Želvy dokáží zpomalit své stárnutí, popsali vědci. Chtějí toho využít i pro lidi

Mnoho druhů želv dokáže zpomalit proces stárnutí, a to dokonce výrazně. Vyplývá to ze dvou nových studií, které vyšly na konci června. Ačkoli všechny živé organismy stárnou a umírají, někteří živočichové podle vědců s přibývajícím věkem neztrácejí na síle.

Badatelé mimo jiné poprvé prokázali, že želvy, krokodýli a mloci mají vzhledem ke své velikosti obzvláště pomalé stárnutí a delší život. Za nejstaršího žijícího suchozemského živočicha na světě považují Jonathana, 190 let starého samce želvy obrovské žijícího na Seychelách.

Autoři jedné ze studií také zjistili, že ochranné vlastnosti, jako je tvrdý krunýř většiny druhů želv, přispívají k pomalejšímu stárnutí a v některých případech dokonce k tomu, co se označuje jako takzvané zanedbatelné stárnutí. Organismy, u kterých mortalita není závislá na jejich věku, umírají nahodile z vnějších příčin. Nelze přesně určit maximální délku jejich života.

„Tyto různé ochranné mechanismy mohou snížit úmrtnost živočichů, protože je nesežerou jiná zvířata,“ uvedla hlavní autorka studie Beth Reinkeová ze Severovýchodní illinoiské univerzity. „Je tedy pravděpodobnější, že budou žít déle, a to vytváří tlak na pomalejší stárnutí. Největší podporu pro hypotézu ochranného fenotypu jsme našli u želv. Opět to dokazuje, že želvy jako skupina jsou jedinečné,“ dodala vědkyně.

Zjištění naznačují, že stárnutí není pro všechny organismy nevyhnutelné. Při zkoumání želv žijících v zoologických zahradách a akváriích autoři studie zjistili, že z 52 druhů jich 75 procent vykazuje extrémně pomalé stárnutí a celkem čtyři pětiny stárnou pomaleji než moderní lidé.

Pochopení stárnutí může pomoci lidem

„Pokud pochopíme, co umožňuje některým živočichům stárnout pomaleji, můžeme lépe porozumět stárnutí u lidí a také můžeme informovat o strategiích ochrany plazů a obojživelníků, z nichž mnohým hrozí ohrožení nebo jsou ohroženi,“ poznamenal další z autorů studie David Miller.

Podle výzkumů jsou některé z těchto druhů želv dokonce schopny snížit rychlost svého stárnutí v reakci na lepší životní podmínky v zoologických zahradách a akváriích ve srovnání s volnou přírodou.

„Zní to dramaticky, když řekneme, že vůbec nestárnou, ale v podstatě se pravděpodobnost jejich úmrtí s přibývajícími léty nemění, jakmile překročí reprodukční věk,“ řekla Reinkeová. Výsledky jejího výzkumu zveřejnil odborný časopis Science.

Podle vědců však skutečnost, že někteří živočichové vykazují zanedbatelné stárnutí, neznamená, že jsou nesmrtelní. Znamená to pouze, že riziko jejich úmrtí se s věkem nezvyšuje. Všichni nakonec zemřou v důsledku nevyhnutelných příčin, jako je například nemoc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 13 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 14 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 17 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...