Zemřel český astronom Kohoutek. Byl to objevitel planetárních mlhovin a slavné komety

Česká astronomická společnost v pátek oznámila, že ve věku 88 let zemřel v německém Bergedorfu celosvětově uznávaný český astronom Luboš Kohoutek, objevitel slavné Kohoutkovy komety.

„Je to velká ztráta jednoho z nejpracovitějších a nejpečlivějších českých astronomů 20. století, který strávil rekordních 290 směn u dalekohledu Evropské jižní observatoře na La Silla,“ uvedla Česká astronomická společnost.

Kohoutek byl už na vysoké škole vynikající student, věnoval se hlavně meteorickým rojům a meteorům. Již tehdy objevil mimořádný meteorický roj alfa-Lyrid. Po promoci nastoupil do interní vědecké aspirantury v Astronomickém ústavu v Praze, kde ho vedla další legenda české astronomie Luboš Perek. Se svým školitelem publikovali roku 1967 první generální Katalog planetárních mlhovin, který vzbudil velkou pozornost v celém světě a je dosud vůbec nejcitovanějším dílem českých astronomů.

Díky tomu navázal pracovní kontakty v zahraničí a dostal se na stáž na observatoř v Hamburku, kde se podílel na snímkování planetárních mlhovin. Po sovětské invazi se už z dlouhodobé stáže v Hamburku do vlasti nevrátil – bez problémů tam získal stálé místo vědeckého pracovníka.

I tam pokračoval ve studiu planetárních mlhovin, přispěl také k objevu, že jádra planetárních mlhovin jsou velmi často těsnými dvojhvězdami. Velkou poctou této části jeho kariéry je fakt, že posledním snímkem kosmického Hubbleova teleskopu byla fotogenická planetární mlhovina Kohoutek 4-55, kterou český vědec při svých systematických přehlídkách objevil.

Objevitel komet i rocková hvězda

Jeho hlavní vědeckou aktivitou sice bylo pátrání po mlhovinách, ale na snímcích díky své pečlivosti objevil navíc 75 planetek a 5 komet. Jedna z nich mu přinesla světovou proslulost – dostala po něm jméno „Kohoutek 1973 E1“, ale většinou se jí říká jednoduše Kohoutkova kometa.

Kohoutkova kometa
Zdroj: Palomar Observatory

Podařilo se mu ji totiž v kosmické temnotě objevit velmi brzy předtím, než se přiblížila ke Slunci, a právě díky tomu se na ni vědci mohli skvěle připravit a o to lépe ji pak pozorovali. Byla to tak první kometa zkoumaná z kosmu astronauty americké kosmické laboratoře Skylab, která se zároveň stala jednou z nejjasnějších komet dvacátého století.

Kohoutka tento objev proslavil natolik, že mu komunisté povolili vracet se soukromě do Československa. Jeho jméno se tehdy dostalo i do popkultury, když slavná kapela R.E.M. pojmenovala jednu svou píseň pávě Kohoutek – zpívá se v ní „opustilas mě stejně rychle jako Kohoutek“; myslí se tím, jak rychle českým astronomem objevená kometa zase opustila Sluneční soustavu. Později se o něm mluvilo i v jedné z epizod seriálu Simpsonovi, kde měl připravit o objev slavné komety jejího „opravdového objevitele, ředitele Skinnera.

Kometa sice naši soustavu opravdu opustila, ale českého vědce sláva ne. A dokázal ji využít. Byl to právě on, kdo pojmenoval řadu kosmických objektů po slavných osobnostech ze své vlasti – například planetky Hus, Komensky, Neruda, Capek, nebo Moravia. Jednu věnoval i svému učiteli, a tak jedna z planetek nese jméno Lubos Perek. Komunistický režim nesl nelibě, že některá jména navržená a prosazená Kohoutkem patřila mezi tehdy „zakázaná“ – jako třeba Masaryk nebo Palach.

Jihoamerická cesta

Později se Kohoutek věnoval pozorování planetárních mlhovin na nových observatořích ve Španělsku na Calar Alto, a hlavně na Evropské jižní observatoři (ESO) na La Silla v Chile.

Stal se tak vůbec prvním československým vědcem, který mohl na této vysokohorské stanici pracovat. Díky tomu získal v letech 1974 až 2003 během více než 220 pozorovacích nocí jedinečný pozorovací materiál o planetárních mlhovinách pro severní i jižní oblohu, který využil jako zdroj pro své nejdůležitější dílo. Tím se stalo II. vydání Katalogu planetárních mlhovin, které obsahuje homogenní údaje o více než 1500 objektech tohoto typu.

