Další blokování dezinformačních webů sdružením CZ.NIC by nemělo smysl, řekl v Událostech, komentářích vládní zmocněnec pro oblast médií a dezinformací Michal Klíma. Podle něj už se obsah přesunul na zahraniční domény. Dodává, že účinnější než přesvědčovat skalní jádro konzumentů dezinformací je zaměřit se na skupinu asi 33 procent lidí, kteří „si nejsou jisti situací“. Jako hlavní součást osvěty vůči dezinformacím označil podporu nezávislých profesionálních médií.
Internetové sdružení CZ.NIC odblokovalo sedm dezinformačních webů, jejichž domény znepřístupnilo 25. února poté, co Rusko napadlo Ukrajinu. Servery už v tuto chvíli podle sdružení nepředstavují hrozbu.
Michal Klíma upřesnil, že z jeho pohledu jakýkoliv dezinformační web stále hrozbou je: „Tím sdělením se myslelo to, že tyto konkrétní domény nemá smysl blokovat, protože mezitím jejich obsah přešel mimo kontrolu sdružení CZ.NIC, tedy na zahraniční domény.“
Podle něj měl zásah smysl bezprostředně po invazi ruských sil na Ukrajinu, protože pomohl snížit zásah ruské propagandy v české veřejnosti. „Je prokázáno, že několik týdnů byl zásah dezinformací nižší, a to byla velmi důležitá doba,“ tvrdí Klíma.
V případě zablokovaných webů jde podle něj o šíření prokazatelně lživých tvrzení, o ruskou nepřátelskou propagandu, a právě ve chvíli, kdy válka propukla a lidé se snažili zorientovat se v situaci, byl takový zásah důležitý.
Klíčová je třetina nejistých, říká Klíma
Klíma se odvolává na průzkumy, podle kterých je podíl skalních příznivců dezinformační scény v české populaci zhruba čtyři procenta.
„Zásadní je, že tu máme asi 33 procent nejistých. To je pole, které se dezinformátoři snaží ovládnout,“ vysvětluje Klíma. „Nemá smysl přesvědčovat malou přesvědčenou skupinu, to je bohužel asi škoda energie, ale tu část, asi třetinu obyvatelstva, která si není jistá situací, tak vůči té má cenu argumentovat a ukazovat, co se skutečně děje.“
Klíma řekl, že v současnosti připravuje strategickou komunikaci státu ohledně dezinformací, a shromažďuje tým lidí, který by ji měl mít na starosti. Podobná skupina podle něj vzniká také na ministerstvu vnitra.
„Měly by komunikovat priority státu. Do prostoru je zapotřebí dostávat faktické informace a nenechat ho dezinformátorům,“ popisuje cíle týmů Klíma.
Za jednu z hlavních priorit v oblasti osvěty vůči dezinformacím označil podporu médií. „Velmi důležité je, aby existovala nezávislá média, profesionální a silná. Je zapotřebí, aby stát podpořil rozvoj nezávislých médií, protože jsou ve velmi špatné kondici,“ myslí si Klíma.
Podle vládního zmocněnce stát nemá taková média financovat či ovlivňovat, ale podpořit systémově. „Například jsou země, kde stát podporuje média obecně tím, že dává nulovou sazbu DPH nebo podporuje nižšími sazbami předplatné,“ nastiňuje.
