Začíná nobelovský týden. Jeho organizace i možní vítězové jsou ovlivněni pandemií

Vyhlašování Nobelových cen, které začne v pondělí, letos opět ovlivní pandemie covidu-19. Laureáti si je nepřevezmou ve Stockholmu, ale ve svých zemích, a stejně jako loni se spekuluje, že by se téma covidu-19 mohlo odrazit i na výběru laureátů. Mezi favority Nobelovy ceny za mír je letos opět Světová zdravotnická organizace (WHO) a za lékařství by cenu mohli dostat vědci, kteří výrazně přispěli k výzkumu takzvaných mRNA vakcín, a tím i k superrychlému vývoji vakcín proti covidu-19.

O tom, že ceny se budou rozdělovat pod vlivem covidové pandemie, se spekulovalo už vloni. Mezi favority na cenu za mír byla WHO, ocenění nakonec ale dostal Světový potravinový program (WFP) za boj proti hladu a úsilí o lepší podmínky lidí v místech ozbrojených konfliktů.

Jako první bude hned v pondělí vyhlášena Nobelova cena za fyziologii a lékařství, v úterý bude známá cena za fyziku, ve středu za chemii, ve čtvrtek za literaturu a v pátek bude ohlášen držitel či držitelka Nobelovy ceny za mír. Jako poslední jsou každoročně vyhlašovány ceny za ekonomii, jejichž laureáti budou známi v pondělí 11. října.

Co říkají předpovědi

O držiteli Nobelovy ceny za lékařství už vícekrát předem napovědělo udělení americké Laskerovy ceny, kterou letos dostali Katalin Karikóová, maďarská biochemička z firmy BioNTech, a americký imunolog Drew Weissman, oba specialisté na mRNA vakcíny. Pokud výběr neovlivní pandemie, je mezi favority například afroamerická vědkyně Marilyn Gastonová, která by ji mohla dostat za přínos ve výzkumu srpkovité chudokrevnosti. Jde o dědičné onemocnění spojené se změnou tvaru červených krvinek, které významně zkracuje délku života a postihuje lidi v tropických a subtropických oblastech. Loni prestižní ocenění za lékařství dostali tři vědci za objev viru způsobujícího hepatitidu C.

Mezi žhavými kandidáty na Nobelovu cenu za mír jsou letos zmiňováni kromě WHO zejména běloruská disidentka Svjatlana Cichanouská či uvězněný ruský opoziční předák Alexej Navalnyj. Stejně jako loni a předloni se opět hovoří o tom, že by toto ocenění mohla získat švédská ekologická aktivistka Greta Thunbergová, nevládní organizace Reportéři bez hranic či Výbor na ochranu novinářů (CPJ). Někteří znovu tipují hnutí Black Lives Matter (Na černošských životech záleží).

Široce sledovaná bývá každoročně i Nobelova za literaturu, jejíž laureát je často překvapením. Stejně tomu bylo loni, kdy ji získala americká básnířka Louise Glücková. Letos jsou podle sázkařů opět mezi favority japonský romanopisec Haruki Murakami, keňský autor Ngugi wa Thiong'o či kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová. V posledních letech se mezi tipy na tuto cenu mnohá jména opakují. Už několik let je mezi nimi i česko-francouzský romanopisec Milan Kundera či Američan Stephen King. Z českých spisovatelů dostal Nobelovu cenu za literaturu jen Jaroslav Seifert v roce 1984.

Kvůli pandemii covidu-19 si Nobelovy ceny ve vědeckých oborech a za literaturu laureáti opět nepřevezmou osobně ve Stockholmu, ale ve svých zemích. U Nobelovy ceny za mír, která se rovněž 10. prosince, v den výročí úmrtí švédského vynálezce a zakladatele cen Alfreda Nobela (1833–1896), obvykle předává v norském Oslu, zůstává zatím otevřená možnost slavnostního osobního převzetí ocenění. Rozhodnutí má padnout v polovině října.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 3 hhodinami

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 6 hhodinami

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 8 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
včera v 10:00

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026
Načítání...