchod od ruské ropy
Na scénář odchodu od ruské ropy se Česko začalo připravovat už v 90. letech. Tehdy se rozhodlo o budování napojení na německý ropovod TAL. „V roce 1996 se zprovoznil ropovod IKL, začaly se přepravovat nejdřív menší objemy, ten podíl postupně narůstal, až na nějaký poměr 50 procent,“ doplňuje Dundr.
Jenže Česko chtělo být ještě méně závislé na ropě z východu a tak od roku 2008 začalo usilovat o navýšení kapacity na ropovodu TAL. I z toho důvodu stát skrze MERO kapitálově vstoupil do ropovodu TAL, aby mohl mít vliv na zvyšování přepravních kapacit. Nicméně i kvůli tlaku na dekarbonizaci se od úvah o zvyšování kapacity ustoupilo. Až do roku 2022.
„Vypukla válka na Ukrajině a úplně se změnila politika a to vnímání. A v tu chvíli už díky tomu, že jsme byli akcionářem, tak jsme tam opravdu mohli předstoupit před ten zbytek akcionářů a vysvětlit, že Česká republika opravdu potřebuje mít jistotu a možnost plného zásobování touto cestou,“ vysvětluje Dundr.
Kapacita ropovodu se nakonec zvýšila o zhruba pět milionů tun, což byl do té doby podíl, který k nám přitékal z Ruska. V momentě, kdy Rusko znenadání ropovod Družba na jaře 2025 vypnulo, Česko už mělo vybudovanou alternativu.
Poslední kapky ruské ropy
I proto se odchod od ruské ropy zásadněji nepodepsal na cenách pohonných hmot v Česku. „Zazníval názor, že když se odstřihneme od dodávek ruské ropy, tak v České republice bude nejdražší cena pohonných hmot. No a realita byla úplně jiná. My v současné době patříme mezi státy, které mají nejnižší cenu pohonných,“ popisuje Neděla.
To ale platilo pouze do současného ropného šoku, který způsobila válka v Íránu a následná blokáda Hormuzského průlivu. Od té doby cena pohonných hmot v tuzemsku vyskočila téměř nejvíc v rámci celé EU. Vládní cenové regulace, snížení daňové sazby z nafty a regulace marží provozovatelům čerpacích stanic pak ceny znovu snížily.
Ruská ropa nicméně v Česku stále je. Byť na ceny to žádný vliv nemá. Státní hmotné rezervy mají ve svých kapacitách historicky nakoupenu ropu z Ruska. „Ruská ropa je pro nás konečná. Předpokládáme, že ruskou ropu naše rafinerie již zpracovávat nebudou a my v dohledném čase ten zbytek té ruské ropy zaměníme za nějakou jinou ropu, která bude vhodná ke zpracování v našich dvou rafineriích,“ uvádí ředitel Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr. Za ruskou ropu Ural je pak co do parametrů nejvhodnější alternativou ropa Azeri Light z Ázerbájdžánu nebo Brent z Norska.
