Před dvěma sty lety nalezené svitky konečně vydaly svá tajemství: vědci zjistili, že první rozluštěný obsahuje doposud neznámý filosofický text.
Před dvěma tisíci lety pohřbila erupce sopky Vesuvu nejen slavné Pompeje, ale také Herculaneum a v něm i knihovnu papyrových svitků, dnes známou jako Herkulánejské papyry. Když žhavá hmota roku 79 našeho letopočtu proměnila obě města v mrtvá, zničila i svitky, do současnosti se zachovaly zuhelnatělé.
Když je vědci v 18. století našli, uložili je do knihovny v Neapoli. Asi osm stovek svitků je poškozených tak vážně, že se nedají rozbalit – rozpadly by se. Až do roku 2023 tak zůstaly jen kuriozitou. Ale v březnu spustila trojice vědců „Vesuvskou výzvu“, která měla starověkou záhadu rozluštit.
Svitky proskenovali pomocí urychlovače částic Diamond Light Source. To jim pomohlo získat snímky, které bohužel ukazovaly písmo natolik poškozené, že nebylo čitelné. Ale ani to v jednadvacátém stolení neznamená prohru. Více než milion dolarů od dárců umožnilo oslovit experty na podobné úkoly. Přihlásilo se několik týmů, uzávěrka byla na konci roku 2023.
Vědecká soutěž má vítěze
Soutěž měla jasného vítěze: hlavní cenu Vesuvius Challenge ve výši 700 tisíc dolarů získal tříčlenný tým ve složení Youssef Naderov, Luke Farritori a Julian Schilliger. Ti využili umělé inteligence, rady expertů z různých oborů a nejmodernější snímkovací technologie.
Všichni tři jsou studenti evropských univerzit; jejich specializace se dotýkají z různých stan strojového učení, jehož možnosti při rekonstrukci plně vytěžili. Nerozluštili samozřejmě všechno – cílem projektu bylo jen přijít s technologií, která by mohla být využita pro další analýzy.
Zatím se podařilo digitálně rozbalit a přečíst asi pět procent prvního svitku. Výsledek je ale i tak vynikající, ukázalo se totiž, že tento svitek není přepisem existujícího díla, ale obsahuje dosud nikdy neviděný text ze starověku. Tým papyrologů se chystá už brzy popsat jeho obsah ve studii v nějakém kvalitním žurnálu.
Římané o rozkoši
Podle vědců je hlavním tématem svitku rozkoš. Ta je v epikurejské filozofii nejvyšším dobrem. Ve dvou přečtených úryvcích se autor zabývá tím, jak může dostupnost statků, například jídla, ovlivnit potěšení, které poskytují.
Poskytují věci, které jsou k dispozici v menším množství, větší potěšení než ty, které jsou k dispozici v hojnosti? Neznámý římský filosof se domnívá, že nikoli: „stejně jako v případě jídla se hned nedomníváme, že věci, kterých je málo, jsou absolutně příjemnější než ty, kterých je dostatek.“
