Babiše baví politika, vnímá ji jako boj o moc, řekl v Interview ČT24 ústavní právník Kysela

Nahrávám video

„Andreje Babiše baví politika, vnímá ji jako soutěž o moc, jako držení moci, jako výkon moci. Ve chvíli, kdy je v opozičních lavicích, příliš silný dojem z toho, že si užívá, nemá. Možná mu chybí volební soutěž, která je v prezidentské volbě specifická,“ říká ústavní právník Jan Kysela k prezidentské kandidatuře Andreje Babiše. Právě kandidát na prezidenta Andrej Babiš (ANO) byl pozván do pondělního předvolebního Interview ČT24, účast ale odmítl z časových důvodů.

Andrej Babiš měl být prvním hostem Interview ČT24 v rámci série rozhovorů s prezidentskými kandidáty. Pozvání do pořadu ale odmítl. „Musím pana Babiše z Interview omluvit. Budeme teď do konce roku hodně na výjezdech v regionech a časově to nezvládáme,“ uvedl jeho mluvčí.

Podle Kysely může mít Babiš svou kandidaturou tendenci vyzkoušet, jak si na tom u voličů stojí. „Což může mít další využitelnost, ať už se prezidentem stane, nebo nestane,“ míní ústavní právník. Nemyslí si, že by bývalý premiér kandidoval kvůli tomu, že by chtěl imunitu kvůli trestnímu stíhání. „To považuji za dost nepravděpodobné, ale může to být příjemná součást toho balíčku,“ uvedl Kysela.

Zmínil, že současný peloton kandidátů na prezidenta se dá rozdělit na tři skupiny – ti, co spíše prezidenty nebudou, ti, co připadají v úvahu, a pak specifický případ Andreje Babiše, který se mezi kandidáty vymyká jak politickým zázemím, tak i významem, který v posledních letech v českém politickém systému má. „V případě, že by byl zvolen, tak pokračujeme v tradici českých prezidentů jako výjimečných, charismatických osobností, které zastiňují i štvou ty ostatní,“ řekl Kysela a dodal, že i mezi nimi se však Babiš vymyká tím, že má k dispozici početnou a loajální politickou stranu.

„Neměl to ani Václav Havel, ani Václav Klaus a nemá to ani Miloš Zeman, přestože na počátku prezidentství o tom mohl uvažovat v kombinaci Zemanovců a vnitřní proměny sociální demokracie,“ uvedl. Babiš podle něj by mohl být vůdcem strany, která kontroluje vládu, což je něco, co se zatím žádnému prezidentovi v ČR nepodařilo. „Posun k poloprezidentskému systému by byl mnohem výraznější. Měl by k dispozici páky, které má vláda, která by mu v zásadě šla na ruku jako politickému stratégovi,“ prohlásil Kysela s tím, že by šlo o výrazný systémový dopad.

Obecně Češi podle průzkumů chtějí výrazného prezidenta, podotkl Kysela s tím, že jednotlivé žádoucí vlastnosti nejsou koherentní. „Chtějí, aby to nebyl pověstný fíkus v koutě, ale aby si toho prezidenta někdo všiml, současně jim ale vadí, když se ten prezident přetahuje s vládou. Vyhovuje jim, když je reprezentativní ve stavu k zahraničí, což ale neznamená totéž, jako že určuje zahraniční politiku,“ podotkl s tím, že lidem se také líbí přímá volba, ale nelíbí se jim celá řada důsledků tohoto aktu. „Protože by byli rádi, aby spíše spojoval než rozděloval. Je to spousta přání, která jsou legitimní, ale dohromady to tedy úplně nefunguje.“

Kysela zmínil, že Česko může chtít silné prezidenty, pak by se ale mělo zamyslet nad tím, zda se vejdou do ústavy. „Mně připadá, že se do ústavy nevejdou. Ve chvíli, kdy je tam dosazujeme, tak to vede ke kolizím, k disfunkcím – k omezování vlády nebo ke střetům mezi vládou a prezidentem, mezi parlamentem a prezidentem,“ uvedl Kysela s tím, že by se pak měl uzpůsobit ústavní systém tak, jak to mají například ve Francii. „A mít oficiální poloprezidentský systém, což by se ale muselo promítnout do stranického systému,“ podotkl. 

Nerespektování kulturního kontextu

V souvislosti s trestním stíháním kandidáta na prezidenta podotkl, že ústavní právo a právo obecně funguje v nějakém kulturním a společenském kontextu, v nichž se některé věci „dělají a některé nedělají.“ Podle ústavního právníka tento kontext stále ve větší míře nerespektujeme. „Jdeme takříkajíc natvrdo na to, co nám to právní pravidlo umožňuje, nebo co nám to zakazuje. A to já nepovažuji za úplně dobré.“

Zmínil, že pohledem do minulosti nelze nenabýt dojmu, že se česká politika vyvíjí způsobem, který není nejuspokojivější. „V mnoha případech je to spíše pokles, degradace, což je asi dáno tím, jací lidé se v politice pohybují. Ale je to také hodně dáno tím, co všechno těm lidem v politice umožníme,“ uvedl.

Dodal například, jakým způsobem se v minulosti odcházelo z ministerských postů. „Srovnáme-li to s dneškem, tak je evidentní, že je tu nějaký posun – a ten není ve všech ohledech k lepšímu,“ uzavřel. 

Nahrávám video

O Babišově prezidentské kandidatuře debatovali v pořadu Události, komentáře také komentátor Českého rozhlasu Petr Nováček a politolog Lubomír Kopeček. Kopeček zmínil, že Babiš nemá v současné době mnoho pozic, po kterých by mohl sáhnout. „Opoziční lavice v Poslanecké sněmovně ho zjevně nebaví. To, co tvrdil v minulosti – že je to žvanírna, pěkně odráží vztah k této instituci. A post premiéra je v tuto chvíli velmi vzdálený,“ uvedl Kopeček. 

Nováček podotkl, že ANO nemělo do voleb jiného kandidáta a navíc Babiš nemá co ztratit: „Protože i když nevyhraje ve volbách, bude říkat, že dostal dva miliony hlasů, což je dobrý start pro volby do Poslanecké sněmovny.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 3 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 4 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 4 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 5 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 6 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 7 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 8 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 10 hhodinami
Načítání...