Zatmění Slunce přinese „býčí rohy“ a dva soumraky. Jak se připravit?

Výjimečný souběh dvou zajímavých astronomických událostí se odehraje na obloze ve středu večer. Nejprve oblohu ztemní zatmění Slunce, jen aby ji poté rozzářily Slzy svatého Vavřince, neboli meteorický roj Perseidů. Přinášíme užitečné rady a informace.

Ve středu 12. srpna 2026 nastane mimořádná astronomická situace. Odehraje se totiž zatmění Slunce, které bude z území Česka a Slovenska pozorovatelné v podvečerních hodinách jako velmi výrazné částečné – zakrytých bude přes osmdesát procent slunečního kotouče.

Nahrávám video

Zatmění bude vidět nízko mezi západním a severozápadním obzorem přibližně hodinu před západem Slunce a v průběhu samotného západu. Jako úplné bude pozorovatelné z Grónska, Islandu a Španělska, kam se za ním chystá i mnoho výprav. V Česku bude pozorování úkazu zprostředkovávat řada veřejných hvězdáren.

Stejný den s příchodem noci začnou být pozorovatelné také meteory z meteorického roje Perseid, který vrcholí právě ze středy 12. na čtvrtek 13. srpna. Roj bude mít ideální pozorovací podmínky, protože Měsíc bude krátce po novu a nebude tak svým svitem rušit noční oblohu. Následující grafika ukazuje, kde se budou na obloze vynořovat:

Perseidy
Zdroj: iQLANDIA/Martin Gembec

Jak sledovat zatmění

Zatmění Slunce začne ve střední Evropě okolo 19:19 SELČ. Tehdy se z pravého spodního okraje slunečního disku „zakousne“ silueta tmavého Měsíce v novu. Čím více na východ, tím později částečné zatmění začne a tím méně ze zatmění také bude vidět.

Maximum úkazu proběhne na území Česka i Slovenska kolem 20:11. Přesný čas závisí na poloze pozorovatele. Ne všude bude maximum viditelné, smůlu mají hlavně na východě Česka a většině Slovenska, kde k největšímu zatmění dojde, až když Slunce zapadne pod obzor. Počasí by mělo pozorování přát – meteorologové nepředpokládají silnější oblačnost.

Slunce bude při maximu zatmění zakryto Měsícem odspodu, takže bude připomínat úzké „býčí rohy“ ohnuté směrem k obzoru. Právě okolo tohoto momentu bude také citelné největší šero v krajině a Slunce vzápětí zapadne. „Bude zajímavé sledovat dvojí soumrak. V průběhu maxima úkazu nastane menší šero, po západu Slunce se opět obloha ještě trošku rozsvítí a teprve potom začne probíhat klasický soumrak,“ upozorňuje Česká astronomická společnost.

Aby člověk z pozorování něco měl, měl by si najít místo s výhledem na severozápad, kde ho nebudou rušit žádné stavby ani terénní prvky. Ideální jsou vyvýšená místa, jako jsou kopce nebo rozhledny.

Další možnost je vydat se do hvězdárny nebo na akci, jichž se v Česku konají desítky. Seznam najdete na konci článku České astronomické společnosti.

Nechráněné oči znamenají zdravotní riziko

Pozor je třeba dát na zrak. Při pozorování zatmění Slunce bez dostatečné ochrany hrozí poškození očí, v některých případech i trvalé. Rizikem je i pohled trvající jenom několik vteřin, s časem pravděpodobnost poškození oka roste.

Za bezpečné pro pozorování lékaři považují pouze speciální brýle pro pozorování Slunce splňující normu ISO 12312-2. Dostatečné tedy nejsou ani tmavé sluneční brýle (ani pokud by jich člověk použil několik), ani rentgenové snímky, stará CD nebo začouzené sklo. Velké riziko představují také dalekohledy nebo fotoaparáty bez speciálního filtru. Při natáčení přes displej telefonu je třeba se dívat z boku, oko nesmí být v přímé linii se sluncem.

Nepříjemné je, že poranění oka světlem nebolí, protože oko nemá receptory bolesti. První příznaky poškození zraku se navíc často objeví až s odstupem několika hodin. Spočívají v rozmazaném centrálním vidění nebo tmavé skvrně před okem. U některých se zrak během několika měsíců zlepší, jindy zůstávají trvalé následky.

Lidé mohou mít z delšího pozorování trvalý výpadek vidění v centru zorného pole, horší ostrost vidění nebo poruchy vnímání barev. Nejvíce je ohrožena žlutá skvrna neboli makula, která zajišťuje ostré centrální vidění a umožňuje dělat činnosti, jako je čtení, řízení, sledování televize nebo rozeznávání tváří.

Na poslední chvíli do Španělska

Zatímco na území Česka bude viditelné pouze částečné zatmění, to úplné si budou moci vychutnat pozorovatelé ve Španělsku. Podle odhadu analytické skupiny AFI do tamního vnitrozemí, které čelí silnému vylidňování, zamíří o 362 tisíc turistů více než obvykle. Některé regiony se obávají dopravního kolapsu, a nechaly tak nařídit například omezení kamionové dopravy.

Do Španělska se dá stále ještě letecky, na poslední chvíli, dostat. Přímé lety jsou sice už vyprodané, ale pokud se někdo v úterý spontánně rozhodne, například přes Londýn se na Pyrenejský poloostrov dostane bez problémů.

Ve Španělsku místní úřady vybraly stovky vyhlídkových míst, kde bude možné astronomický jev nejlépe sledovat. Přímo v pásu totality leží města jako Bilbao, Valencia, Palma de Mallorca, mimo Španělsko také islandská metropole Reykjavík. V celém Španělsku se chystají stovky akcí, některé ale úřady nechaly zrušit. Panují například obavy, aby sledování jevu v přírodě nevedlo ke vzniku většího počtu požárů.

