„Hnutí ANO potvrdilo, že je vůdčí politickou silou v České republice, byť si uvědomujeme strasti kola druhého.“ To jsou slova 1. místopředsedy hnutí ANO a vicepremiéra Karla Havlíčka z minulého týdne po prvním kole senátních voleb. Strasti druhého kola dopadly na ANO plnou silou: nezískalo ani jedno senátorské křeslo. Je to vůbec poprvé, co vládní strany takto propadly. Naopak opozice se může radovat, píše analytik ČT Kamil Švec.
Debaklem dopadly senátní volby pro vládní ANO. Nepodařilo se mu získat ani jeden senátorský post. Přitom ve druhém kole mělo třináct kandidátů. V jedenácti z nich šli do dalšího kola z druhého místa, ale v obvodech Karviná nebo Česká Lípa první kolo ANO vyhrálo.
Především Karviná je pro vládní hnutí velkou ztrátou. Je to obvod, kde svoji pozici obhajovalo. V senátorském křesle skončil Ondřej Feber (ANO) a po minulém týdnu se zdálo, že by obvod mohl hnutí zůstat. V prvním kole totiž zvítězila starostka města Orlová Lenka Brzyszkowská s 33,62 procenty hlasů. O více než polovinu hlasů méně měl ředitel Slezského divadla v Opavě Petr Kazík, nominovaný uskupením Osobnosti pro kraj.
Po týdnu je ale vše jinak. Petr Kazík nakonec ve volbách zvítězil s téměř 53 procenty hlasů. Největší šance ANO na zisk mandátu se tak nenaplnila.
A ani na Českolipsku se nepodařilo nevelký náskok Jitky Volfové z prvního kola udržet. Byla poražena dlouholetým libereckým hejtmanem Martinem Půtou (SLK).
Že pro ANO je dobývání Senátu těžkou disciplínou, přiznává Andrej Babiš dlouhodobě. Před osmi lety mluvil o tom, že Senát ANO neumí. „Tenhle volební systém nám nesedí. Všechny tradiční politické strany se často spojují a ve druhém kole jdou proti nám.“ A podobnou rétoriku použil i minulý týden po prvním kole voleb. „Všichni se budou spojovat proti nám,“ říkal.
Sám předseda tomu dlouhodobě nepomáhá. Například v knize O čem sním, když náhodou spím před devíti lety napsal: „Zrušit Senát, to by nebyl žádný divoký experiment.“
Jeho voliči tak nemusí mít potřebu do Senátu volit, pokud mají pocit, že jej hnutí považuje za nepotřebný. K druhému kolu voleb tak nakonec často ani nepřijdou. Spojení konkurenčních stran proti kandidátům ANO tak může být jen jedním z faktorů, které vedou k tomu, že ANO je v senátních kláních neúspěšné.
Vládní strany bez mandátu v Senátu
Vůbec poprvé v historii se stalo, že žádná z vládních stran nezískala ani jeden senátorský mandát. Přitom ANO až na tři obvody (Strakonice, Žďár nad Sázavou a Frýdek-Místek) postavilo své kandidáty všude.
Stejně tak vládní SPD se o zisk mandátu pokusilo. A mezi sedmnácti kandidáty nebyla jména zcela neznámá. Do horní komory se chtěl ze sněmovny přesunout například poslanec Radek Koten, o křeslo usiloval i zlínský zastupitel Lubomír Nečas, který byl osobním lékařem tehdejšího prezidenta Miloše Zemana. Motoristé sobě se senátních voleb neúčastnili a nepostavili ani jednoho kandidáta.
K situaci, kdy se vládním stranám nepodařilo získat jediného kandidáta, bylo blízko už dříve. Poprvé v roce 2000, kdy menšinová vláda tehdejšího premiéra Miloše Zemana získala pouze jeden mandát – v Domažlicích uspěl Petr Smutný. Situace ale byla v tomto období specifická, protože kabinet vládl s podporou nejsilnější opoziční ODS díky takzvané opoziční smlouvě.
Naposledy se podobná situace opakovala před šesti lety, vládu tvořila ANO společně s ČSSD (dnes SOCDEM). Sociální demokraté nezískali ani jeden senátorský post, hnutí ANO se podařilo zvítězit v obvodu Karviná, kde se senátorem stal letos neobhajující Ondřej Feber (ANO).
To, že vláda není schopna získat ani jeden senátorský mandát, je tak v české politice unikátní.
Úspěch opozice v Senátu
Volby jsou úspěchem opozice. „Výsledek hnutí STAN je absolutně nad očekávání,“ hodnotil volby předseda STAN Vít Rakušan a zisk mandátů považuje za jednoznačné vítězství.
