Záhadní denisované žili i v Tibetu. Tamní lidé od nich mohli získat nové geny, ukazuje výzkum

Vědci poprvé našli průkazné genetické stopy denisovanů, nejzáhadnějšího dnes již vymřelého rodu pravěkých lidí, mimo oblast Sibiře. Nové analýzy nedávno nalezené čelisiti ukazují, že žili na „střeše světa“, tedy v Tibetu, již v době před 100 tisíci roky.

Objev se podařil čínským antropologům. Našli stopy takzvané mitochondriální DNA ve vrstvách usazenin v jedné z jeskyní na Tibetské plošině. Analýzy kosterních pozůstatků, mimo jiné dolní čelisti, prokázaly, že denisované toto místo obývali přibližně před 100 tisíci lety – a pak se tam po dalších 40 tisících let vrátili.

Dosavadní genetické důkazy, že by čelist opravdu denisovanům patřila, byly spíše nepřímé. Ale mitochondriální DNA, která teď byla v čelisti objevena a analyzována, je důkazem zcela jasným. Tento druh genetické informace je zvláštní tím, že se dědí pouze po matce – díky tomu se dá využít pro nejrůznější genetické analýzy. 

Až doposud se přitom důkazy o denisovanech nacházely pouze na jediném místě světa, v Denisově jeskyni v Rusku. Pokud další výzkum tento odhad potvrdí, zvýší to pravděpodobnost, že denisované přežili na Tibetské plošině dost dlouho na to, aby se zde setkali s prvními lidmi našeho typu, kteří těchto výšin dosáhli již před 40 tisíci lety.

Jeskyně na Tibetské náhorní plošině, kde byla nalezena čelist denisovana
Zdroj: Reuters//Lanzhou University

Pokud se to potvrdí, znamenalo by to, že pravěcí lidé, pro které byl řídký vzduch v tomto prostředí novinkou, zřejmě získali adaptaci, a tedy i výhodné genetické rysy pářením s denisovany. Ví se totiž, že současní Tibeťané mají genovou variantu zděděnou právě od denisovanů. Až doposud ale nebylo jasné, kde se u nich vzala, slavná Denisova jeskyně totiž odsud leží přes 2800 kilometrů daleko.

Kdo byli denisované?

Druh homo se před čtyřmi až pěti sty tisíci lety rozdělil na tři skupiny: denisovany, neandertálce a homo sapiens sapiens, předchůdce současných lidí. Neandertálci vyhynuli asi před čtyřiceti tisíci lety, denisované zhruba před třiceti tisíci a v obou případech z dosud ne zcela známých důvodů.

Své stopy ale díky křížení zanechali i v genetické výbavě moderních lidí. Například asi pět procent genomu dnešních původních obyvatel Austrálie či lidí z Papuy-Nové Guineje pochází právě od denisovanů. Ostatní lidé s výjimkou černochů mají zhruba ze dvou procent genom neandertálců.

Podle nejnovějších výzkumů se všechny tři lidské druhy navzájem křížily: důkazů o vztazích lidí s neandertálci existuje obrovské množství. Před rokem navíc vědci objevili pozůstatky dívky, která měla matku neandertálského původu a otce denisovana. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 26 mminutami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026
Načítání...