Kohoutek vydal za svůj život 224 vědeckých prací v mezinárodních vědeckých časopisech. Tyto práce byly dosud citovány více než 1780krát.

Luboš Kohoutek byl ženatý a měl tři dcery. Se svou ženou Christiane žil v Hamburku, kam odešel v roce 1970 do emigrace. Často však po revoluci navštěvoval svou vlast a spolupracoval s našimi mladými astronomy. V roce 2007 publikoval v nakladatelství Aldebaran knížku „Země z pohledu astronoma“, v níž se zamýšlel nad kritickým stavem naší planety a riziky budoucí existence lidstva z kosmického hlediska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropská věda hledá cestu, jak i skrze AI omezit testování na zvířatech

Sto padesát tisíc zvířat ročně, nejčastěji myší a potkanů, se využívá v Evropské unii k testování bezpečnosti běžně používaných chemických látek. V poslední době se objevují první náznaky, že to může jít i jinak. Vědci se snaží využít umělou inteligenci (AI), lidské buňky a takzvané miniorgány, aby vyvinuli novou generaci testů, které odhalují nebezpečné chemikálie. Mohly by lépe předpovídat rizika pro lidi i omezit využívání zvířat ve výzkumu.
před 10 mminutami

VideoČíně se poprvé podařilo přistát se znovupoužitelnou vesmírnou raketou na pevnině

Čínská vesmírná raketa poprvé přistála na pevnině. Přidala se tak k americkým společnostem SpaceX a Blue Origin, které už znovupoužitelné raketové stupně běžně využívají. Šlo o teprve druhý let rakety typu Ču-čchüe-3, při prvním explodovala. Úspěšné přistání otevírá asijské velmoci cestu k opakovanému použití a tím i výraznému zlevnění startů. Evropská unie testuje vlastní znovupoužitelné rakety v několika projektech, zatím nejdál je Themis, ale pokročily už i francouzská MaiaSpace a německá Rocket Factory Augsburg.
před 20 hhodinami

Letošní El Niño může být nejextrémnější v dějinách měření

Stále více modelů předpovídá, že jev El Niño nabude letos zvlášť silnou podobu. Vědci ho zatím nikdy tak masivní nepozorovali, takže to může přinést změny, které se jim jen nesmírně obtížně předpovídají.
před 21 hhodinami

Vapování u mladých zvyšuje riziko dýchacích potíží, varují britští lékaři

Vapování může u dětí a mladistvých vést k potížím s dýcháním a spánkem nebo k problémům s duševním zdravím. Královská vysoká škola pediatrie a dětského zdraví (RCPCH) v Londýně upozornila, že je třeba zabránit lákavé propagaci elektronických cigaret a vaporizérů, uvedla stanice BBC.
před 22 hhodinami

Trump chce do roku 2030 šestkrát zvýšit počet amerických vzletů do vesmíru

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal memorandum, které počítá s téměř šestinásobným ročním zvýšením počtu amerických vzletů do vesmíru. Do roku 2030 by ze Spojených států mělo být prováděno tisíc startů a návratů do atmosféry ročně, napsala agentura Reuters. Trumpův dokument rovněž nařizuje úřadům hledat nová místa vhodná pro starty raket.
včeraAktualizovánovčera v 07:30

V klinické studii uspěla první vakcína proti melanomu

Společnost Moderna ve spolupráci s farmaceutickou firmou Merck vyvinula personalizovanou terapii proti rakovině, která v pokročilé fázi klinického testování v kombinaci s přípravkem Keytruda snížila riziko návratu a šíření melanomu. Nová léčba je téměř o polovinu účinnější než doposud používané léky. Pokud dojde ke schválení, mohla by výrazně zvýšit pravděpodobnost lidí po operaci melanomu, že se jim nemoc už nevrátí.
20. 8. 2026

Podívejte se, jak silné je letošní sucho v kontextu dekády

Desítky satelitních snímků ukazují, jak závažné je v Evropě letos sucho a horko, respektive jak se projevují jejich dopady na rostliny.
20. 8. 2026

Když vyschne řeka, život se do ní měsíce nevrátí, popisují vědci

Obnova života ve vodním toku po jeho vyschnutí může s příchodem dešťů trvat až dva měsíce. Čím déle trvá sucho, tím složitěji se ryby a další organismy vrací. Kritická hranice jsou čtyři týdny. Pokud sucho trvá déle, mohou podle hydrobiologických výzkumů uhynout všechny vodní organismy, uvedl Martin Rulík z olomoucké přírodovědecké fakulty. Další zátěží je podle něj vysoká teplota vody, která spolu s úbytkem kyslíku vytváří nejhorší podmínky.
20. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.