Změny klimatu už za pár let dopadnou na zemědělství, varuje studie. Největší problém bude mít kukuřice

Podle nové studie německých klimatologů a NASA, která vyšla v odborném časopise Nature Food, hrozí lidstvu závažná rizika spojená s nedostatkem potravin v blízké budoucnosti. Vědci popsali, že předpokládané následky změn klimatu budou mít dramatický dopad na budoucí výnosy plodin a tedy i na cenu potravin a jejich dostupnost.

„Vidíme, že nové klimatické podmínky posouvají výnosy plodin mimo jejich obvyklý rozsah ve stále více regionech. Emise skleníkových plynů způsobené lidskou činností přinášejí vyšší teploty, změny v rozložení srážek i více oxidu uhličitého v ovzduší. To všechno ovlivňuje růst plodin – a my jsme zjistili, že k nástupu signálu klimatické změny, tedy k době, kdy se mimořádné roky stanou normou – dojde během příštího desetiletí nebo brzy poté,“ vysvětluje hlavní autor studie Jonas Jägermeyr, klimatolog z Goddardova institutu pro vesmírné studie NASA a Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu.

Hlavní problém podle něj spočívá v tom, že se to stane v mnoha klíčových regionech, které jsou celosvětově zásobárnou potravin. „To znamená, že zemědělci se musí mnohem rychleji přizpůsobit, například změnou termínů setí nebo používáním jiných odrůd plodin, aby se vyhnuli vážným ztrátám,“ popisuje možnou adaptaci vědec – připouští ale současně, že zřejmě bude nutné i to, aby se zemědělství přesouvalo do oblastí vyšších zeměpisných šířek.

Výnosy kukuřice klesnou, výnosy pšenice vzrostou

Tým vědců pod jeho vedením vytvořil zatím největší soubor prognóz budoucích výnosů – využil na to kombinaci nových klimatických prognóz a různých nejmodernějších modelů růstu zemědělských plodin. Autoři tvrdí, že zjistili významné změny už ve velmi blízké budoucnosti, a to ve většině důležitých zemědělských oblastí. Kukuřice se pěstuje v široké škále zeměpisných šířek, včetně subtropických a tropických zemí, kde bude vyšší teplota škodlivější než v chladnějších oblastech vysokých zeměpisných šířek. V Severní a Střední Americe, západní Africe, střední a východní Asii se výnosy kukuřice v příštích letech potenciálně sníží o více než pětinu.

U pšenice, která nejlépe roste v mírném podnebí, může naopak dojít ke zvýšení produktivity na současných pěstitelských plochách v důsledku změny klimatu, včetně oblastí na severu Spojených států, Kanady a Číny.

Nerovnost se bude zvětšovat

„Jedním z efektů, které z údajů jasně vyplývají, je, že chudší země pravděpodobně zaznamenají nejprudší pokles výnosů svých hlavních základních plodin. To ještě zvýší už dnes existující rozdíly v potravinové bezpečnosti i bohatství,“ komentoval výsledky spoluautor studie Christoph Müller z Postupimského institutu.

Důležité podle něj je, že ani přírůstky pšenice na globálním Severu nevyrovnávají ztráty z pěstování kukuřice na globálním Jihu. Chudé země a samozřejmě i samotní postižení drobní zemědělci často nemají prostředky na to, aby si obstarali potraviny na světovém trhu. Předpokládané zásadní změny ve struktuře zemědělské produkce by se tak v některých regionech mohly stát rizikem pro potravinovou bezpečnost, zatímco jiné by z nich mohly profitovat.

Teplota sama o sobě ale není jediným faktorem, který má význam pro budoucí výnosy plodin. Vyšší obsah oxidu uhličitého v atmosféře má pozitivní vliv na růst plodin, zejména pšenice. Mohl by ale současně snížit jejich nutriční hodnotu. Zvyšování globálních teplot je také spojeno se změnami v rozložení srážek a především s délkou trvání vln veder a sucha – všechny tyto faktory představují další rizika.

„Dokonce i v případě optimistických scénářů změny klimatu, kdy společnost splní cíle k omezení růstu globální teploty, čelí globální zemědělství nové klimatické realitě,“ dodal Jägermeyr.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...