Ženy měly v době bronzové politickou moc, ukázal výzkum hrobky z území dnešního Španělska

Ženy v době bronzové měly na jihovýchodě Španělska zřejmě politickou moc. Poukázal na to archeologický průzkum murcijského pohřebiště, na který upozornil odborný časopis Antiquity. Role žen byla tehdy zřejmě mnohem důležitější, než vědci předpokládali.

Kultura El-Argar ve Španělsku byla jednou z prvních západoevropských civilizací. Největšímu rozmachu se těšila v období od roku 2200 před naším letopočtem. 

Na tamní společenské vztahy se nyní zaměřili vědci z Universitat Autònoma de Barcelona. Ti  analyzovali hrobku z naleziště La Almoloya. Byli v ní pohřbeni dva lidé – muž, který zemřel ve 35 až 40 letech, a žena, jejíž věk vědci odhadli na 25 až 30 let.

Pravděpodobně se podle archeologů jednalo o manželský pár, který zemřel nedlouho po sobě v polovině 17. století před naším letopočtem. Hrobku objevili vědci už před několika lety, nyní ale zjistili, že byla umístěna pod „prvním palácem“ tehdejší doby.

Ostatky byly obklopeny zhruba třiceti hodnotnými předměty, z nichž mnohé byly vyrobené ze stříbra. Jednalo se mimo jiné o náramky, náhrdelníky nebo třeba vzácný stříbrný diadém. Většina ze zmiňovaných předmětů patřila ženě.

Stříbrný diadém nalezený v hrobce
Zdroj: Universitat Autònoma de Barcelona/Arqueoecologia Social Mediterrània Research Group

Muži bojovníci, ženy vládkyně

Právě podobné diadémy i další cenné předměty výzkumníci dříve našli i na dalších pohřebištích, která byla určená pro tehdejší vládnoucí třídu. Skutečnost, že ženy byly pohřbívány s tak drahými předměty, podle vědců poukazuje na jejich důležitou roli ve zmiňované společnosti. 

„V kultuře El-Argar byly ženy elitních tříd pohřbívány s diadémy. Muži zase s meči a dýkami,“ poznamenala podle CNN Cristina Rihueteová z Universitat Autònoma de Barcelona. Dodala, že těchto „mužských“ předmětů se do hrobek dávalo méně a nebyly navíc tolik hodnotné. To podle ní mohlo znamenat, že zatímco muži mohli v této společnosti zřejmě zastávat roli válečníků, některé ženy zase měly politickou moc.

„Role žen byla v minulosti mnohem důležitější, než jsme předpokládali,“ uvedla dále Rihueteová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...