Žraloci před 19 miliony let téměř vyhynuli, od té doby se nikdy nevzpamatovali

V dávné minulosti byly světové oceány plné žraloků. Před 19 miliony let ale z dosud neznámé příčiny tyto paryby téměř vyhynuly. Se zjištěním přišla nová studie, kterou publikoval časopis Science. Vědci navíc varují, že žraločí populace, která se z pravěké rány nikdy zcela nevzpamatovala, se nyní opět nachází v krizi.

Jací živočichové brázdili pravěké oceány, určovali vědci pomocí studia mikroskopických fosilií šupin a zubů, odebraných z hlubinných sedimentů ze dna Pacifiku. „Rozhodli jsme se vytvořit 85 milionů let dlouhý záznam o množství ryb a žraloků,“ uvedla spoluautorka práce Elizabeth Sibertová z Yale University.   

Během analýzy si vědci všimli zásadní změny, která nastala zhruba před devatenácti miliony let. Zatímco vzorky usazenin, které pocházely z dřívější doby, obsahovaly velké množství rybích zubů i žraločích šupin, po tomto milníku žraločích fosilií významně ubylo a na jednu žraločí zkamenělinu připadlo sto rybích, zatímco dříve šlo o poměr jedna ku pěti.

Za pouhých sto tisíc let se tak podle expertů ve světových oceánech zmenšila žraločí populace přibližně o devadesát procent a významně se snížila také její rozmanitost, která klesla o více než sedmdesát procent.

Z této události se pak paryby nikdy nevzpamatovaly. Nenávratně zmizelo zejména mnoho druhů žraloků žijících na otevřeném moři. Ti pobřežní dopadli o něco lépe. Studie navíc naznačila, že od zmíněného přelomu se ve světových vodách objevilo pouze několik nových druhů.

Nejasné příčiny

Co konkrétně žraloky před 19 miliony let přivedlo na pokraj vyhynutí,  zůstává pro odborníky záhadou. V dané době totiž podle současných poznatků nedošlo k žádnému výraznému narušení oceánských ekosystémů. „Toto období není známé žádnými zásadními změnami, přesto zcela změnilo podstatu toho, co to znamená být predátorem na otevřeném oceánu,“ poznamenala Sibertová.

Zmizelé žraloky nahradili například tuňáci, mořští ptáci nebo některé druhy kytovců. Tito živočichové zřejmě v potravinových řetězcích zaplnili vzniklou mezeru, což zřejmě může být jeden z důvodů, proč se populace žraloků nikdy zcela nezotavila.

Podle autorů se jedná o znepokojivé zjištění. Může totiž naznačovat, že paryby, které v oceánských ekosystémech hrají velmi důležitou roli, se po náhlém vyhynutí obecně velmi těžce vzpamatovávají.

Opět v ohrožení

Vědci zároveň upozornili, že nyní se žraloci nacházejí v ohrožení rovněž. Například letos publikovaná mezinárodní studie zjistila, že počet žraloků a rejnoků ve světových oceánech klesl za posledních padesát let o více než sedmdesát procent. Hlavním důvodem takto enormního úbytku je podle autorů nadměrný rybolov.

Další výzkum zase v tomto ohledu varoval před klimatickou změnou. Rostoucí teploty v oceánech totiž způsobují, že se paryby rodí menší, zranitelnější a vyčerpané. V důsledku toho hrozí, že v budoucnu nebudou schopné přežít.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...