Zlatá pohřební maska nabarvená lidskou krví překvapila archeology v Peru

Asi před třiceti lety objevili archeologové v Peru velmi pozoruhodnou hrobku. Uprostřed ní se nacházela sedící kostra muže, jehož tvář byla zakrytá zlatou pohřební maskou. Kosti i maska byly pokryty jasnou, krvavě rudou barvou. Letos vědci tento přes tisíc let starý artefakt analyzovali pomocí nejmodernějších metod a zjistili, že tato barva není náhodná – kromě rudého pigmentu a ptačích vajec na ni byla využita lidská krev.

Archeologové popsali výsledky svého výzkumu v odborném časopise Journal of Proteome. Hrobka patřila asi pětačtyřicetiletému muži, který musel pocházet z nejvyšších vrstev tehdejší společnosti. Patřil do takzvané Sicánské kultury, která předcházela nástupu Inků. Severní části dnešního Peru dominovala mezi devátým a čtrnáctým stoletím našeho letopočtu, dokázala skvěle zpracovávat kovy, zejména zlato a ovládala také pokročilé zemědělství.

Spousta zlatých artefaktů se nachází v hrobkách společenské elity této pozoruhodné kultury, kterou vědci začali detailněji poznávat teprve na konci dvacátého století. Právě v té době také tým vedený Izumi Šimadou odkryl výše popsanou hrobku.

V jejím srdci seděla rudá kostra vládce, kolem něj byly naaranžované dvě kostry mladých žen, jedna v rodící, druhá v kojící pozici. Kromě nich se v hrobce našly také dvě kostry malých dětí, které byly stočené do klubíčka.

Z předmětů vědce nejvíc zaujala rudě nabarvená zlatá maska připevněná k lebce vládce, jež byla oddělená od jeho těla. Původně se vědci domnívali, že byla nabarvená rumělkou, ale to nedávalo úplně smysl – barvivo totiž drželo na masce pozoruhodně pevně po víc než tisíc let.

Cesta do hlubin krve

Muselo na něj být využito nějaké výjimečně pevné pojivo. Aby vědci poznali jeho podstatu, odebrali z masky maličký kousek barvy a využili na něj metodu, která se jmenuje infračervená spektroskopie s Fourierovou transformací. Pomocí ní zjistili, že ve vzorku jsou obsažené proteiny a pojidlo tedy muselo být biologického původu. Další analýzy se zaměřily na původ proteinů: ukázalo se, že šest z nich pochází z lidské krve a několik dalších z vaječného bílku. 

Proteiny byly bohužel ve velmi špatném stavu, takže se nepovedlo určit, z jakého ptačího druhu vejce pocházela – hlavním podezřelým je ale v tomto případě jihoamerická domestikovaná kachna pižmovka velká. 

Pižmovka velká
Zdroj: Wikimedia Commons

Autoři výzkumu se domnívají, že krev byla použitá nejen z důvodů barvy a přilnavosti, ale také jako symbol – naznačovala vitální sílu dnes již zapomenutého vládce Sicánské kultury.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...