Expertní organizace World Weather Attribution pravidelně hodnotí, jestli mají přírodní katastrofy nějakou souvislost se změnami klimatu. Mnohdy dospěje k tomu, že ne – a že jde jen o náhodu. V případu hurikánu Helene, který v září zasáhl Floridu, je ale podle nového výzkumu vliv oteplování jednoznačný.
„Změna klimatu zhoršila silné deště a vítr způsobené hurikánem Helene, který připravil o život nejméně 227 osob,“ konstatuje nová vědecká zpráva. Jejími autory jsou vědci z organizace World Weather Attribution (WWA), kteří nedávno posuzovali i vliv klimatických změn na zářijové povodně v Česku.
Experti, kteří na studii pracovali, vyzývají USA, aby se začaly připravovat na dnes „nepředstavitelné záplavy“ způsobené hurikány. Studie, která kombinovala tři různé metody, konstatovala čtyři základní zjištění.
Hurikány o síle hurikánu Helene jsou dnes v oblasti u Floridy asi 2,5krát pravděpodobnější. Očekávalo se, že se budou vyskytovat v průměru každých 130 let, ale v současné době se očekávají s pravděpodobností 1:53 v daném roce.
Rychlost větru hurikánu Helene na pobřeží Floridy byla vlivem změny klimatu asi o 21 kilometrů za hodinu vyšší. To znamená nárůst intenzity o 11 procent.
Změna klimatu zvýšila množství srážek hurikánu Helene přibližně o 10 procent.
Vysoké teploty moře, které podpořily hurikán Helene, byly v důsledku změny klimatu asi 200–500krát pravděpodobnější.
Co říkají experti
„Změna klimatu je pro hurikány, jako je Helene, naprosto zásadní,“ komentoval výsledky jeden z autorů práce, Ben Clark z Imperial College London. „V důsledku oteplování způsobeného fosilními palivy spadlo asi o 10 procent více srážek, což vytvořilo na jihovýchodě USA apokalyptické scény. Pokud budou lidé i nadále spalovat fosilní paliva, budou USA čelit ještě ničivějším hurikánům.“
Hurikán Helene po sobě zanechal na jihovýchodě USA stopu zkázy dlouhou více než 800 kilometrů. Hlavní vliv na to, jak velké množství energie obsahoval, měly mimořádně vysoké teploty oceánu v Mexickém zálivu, které jsou o dva stupně vyšší než v dobách před průmyslovou revolucí. Díky tomu dokázal hurikán rychle zesílit a z bouře 2. stupně se stal hurikánem 4. stupně jen několik hodin předtím, než pak plnou silou narazil do floridského pobřeží.
Vítr v hurikánu Helene dosáhl při dopadu na pevninu rychlosti 225 kilometrů za hodinu a způsobil současně rekordní záplavovou vlnu o výšce 4,5 metru, která zalila pobřežní oblasti a donutila některé obyvatele opustit své domovy. Během bouře spadlo navíc hlouběji do vnitrozemí obrovské množství srážek, což způsobilo extrémní záplavy v Georgii, Jižní Karolíně, Severní Karolíně a také severněji – v Tennessee a Virginii. Zemřelo nejméně 227 lidí, čímž se Helene stala jedním z nejsmrtelnějších hurikánů v USA za posledních padesát let. Překonal ji v tom jen hurikán Katrina v roce 2005, jenž připravil o život 1392 lidí.
Friederike Otto, vedoucí WWA z Imperial College London, dodala: „Naše studie opět prokázala, že hurikány se budou stále zhoršovat, pokud bude člověk pokračovat ve spalování fosilních paliv a tím oteplovat planetu. Američané by neměli mít důvod bát se hurikánů silnějších než Helene – máme veškeré znalosti a technologie potřebné ke snížení poptávky a nahrazení ropy, plynu a uhlí obnovitelnou energií. Potřebujeme ale politickou vůli. Potřebujeme vůdce, kteří si upřímně uvědomují, že řešení klimatických změn je nevyhnutelné, pokud mají lidská práva něco znamenat, a zajištění budoucnosti – aby budoucí generace nemusely žít ve světě klimatického chaosu.“
