Ze saúdskoarabských univerzit mizí zahraniční vědci. Je to konec roky fungujícího podvodu

Během pouhého jediného roku se o třetinu snížil počet špičkových vědců, kteří jsou spojení s univerzitami v Saúdské Arábii. Stalo se to jen několik měsíců poté, co nezávislé investigace odhalily, že tato pracoviště lákají ke spolupráci vědecké celebrity. Velmi často za to dostávají finanční odměny, univerzitám díky tomu zase stoupá hodnocení.

Ještě před rokem se saúdskoarabské univerzity mohly pochlubit tím, že na nich „působí“ 109 vědců, kteří jsou v žebříčku světově nejcitovanějších. Letos už je to podle analýzy barcelonské poradenské společnosti Siris Academic pouze 76 vědců. 

Podle analýzy žurnálu Science je pokles zřejmě způsobený tím, že domovské univerzity těchto vědců začaly mít s touto praxí problém. Obávají se, že by je spojování vlastních expertů s saúdskými institucemi mohlo poškodit. Předchozí vyšetřování vědeckých novinářů totiž zjistila, že vědci dostávají od saúdskoarabských škol obrovské finanční odměny za minimální práci – nejčastěji šlo o malé konzultace. Pomohla také přísnější kontrola těchto fiktivních spoluprací, kterou provedla analytická společnost Clarivate, jež každoročně sestavuje žebříček nejcitovanějších vědců planety. Pro zajímavost: letos je v něm pět vědců z českých univerzit.

Čeští vědci v letošním žebříčku Clarivate
Zdroj: Clarivate

Tím, že se na podvod přišlo, ztratilo smysl do něj dál investovat, komentuje pro Science matematik Domingo Docampo. 

Falešně prestižní univerzity

Sporný postup ropného království přitom fungoval dlouho. Poprvé o něm Science psal roku 2011 už jako o zaběhnuté praxi. Už tehdy bylo jádro problému stejné jako nyní; špičkoví vědci uváděli dvě pracoviště: svou domovskou instituci, nejčastěji univerzitu, a potom ještě nějakou univerzitu v Saúdské Arábii. Tam ale měli jen minimální úvazek – nejčastěji spočíval v několikadenní návštěvě této země, která byla spojená s konzultacemi. To vše samozřejmě Saúdové propláceli.

Arabským univerzitám to pomohlo, protože díky angažování vědců, kteří patří mezi světovou špičku, stoupaly i ony v žebříčcích kvality. Některé z těchto prestižních analýz kvality škol totiž přihlížejí právě k počtu kvalitních expertů. A díky tomu rostla i prestiž saúdskoarabských univerzit. 

Když jeden z těchto žebříčků změnil metriku a přestal do své analýzy zahrnovat tato druhotná pracoviště, tak vědci zareagovali tím, že si školy z blízkovýchodní monarchie začali uvádět jako své hlavní místo a původní školu až jako to sekundární. Letos se ke kauze detailně vrátil španělský deník El País, jehož vyšetřování španělských vědců způsobilo v zemi obrovskou kauzu – ukázalo se totiž, že právě tamní vědci jsou v Saúdské Arábii nadprůměrně oblíbení. A to byl zřejmě poslední hřebíček do rakve tohoto triku.

Podle nové analýzy společnosti Siris se totiž po letech trvalého nárůstu počet saúdských spoluprací snížil asi o třetinu. S tím, že většinou zahraniční vědci ukončili spolupráci úplně, jen menší množství z nich nahradilo své primární pracoviště v Saúdské Arábii svou původní prací.

Mira Petrovićová, chemička z Katalánského institutu pro výzkum vody, která v roce 2019 odmítla nabídku saúdské univerzity na změnu afiliací výměnou za hotovost, pro Science uvedla: „Bylo na čase, aby společnost Clarivate něco udělala“. „Myslím, že teď si už všichni vědci uvědomují, jak nápadné tyhle manipulace byly.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 1 hhodinou

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026
Načítání...