Právě pro STAN dopadly volby nejlépe. Dva senátoři byli zvoleni už v prvním kole. Dalších osm kandidátů uspělo v kole druhém (včetně libereckého hejtmana Martina Půty z SLK, které je úzce propojeno se STAN). Ve volbách uspěl také Marek Ošťádal (24/7), který svůj mandát obhajoval a v předchozím období byl součástí klubu Starostů.
Senátorský klub STAN by tak měl zůstat co do počtu zákonodárců neměnný. Po volbách v něm s největší pravděpodobností zasedne 18 senátorů, přičemž jedenácti z nich začíná nové šestileté období.
Nejsilnější však i nadále zůstane klub ODS a TOP 09. Občanští demokraté ve volbách obsadili sedm senátorských mandátů, další dva přidá druhá TOP 09. Klub by mohl mít minimálně 30 členů.
Otázkou je budoucnost senátora Tomáše Fialy (NČ). Dříve byl součástí ODS a také příslušného senátorského klubu. Přestoupil však do stany Naše Česko. Pokud by pokračoval v klubu ODS a TOP 09, tak ten by oproti předvolebnímu stavu posílil o jednoho na 31. Je tak téměř jisté, že předsedou Senátu i na další dva roky bude Miloš Vystrčil (ODS). Funkci vykonává od roku 2020.
Posílit by mohli také lidovci. Obhájili své tři senátorské posty. Svůj mandát neobhajovala Jitka Seitlová (KDU-ČSL) na Přerovsku, ale uspěl předseda strany Jan Grolich na Vyškovsku. Do klubu KDU-ČSL a nezávislí se podle povolebních vyjádření přidá i Petr Korč (NMFM). Klub by tak měl být třináctičlenný, doposud měl členů dvanáct.
S neúspěchem senátora Jana Holáska a Adély Sucharda Šípové se rozpadl klub SEN 21. Po třetí v řadě zvolený senátor Václav Láska (SEN21) po volbách avizoval, že bude chtít klub obnovit. Mezi nezařazenými a původními členy klubu jsou senátoři Martin Krsek a Přemysl Rabas. Ale i pokud by k nim přibyl ještě Petr Kazík (OK), nebude to stačit.
Podle jednacího řádu je k ustavení senátorského klubu třeba nejméně pět senátorů. Aby mohl klub vzniknout, bude třeba tedy ještě jednoho člena horní komory. Zda to bude někdo z nezařazených nebo z jiných klubů, zatím není zřejmé.
„K ustavení senátorského klubu je třeba nejméně 5 senátorů. Senátor může být členem jen jednoho senátorského klubu. Senátoři, které jako kandidáty pro volbu do Senátu přihlásila jedna politická strana, mohou vytvořit pouze jeden senátorský klub. Slučování klubů je přípustné.“
ANO bude mít o jednoho senátora méně, tedy 12. Další dva senátoři jsou členy jeho klubu (Róbert Šlachta a Jana Zwyrtek Hamplová). Pokud by chtělo ANO být v Senátu hybnou silou v následujících letech, svoji cestu k tomu výrazně zbrzdilo.
Nejen ANO má se Senátem potíže. Po těchto volbách opustila horní komoru také poslední senátorka nominovaná Piráty. Adéla Sucharda Šípová, která měla ambice kdysi vést Piráty, se nakonec stala nestraničkou. V obvodě Kladno nakonec neuspěla.
Role Senátu v politice
Navzdory tomu, že senátní volby nepřitahují zejména v druhých kolech příliš velkou pozornost voličů, je Senát důležitou institucí v rámci českého politického systému.
V rámci legislativního procesu může vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně, která jej pak musí přehlasovat absolutní většinou 101 hlasů. Z hlediska vlády se tak často jedná o komplikaci. Výjimkou je zákon o státním rozpočtu, o kterém Senát nehlasuje. Ale hlasoval třeba o zákonu o rozvolnění rozpočtových pravidel, který Babišova vládní většina schválila. A to právě až poté, co zákon Senát vrátil.
Senát ale není možné obejít v případě hlasování o ústavních zákonech a při změně ústavy. Ani ústavní většina 120 hlasů ve sněmovně by nemohla bez Senátu měnit ústavní rámec země.
Svoji nezastupitelnou roli má také při jmenování ústavních soudců, volbě části mediálních rad nebo členů Rady ÚSTR. Předseda Senátu vyhlašuje volby prezidenta a hlava státu skládá do jeho rukou slib.