Španělská meteorologická služba ve své speciální předpovědi na středu uvedla, že předpokládá převážně stabilní podmínky v celé zemi s převážně jasnou nebo polojasnou oblohou. Lokálně by však mohla rušit pozorování zatmění oblačnost, která se může tvořit zejména nad východní třetinou Pyrenejského poloostrova.

Jak vzniká zatmění Slunce?

Zatmění Slunce se objeví na obloze, když se mezi pozorovatelem na Zemi a Sluncem nachází Měsíc ve fázi novu a sluneční disk tak částečně nebo zcela zakryje. Protože Měsíc obíhá naši planetu po dráze mírně skloněné k rovině zemské dráhy, častěji Měsíc v novu sluneční disk na denním nebi mine a k žádnému zatmění nedojde. Jen zhruba jednou za půl roku se Měsíc v novoluní dostane na své dráze velmi blízko pomyslné přímky mezi Zemí a Sluncem a na Zemi se tak dá tento úkaz pozorovat.

Zatmění Slunce, které bude v Česku částečně viditelné ve středu večer, může snížit výrobu elektřiny z fotovoltaických elektráren. Jejich celkovou funkčnost ale nijak neohrozí, zatmění navíc bude až ve večerních hodinách, pokles produkce tak bude spíše malý. Na tuzemskou přenosovou soustavu bude mít zatmění jen minimální dopad.

Česko zažilo zatmění i v roce 2015, kdy kolem výroby fotovoltaik panovalo velké množství dezinformací a mýtů a varování před blackoutem. Ten ale nenastal. 

Čím dál se pozorovatel nachází od pásu totality, tím menší procento Slunce je během úkazu zakryto. Oblast viditelnosti částečného zatmění nepokrývá nikdy celou zemskou polokouli, kde je zrovna den, a tedy ani částečné zatmění není během konkrétního úkazu viditelné úplně všude.

V případě zatmění středečního se jedná o zatmění úplné, plný měsíční stín se po zemském povrchu přesune po pásu totality. Na pevnině se vyskytne v severním Rusku, Grónsku, na Islandu a ve Španělsku. Nejdéle tato fáze úplného zatmění Slunce bude trvat dvě minuty a osmnáct sekund, a to v Severním Atlantském oceánu na západ od Islandu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropě se daří snižovat znečištění ovzduší. Problémem je kouř z lesních požárů

Rostoucí počet vln veder a požárů ohrožuje snahy o zlepšení kvality ovzduší, varovala tento týden Světová meteorologická organizace (WMO). Ve své výroční zprávě o kvalitě ovzduší organizace spadající pod OSN také upozorňuje, že kouř z extrémních lesních požárů má zásadní zdravotní dopady.
před 2 hhodinami

Enterprise poprvé vzlétla před 60 lety. Otestujte si znalosti fenoménu Star Trek

Americký televizní seriál Star Trek se několikrát zapsal do dějin. Sága posádky lodi Enterprise putující vesmírem pod vedením kapitána Jamese Kirka divákům ukazovala například to, že mohou spolupracovat tvorové různých ras. Star Trek byl také prvním pořadem, ve kterém běloch políbil černošskou ženu. Když se přitom před šedesáti lety, 8. září 1966, objevil na obrazovkách první díl dnes už legendární série, na velký úspěch to nevypadalo.
před 16 hhodinami

Česko trápí stovky kontaminovaných míst. Podívejte se na aktuální mapu

Dědictví minulosti, ve které se nedbalo na ochranu životního prostředí, si Česko nese i v současné době. Aktuální kauza možného znečištění v bývalém vojenském prostoru Dobrá Voda na Klatovsku je jen pomyslným vrcholem ledovce. Míst, která by potřebovala sanaci, je totiž mnohem víc.
před 18 hhodinami

Připravte se na nový svět, radí OSN. Planeta se oteplí o víc než 1,5 stupně

Rok 2024 znamenal začátek nové éry. Byl totiž prvním, kdy průměrná globální teplota překročila úroveň před průmyslovou revolucí o 1,5 stupně Celsia. Nová zpráva OSN teď přiznává, že se lidstvo bude muset – přinejmenším dočasně – smířit s tím, že tato symbolická hranice bude překročená nejen na jeden rok a že oteplení dosáhne nejméně 1,8 stupně. Zpráva současně popisuje, co to pro civilizaci znamená.
před 21 hhodinami

Vědci z Harvardu připodobňují šíření umělé inteligence k šíření viru

Šíření umělé inteligence (AI) je neporovnatelně rychlejší než úspěch jakékoliv jiné technologie v dějinách lidstva. Její přijetí je výrazně dynamičtější než nástup automobilů, stolních počítačů i internetu. První veřejný chatbot ChatGPT sice vznikl teprve na podzim roku 2022, ale už dnes AI používá většina lidí. Podle nové studie amerických vědců je to podobné infekci virem.
včera v 07:00

Rybníky nejsou podle vědců ideální k zadržování vody v krajině

Čtyřletý výzkum vědců z Masarykovy univerzity a Výzkumného ústavu vodohospodářského ukázal, že rybníky nejsou dobrým způsobem, jak zadržovat vodu v krajině. Mapovali život v rybnících i v potocích pod nimi a zjistili, že z rybníků vytéká přehřátá a znečištěná voda, která neumožňuje existenci vodním živočichům. Může za to oteplování i způsob hospodaření. Ministerstvo zemědělství podporuje obnovu menších nádrží, které mají v krajině i další funkce. Aktuálně vypsalo další dotační výzvu.
7. 9. 2026

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
7. 9. 2026

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
7. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.