Zřejmě největší dinosaurus Evropy se našel na portugalské zahrádce

Vědci odkryli na zahradě v Portugalsku kosti, které by mohly patřit největšímu nalezenému dinosaurovi v Evropě. Zkamenělá žebra podle vědců patří brachiosaurovi a jejich velikost naznačuje, že jejich majitel mohl mít 25 metrů na délku a 12 metrů na výšku.

Vykopávky na zahradě ve městě Pombal začaly už v roce 2017, kdy si její majitel všiml kusů zkamenělých kostí a kontaktoval vědce z Lisabonské univerzity. Tento měsíc pak podle deníku Guardian španělští a portugalští paleontologové začali odkrývat obratle a žebra, které podle jejich mínění patří brachiosaurovi, jednomu z nejtěžších suchozemských živočichů všech dob.

„Podobný nález všech žeber zvířete není obvyklý, tím spíše v této poloze, která zachovává jejich původní anatomické umístění,“ sdělila Elisabete Malafaiová z Lisabonské univerzity.

Přirozená poloha zkameněliny podle vědců dává naději, že vykopávky odkryjí i další části těla dinosaura. Hornina, v níž byla kostra nalezena, naznačuje, že zkamenělina je asi 150 milionů let stará.

Brachiosaurus vážil několik desítek tun, měl vzpřímený krk, čímž se podobal dnešní žirafě. Přední nohy měl vyšší než zadní a i s krkem měřil asi 12 metrů. Zřejmě se také podobně jako žirafy živil, protože bez problémů dosáhl do korun stromů.

Vědci také pracují s možností, že žil většinu života ve vodě – byl totiž tak těžký, že mu voda mohla pomáhat jeho tělo nadnášet, nicméně tato hypotéza zpopularizovaná slavným obrazem Zdeňka Buriana je už spíše opouštěná. Kostry brachiosaurů byly dosud nalezeny v Severní Americe, v Tanzanii, Alžírsku nebo Portugalsku.

Vizualizace brachiosaura
Zdroj: Wikimedia Commons

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...