Izraelská armáda potvrdila smrt šéfa vojenského křídla Hamásu

Šéf vojenského křídla palestinské teroristické skupiny Hamás Muhammad Dejf byl zabit při červencovém izraelském náletu v oblasti Chán Júnisu na jihu Pásma Gazy. Oznámila to izraelská armáda s tím, že v uplynulých hodinách obdržela zpravodajské informace potvrzující Dejfovu smrt. Hamás se k informaci zatím nevyjádřil.

„IDF (Izraelské obranné síly) oznamují, že 13. července 2024 stíhačky IDF udeřily v oblasti Chán Júnis a po vyhodnocení zpravodajských informací lze potvrdit, že Muhammád Dejf byl při úderu zlikvidován,“ uvedla ve čtvrtek izraelská armáda. Podle tehdejšího vyjádření úřadů v Pásmu Gazy, které kontroluje Hamás, při úderu přišlo o život více než devadesát dalších lidí, včetně vysídlených civilistů, připomněla agentura AP.

Izraelský ministr obrany Jo’av Galant na síti X zveřejnil fotografii, na níž černým fixem škrtá Dejfovu fotografii z nástěnky zobrazující hierarchii Hamásu. „Jedná se o významný milník v procesu likvidace Hamásu jako vojenské a vládnoucí síly v Gaze a v dosažení cílů této války,“ uvedl ministr. Dodal, že na „kvalitní a přesné operaci“ spolupracovala armáda s bezpečnostní službou Šin Bet. „Tato operace dokládá, že se Hamás rozpadá a že teroristé z Hamásu se mají možnost vzdát, nebo být zlikvidováni,“ dodal s tím, že Izrael nepřestane pronásledovat strůjce a pachatele útoku ze 7. října.

Lídr opozice Jair Lapid obranným složkám za Dejfovu likvidaci pogratuloval. „Je to bezprecedentně důležitý vojenský úspěch,“ uvedl s tím, že z vojenských úspěchů je třeba udělat i strategické politické úspěchy a musí se udělat vše pro propuštění rukojmí, která zůstávají v zajetí v Pásmu Gazy.

Izraelská armáda doposud uváděla, že se snaží zjistit, zda byl Dejf zabit při úderu na areál na okraji Chán Júnisu. Hamás Dejfovu smrt po úderu popřel. Oznámení o jeho smrti přišlo ve chvíli, kdy se v íránské metropoli Teheránu koná pohřeb nejvyššího vůdce islamistického hnutí Ismáíla Haníji, jehož středeční zabití Hamás přičítá Izraeli. Ten svou roli v atentátu nepotvrdil, ale ani nevyvrátil. 

Podle agentury AP je možné, že zabití dvou nejvýznamnějších představitelů Hamásu skupinu přiměje přitvrdit ve svých požadavcích ohledně možné dohody o příměří a propuštění rukojmí. Možné podle AP také je, že Hamás nyní jednat přestane úplně.

Muhammad Dejf byl jedním ze strůjců brutálního útoku Hamásu na Izrael ze 7. října, při němž zahynulo na dvanáct set lidí a který rozpoutal válku v Pásmu Gazy. Přežil sedm izraelských pokusů o atentát, naposledy v roce 2021. Již několik desetiletí mu patří některé z prvních míst na izraelském seznamu nejhledanějších osob. Stoupal v hierarchii Hamásu více než třicet let, vytvořil síť tunelů skupiny a podílel se na vývoji bomb. Podle Izraele je zodpovědný za desítky Izraelců zabitých při palestinských sebevražedných atentátech.

Zdroj: ČTK

Podle serveru Sky News se Dejfovi přezdívalo „Host“, protože každou noc přespával u svých spojenců na jiném místě, aby nebyl vypátrán. Další jeho přezdívkou byl „kocour s devíti životy“, jelikož opakovaně přežil izraelské atentáty.  

Podle agentury Reuters existují pouze tři známé fotografie Dejfa – na jedné je ve věku dvaceti let, na další je zamaskovaný a poté fotografie jeho stínu, která byla použita při televizním vysílání zvukové nahrávky 7. října, kdy se vyjádřil k útoku na Izrael. Tehdy uvedl, že útok byl reakcí na „znesvěcení mešity al-Aksá“ a na to, že Izrael zabil a zranil stovky Palestinců. Vyzval Palestince a izraelské Araby, aby „vyhnali okupanty a ukončili okupaci“, čímž odkazoval na izraelskou okupaci Západního břehu Jordánu a východního Jeruzaléma. Reuters podotýká, že šlo o zcela výjimečnou událost, kdy takto vystoupil, přičemž na veřejnosti se neobjevoval vůbec.

Hlavní strůjce říjnového útoku

Podle agentury Reuters, která se odvolává na zdroj blízký Hamásu, o říjnovém útoku rozhodl právě Dejf a vůdce Hamásu v Pásmu Gazy Jahjá Sinvár, přičemž Dejf byl hlavním strůjcem. „Jsou dva mozky, ale jen jeden je hlavní,“ řekl zdroj s tím, že informace o operaci znala jen hrstka velitelů Hamásu. Izraelský bezpečnostní zdroj uvedl, že Dejf se přímo podílel na plánování a operačních aspektech útoku.

Plán, který vymyslel, spočíval údajně v zakrývání pravé podstaty hnutí: Hamás, spojenec nepřítele Izraele Íránu, měl předstírat, že nemá zájem na rozpoutání většího konfliktu s Izraelem a že se soustředí na hospodářský rozvoj v Gaze, kde od roku 2007 vládl. A tak začal Izrael postupně poskytovat ekonomické pobídky pracovníkům v Gaze, zatímco bojovníci Hamásu, který USA či EU považují za teroristickou organizaci, byli cvičeni a vyzbrojováni.

Při říjnovém útoku teroristé pozabíjeli na dvanáct set lidí a dalších zhruba 250 odvlekli na palestinské území jako rukojmí. Izraelská vláda vláda premiéra Benjamina Netanjahua poté oznámila, že hodlá „eliminovat“ zejména Sinvára, Dejfa a jeho zástupce Marvána Ísá (ten měl být podle zpráv z Izraele zabit letos v březnu).

Letos v květnu hlavní prokurátor Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karim Khan oznámil, že požádal soud o vydání zatykačů mimo jiné i na Dejfa za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané v Izraeli a v Pásmu Gazy.

Palestinské úřady pod kontrolou Hamásu tvrdí, že si izraelská ofenziva už mezi Palestinci od října vyžádala více než 39 480 Palestinců, dalších 91 128 bylo od začátku bojů zraněno. Údaje nelze nezávisle ověřit. Válka také proměnila velkou část hustě zastavěného území v trosky, vyhnala většinu z 2,3 milionu obyvatel úzkého pobřežního pásu i několikrát z domovů a způsobila rozsáhlou humanitární krizi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 37 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 2 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 3 hhodinami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 5 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 7 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 9 hhodinami
Načítání...