Zpívání novorozencům je základ pro rozvoj jejich řeči, ukázala studie

Vědci popsali, jak důležité je, aby rodiče na své děti dostatečně mluvili nebo jim zpívali. Podle nové studie to výrazně pomáhá rozvoji schopnosti dítěte komunikovat.

Pásla ovečky v zeleném háječku,
pásla ovečky v černém lese.
Já na ni dupy dupy dup,
ona zas cupy cupy cup.
Houfem ovečky, seberte se všecky,
houfem ovečky, seberte se!

Písničky pro malé děti mají prostinké texty, pro nerodiče mohou být až obtížné svou vlezlou melodií a pravidelnou rytmikou. Podle nového výzkumu cambridgeských psychologů a jazykovědců ale přesně tyto vlastnosti dělají ze zpívánek nebo říkanek zásadní nástroj pro to, aby se děti naučily mluvit.

Studie vyšla v odborném žurnálu Nature Communications, kde její autoři popsali, že se kojenci učí svůj mateřský jazyk na základě rytmických informací, jako je stoupání a klesání tónu, tedy přesně tím, co je ve zpívánkách. Děti totiž začínají zpracovávat fonetické informace, tedy ty nejdrobnější zvuky, které mohou nést význam, až ve věku kolem sedmi měsíců. Do té doby se ale učí jazyk jinými způsoby.

Tyto výsledky jsou do značné míry převratné. Až doposud se považovaly za zásadní pro učení se jazyku fonetické informace, tedy hlásky. Jenže tento nový výzkum naznačuje, že tomu tak není. A navíc to má dopady do reálného života: vědci se totiž domnívají, že různé velmi rozšířené vývojové poruchy řeči, jako je třeba dyslexie, mohou souviset spíše s vnímáním rytmu než se zpracováním fonetických informací.

Zdá se, že přestože děti vnímají jednotlivé hlásky až po půlroce věku, v té době už dokáží rozpoznat celá slova, zejména ta, která se týkají pro ně důležitých věcí. Nový výzkum říká, že děti vnímají slova spíš podle rytmu – tedy slovo láhev pro ně není ani tak kombinací hlásek „L-Á-H-E-V“, ale spíš „dlouhá slabika – krátká slabika“.

Podle hlavní autorky studie, neuroložky Ushy Goswamiové z Cambridge, se vnímání hlásek vyvíjí příliš pomalu na to, aby tvořily u dětí základ jazyka. „Myslíme si, že informace o rytmu řeči jsou skrytým tmelem, na němž je založen vývoj dobře fungujícího jazykového systému. Rodiče by měli na své děti co nejvíce mluvit a zpívat jim nebo jim říkat básničky, protože to bude mít na řeč vliv.“

Sledování mozkové aktivity

Výzkum spojil jazykovědu, psychologii a neurolingvistiku. Vědci v něm zaznamenávali mozkovou aktivitu padesáti kojenců ve věku čtyř, sedmi a jedenácti měsíců. Měřili ji, když děti sledovaly videa, na nichž žena zpívala dětské písničky nebo recitovala říkanky.

To u dětí vyvolávalo aktivitu v mozku, kterou neurovědci mohli díky speciálně vycvičeným algoritmům dekódovat. Už v prvním půlroce života se děti učily rozeznávat první hlásky, ale bylo jich jen málo. Nejprve to byly zejména takzvané alveoláry, tedy hlásky vznikající kontaktem jazyka s přední částí dásňového oblouku, a také nazály neboli nosovky. Asi není náhoda, že do první skupiny patří hláska T a do druhé zase M – tedy souhlásky, jež jsou obsažené ve slovech táta a máma, která znějí podobně ve většině jazyků.

Podle profesorky Goswamiové kojenci využívají rytmus slov jako kostru, na kterou pak zavěšují pro ně známé hlásky. Na základě tohoto rytmického vzorce mohou při poslechu přirozené řeči odhadnout, kde končí jedno slovo a začíná druhé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 5 hhodinami

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 7 hhodinami

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 9 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
včera v 10:00

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026
Načítání...