Změny klimatu už za pár let dopadnou na zemědělství, varuje studie. Největší problém bude mít kukuřice

Podle nové studie německých klimatologů a NASA, která vyšla v odborném časopise Nature Food, hrozí lidstvu závažná rizika spojená s nedostatkem potravin v blízké budoucnosti. Vědci popsali, že předpokládané následky změn klimatu budou mít dramatický dopad na budoucí výnosy plodin a tedy i na cenu potravin a jejich dostupnost.

„Vidíme, že nové klimatické podmínky posouvají výnosy plodin mimo jejich obvyklý rozsah ve stále více regionech. Emise skleníkových plynů způsobené lidskou činností přinášejí vyšší teploty, změny v rozložení srážek i více oxidu uhličitého v ovzduší. To všechno ovlivňuje růst plodin – a my jsme zjistili, že k nástupu signálu klimatické změny, tedy k době, kdy se mimořádné roky stanou normou – dojde během příštího desetiletí nebo brzy poté,“ vysvětluje hlavní autor studie Jonas Jägermeyr, klimatolog z Goddardova institutu pro vesmírné studie NASA a Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu.

Hlavní problém podle něj spočívá v tom, že se to stane v mnoha klíčových regionech, které jsou celosvětově zásobárnou potravin. „To znamená, že zemědělci se musí mnohem rychleji přizpůsobit, například změnou termínů setí nebo používáním jiných odrůd plodin, aby se vyhnuli vážným ztrátám,“ popisuje možnou adaptaci vědec – připouští ale současně, že zřejmě bude nutné i to, aby se zemědělství přesouvalo do oblastí vyšších zeměpisných šířek.

Výnosy kukuřice klesnou, výnosy pšenice vzrostou

Tým vědců pod jeho vedením vytvořil zatím největší soubor prognóz budoucích výnosů – využil na to kombinaci nových klimatických prognóz a různých nejmodernějších modelů růstu zemědělských plodin. Autoři tvrdí, že zjistili významné změny už ve velmi blízké budoucnosti, a to ve většině důležitých zemědělských oblastí. Kukuřice se pěstuje v široké škále zeměpisných šířek, včetně subtropických a tropických zemí, kde bude vyšší teplota škodlivější než v chladnějších oblastech vysokých zeměpisných šířek. V Severní a Střední Americe, západní Africe, střední a východní Asii se výnosy kukuřice v příštích letech potenciálně sníží o více než pětinu.

U pšenice, která nejlépe roste v mírném podnebí, může naopak dojít ke zvýšení produktivity na současných pěstitelských plochách v důsledku změny klimatu, včetně oblastí na severu Spojených států, Kanady a Číny.

Nerovnost se bude zvětšovat

„Jedním z efektů, které z údajů jasně vyplývají, je, že chudší země pravděpodobně zaznamenají nejprudší pokles výnosů svých hlavních základních plodin. To ještě zvýší už dnes existující rozdíly v potravinové bezpečnosti i bohatství,“ komentoval výsledky spoluautor studie Christoph Müller z Postupimského institutu.

Důležité podle něj je, že ani přírůstky pšenice na globálním Severu nevyrovnávají ztráty z pěstování kukuřice na globálním Jihu. Chudé země a samozřejmě i samotní postižení drobní zemědělci často nemají prostředky na to, aby si obstarali potraviny na světovém trhu. Předpokládané zásadní změny ve struktuře zemědělské produkce by se tak v některých regionech mohly stát rizikem pro potravinovou bezpečnost, zatímco jiné by z nich mohly profitovat.

Teplota sama o sobě ale není jediným faktorem, který má význam pro budoucí výnosy plodin. Vyšší obsah oxidu uhličitého v atmosféře má pozitivní vliv na růst plodin, zejména pšenice. Mohl by ale současně snížit jejich nutriční hodnotu. Zvyšování globálních teplot je také spojeno se změnami v rozložení srážek a především s délkou trvání vln veder a sucha – všechny tyto faktory představují další rizika.

„Dokonce i v případě optimistických scénářů změny klimatu, kdy společnost splní cíle k omezení růstu globální teploty, čelí globální zemědělství nové klimatické realitě,“ dodal Jägermeyr.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 9 mminutami

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 2 hhodinami

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 4 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
včera v 10:00

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026
Načítání...