Izraelská armáda nalezla v Pásmu Gazy šest mrtvých rukojmí

Nahrávám video

Izraelská armáda při noční operaci ve městě Chán Júnis na jihu Pásma Gazy nalezla těla šesti mužů, které odvlekli ozbrojenci z obcí na jihu Izraele při teroristickém útoku palestinského hnutí Hamás loni 7. října. Armáda všech šest mrtvých identifikovala, neupřesnila však příčiny jejich smrti, které podle ní zůstávají předmětem vyšetřování, informoval zpravodajský web The Times of Israel (ToI).

Armáda upřesnila, že její vojáci spolu se členy tajné služby Šin Bet díky přesným zpravodajským informacím v rámci nové ofenzivy v Chán Júnisu pronikli do podzemního tunelu, odkud vyzvedli těla mrtvých rukojmí. Těmi jsou 75letý Alex Dancyg, 35letý Jagev Buchštab, 79letý Chaim Peri, 80letý Joram Mecger, 51letý Nadav Popplewell a 78letý Avraham Munder.

Smrt Dancyga a Buchštaba armáda oznámila koncem července, zatímco Periho, Mecgera a Popplewella prohlásila za mrtvé začátkem června. Všech pět mužů pravděpodobně přišlo o život v Chán Júnisu už začátkem roku, zatím však není jasné, za jakých okolností. Munder byl dosud oficiálně považován za živého, ačkoli armáda měla určité informace vyvolávající obavy o jeho zdraví.

Po nálezu těl bude pokračovat vyšetřování příčin smrti všech šesti mužů, včetně možnosti, že je zabila izraelská palba, dodala armáda.

Munder, Dancyg, Peri a Mecger byli 7. října uneseni Hamásem z kibucu Nir Oz, Buchštav a Popplewell byli odvlečeni z kibucu Nirim. Z celkem 251 rukojmí unesených 7. října na palestinské území nyní podle údajů serveru ToI na území Pásma Gazy zůstává zadržováno ještě 105 lidí, z nichž 34 armáda prohlásila za mrtvé.

„Měli mnoho příležitostí dostat ho spolu se všemi dalšími rukojmími na svobodu. Bylo už tolik možností, napočítali jsme osmnáct případů, kdy izraelská vláda potopila iniciativy na jejich propuštění. Osmnáct případů!“ prohlásil Zahiro Šahar Mor, synovec zavražděného Avrahama Mundera.

Polarizace izraelské veřejnosti

Reakce veřejnosti na nalezení šesti těl rukojmí ukazuje, jak rychle se Izrael vrátil ke svému „instinktu polarizace a politizace“, míní blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek. Soudržnost, kterou vyvolaly teroristické útoky Hamásu, se podle něj rozplynula už na přelomu roku.

Borek to ilustroval na tom, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu se v úterý sešel se dvěma organizacemi, které sdružují rodiny rukojmí a zároveň podporují vládní agresivní politiku vůči Hamásu a Pásmu Gazy. Na straně druhé existuje sdružení Fórum rodin unesených a pohřešovaných, které se definuje jako protivládní a spolupracuje s opozicí, dodal zpravodaj.

Nahrávám video

„Dnes od některých členů Fóra unesených zazněla kritika na adresu vlády, že šest mrtvých těl je údajně výsledkem toho, že Izrael neupřednostnil dohodu o propuštění rukojmí,“ přiblížil Borek. Podle něj stejnou kritiku vznesl i šéf jedné z opozičních stran Jair Lapid.

Netanjahu vyjádřil soustrast rodinám nalezených a poděkoval vojákům i armádnímu velení za „rozhodnou operaci“. Za „odvážnou a nebezpečnou“ ji označil ministr obrany Jo'av Galant, který dodal, že také on sdílí smutek pozůstalých.

Stovka propuštěných

Během týdenního příměří na konci loňského listopadu Hamás propustil 105 zadržovaných civilistů většinou výměnou za palestinské vězně, další čtyři rukojmí propustil ještě předtím. Izraelským vojákům se podařilo z Pásma Gazy osvobodit sedm živých rukojmí, dalších třicet však nalezli mrtvých, včetně šesti mužů při nynější operaci a tří, kteří se snažili uprchnout svým věznitelům a které izraelští vojáci v prosinci zastřelili omylem.

V reakci na útok Hamásu ze 7. října, kdy palestinští ozbrojenci v izraelském pohraničí vedle unesených také pozabíjeli téměř jedenáct set lidí hlavně mezi civilisty, izraelská armáda zahájila rozsáhlou vojenskou ofenzivu a bombardování Pásma Gazy s cílem zcela zničit Hamás a osvobodit rukojmí.

Podle úterní bilance ministerstva zdravotnictví v Gaze v důsledku bombardování i pozemních bojů od října zemřelo nejméně 40 173 Palestinců, z toho 34 za uplynulý den, a nejméně 92 857 dalších bylo zraněno. Údaje úřadů ovládaných Hamásem nelze ve válečných podmínkách nezávisle ověřit a nerozlišují mezi zabitými islamistickými bojovníky a civilisty, kterých je ovšem podle všeho většina. Izrael tvrdí, že v Pásmu Gazy dosud „zlikvidoval“ sedmnáct tisíc teroristů.

Válka za více než deset měsíců také proměnila velkou část hustě zastavěného pobřežního pásu v trosky, vyhnala velkou většinu z 2,3 milionu obyvatel i opakovaně z domovů a na území izolovaném od okolního světa způsobila humanitární krizi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 59 mminutami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 14 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...