Netanjahu žádá o milost, chce „usmířit národ“

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oficiálně požádal prezidenta Jicchaka Herzoga o milost. Oznámila to prezidentova kancelář. Premiér krok odůvodnil s tím, že trestní řízení ztěžuje jeho schopnost vládnout a udělení milosti by sloužilo zájmu izraelského lidu a sjednocení země v době významných změn v regionu. Netanjahu čelí dlouhodobému soudnímu řízení kvůli korupci. Obvinění popírá a prohlásil se za nevinného. Členové opozice milost pro Netanjahua odmítají.

„Kancelář prezidenta si je vědoma, že se jedná o mimořádnou žádost, která s sebou nese významné důsledky. Po obdržení všech relevantních stanovisek prezident žádost zodpovědně a upřímně zváží,“ sdělila Herzogova kancelář.

Milost se v Izraeli tradičně udílí pouze po skončení trestního řízení, ve kterém byl obžalovaný odsouzen. Premiérovi právníci však argumentují tím, že prezident může zasáhnout, když je v sázce zájem veřejnosti – což podle nich v tomto případě platí – s cílem překonat rozkol a posílit národní jednotu.

Netanjahu: Kdo si přeje dobro země, milost podpoří

Herzog v září prohlásil, že Netanjahuovy případy jsou těžkopádné a zatěžují systém. Dodal, že už doporučil, aby se obžaloba a obhajoba pokusily uzavřít dohodu o vině a trestu. „Pokud budu kontaktován s žádostí o udělení milosti, zvážím to,“ avizoval také Herzog s tím, že jde o „dobro pro společnost a pro stát“.

Netanjahu v neděli prohlásil, že okamžité ukončení jeho korupčního procesu by přispělo k tolik potřebnému národnímu usmíření. „Moji právníci zaslali žádost o milost prezidentovi země. Očekávám, že každý, kdo si přeje dobro země, tento krok podpoří,“ řekl premiér v krátké videozprávě zveřejněné jeho stranou Likud. Prezident USA Donald Trump tento měsíc Herzoga vyzval, aby milost pro Netanjahua zvážil s tím, že premiér údajně čelí „politicky motivovanému a neoprávněnému stíhání“.

Vysocí představitelé vládní koalice Netanjahuovo rozhodnutí chválí, píše server Times of Israel. Ofir Kac z Netanjahuovy strany Likud sdělil, že ačkoli bylo „všem jasné, že tento vysoce politický proces se hroutí“ a Netanjahu „mohl snadno prokázat svou nevinu v tomto zkorumpovaném stíhání“, zvolil místo toho jinou cestu „v zájmu uzdravení země a smíření“.

Udělení milosti Netanjahuovi je „kritické pro bezpečnost státu“, argumentuje krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir a zdůrazňuje to, co popisuje jako „kritickou nutnost“ provést změny v soudním systému, „zejména reformu zkorumpovaného a opovrženíhodného státního zastupitelství, které zfabrikovalo případy Netanjahua“.

Opozice vyzývá k zamítnutí

Členové opozice naproti tomu vyzývají prezidenta, aby žádost zamítl. Argumentují, že ukončení dlouhotrvajícího korupčního procesu s premiérem by poškodilo právní stát a umožnilo premiérovi vyhnout se odpovědnosti za jeho údajné činy.

Ve veřejném videoprohlášení adresovaném Herzogovi opoziční lídr Jair Lapid prohlašuje, že prezident „nemůže Netanjahua omilostnit bez přiznání viny, vyjádření lítosti a okamžitého odchodu z politického života“.

Předseda Demokratů Jair Golan trvá na tom, že „odpuštění žádají pouze viníci“. „Jedinou cestou k jednotě národa je zastavení stroje nenávisti a jedu, zastavení rozpadu právního a demokratického systému. A tato cesta začíná vaší rezignací a odchodem z veřejného života v Izraeli,“ říká Golan v projevu adresovaném Netanjahuovi.

„Po šesti letech soudního řízení, po deseti letech tvrzení, že ‚nic není a nic nebude‘, se nyní ukazuje, že se bojíte pravdy. Jedinou možnou dohodou je, abyste převzal odpovědnost, přiznal vinu a osvobodil zemi, aby mohla dýchat a zotavit se,“ argumentuje Golan.

Netanjahu je nejdéle sloužícím premiérem v Izraeli

Netanjahu byl obžalován z úplatkářství, podvodu a porušení důvěry ve třech samostatných případech. Je obžalován jako první izraelský premiér v úřadu a proces s ním začal v květnu 2020. Netanjahu vinu popírá a tvrdí, že je obětí nepřátelsky zaměřených médií a soudů.

Jeho právníci se dlouhodobě snaží o zdržování procesu a po začátku války v Pásmu Gazy v říjnu 2023 žádali několikrát o odklad mimo jiné kvůli obavám o Netanjahuovu bezpečnost či kvůli jeho vytížení kvůli válce.

Projev Benjamina Netanjahua na Valném shromáždění OSN (26. září 2025)
Zdroj: Reuters/Kylie Cooper

Netanjahu je nejdéle sloužícím izraelským premiérem. Poprvé jím byl zvolen v roce 1996 a v prosinci 2022 zahájil šesté funkční období. Další volby by se měly konat v říjnu příštího roku. Průzkumy veřejného mínění podle agentury AP naznačují, že jeho koalice, která je považována za nejpravicovější v historii Izraele, by měla problémy získat dostatek křesel potřebných k sestavení vlády. V Netanjahuově vládě je několik ultraortodoxních i krajně pravicových stran.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 17 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 20 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánovčera v 09:25

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
včera v 08:25
Načítání...