Začíná nobelovský týden. Jeho organizace i možní vítězové jsou ovlivněni pandemií

Vyhlašování Nobelových cen, které začne v pondělí, letos opět ovlivní pandemie covidu-19. Laureáti si je nepřevezmou ve Stockholmu, ale ve svých zemích, a stejně jako loni se spekuluje, že by se téma covidu-19 mohlo odrazit i na výběru laureátů. Mezi favority Nobelovy ceny za mír je letos opět Světová zdravotnická organizace (WHO) a za lékařství by cenu mohli dostat vědci, kteří výrazně přispěli k výzkumu takzvaných mRNA vakcín, a tím i k superrychlému vývoji vakcín proti covidu-19.

O tom, že ceny se budou rozdělovat pod vlivem covidové pandemie, se spekulovalo už vloni. Mezi favority na cenu za mír byla WHO, ocenění nakonec ale dostal Světový potravinový program (WFP) za boj proti hladu a úsilí o lepší podmínky lidí v místech ozbrojených konfliktů.

Jako první bude hned v pondělí vyhlášena Nobelova cena za fyziologii a lékařství, v úterý bude známá cena za fyziku, ve středu za chemii, ve čtvrtek za literaturu a v pátek bude ohlášen držitel či držitelka Nobelovy ceny za mír. Jako poslední jsou každoročně vyhlašovány ceny za ekonomii, jejichž laureáti budou známi v pondělí 11. října.

Co říkají předpovědi

O držiteli Nobelovy ceny za lékařství už vícekrát předem napovědělo udělení americké Laskerovy ceny, kterou letos dostali Katalin Karikóová, maďarská biochemička z firmy BioNTech, a americký imunolog Drew Weissman, oba specialisté na mRNA vakcíny. Pokud výběr neovlivní pandemie, je mezi favority například afroamerická vědkyně Marilyn Gastonová, která by ji mohla dostat za přínos ve výzkumu srpkovité chudokrevnosti. Jde o dědičné onemocnění spojené se změnou tvaru červených krvinek, které významně zkracuje délku života a postihuje lidi v tropických a subtropických oblastech. Loni prestižní ocenění za lékařství dostali tři vědci za objev viru způsobujícího hepatitidu C.

Mezi žhavými kandidáty na Nobelovu cenu za mír jsou letos zmiňováni kromě WHO zejména běloruská disidentka Svjatlana Cichanouská či uvězněný ruský opoziční předák Alexej Navalnyj. Stejně jako loni a předloni se opět hovoří o tom, že by toto ocenění mohla získat švédská ekologická aktivistka Greta Thunbergová, nevládní organizace Reportéři bez hranic či Výbor na ochranu novinářů (CPJ). Někteří znovu tipují hnutí Black Lives Matter (Na černošských životech záleží).

Široce sledovaná bývá každoročně i Nobelova za literaturu, jejíž laureát je často překvapením. Stejně tomu bylo loni, kdy ji získala americká básnířka Louise Glücková. Letos jsou podle sázkařů opět mezi favority japonský romanopisec Haruki Murakami, keňský autor Ngugi wa Thiong'o či kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová. V posledních letech se mezi tipy na tuto cenu mnohá jména opakují. Už několik let je mezi nimi i česko-francouzský romanopisec Milan Kundera či Američan Stephen King. Z českých spisovatelů dostal Nobelovu cenu za literaturu jen Jaroslav Seifert v roce 1984.

Kvůli pandemii covidu-19 si Nobelovy ceny ve vědeckých oborech a za literaturu laureáti opět nepřevezmou osobně ve Stockholmu, ale ve svých zemích. U Nobelovy ceny za mír, která se rovněž 10. prosince, v den výročí úmrtí švédského vynálezce a zakladatele cen Alfreda Nobela (1833–1896), obvykle předává v norském Oslu, zůstává zatím otevřená možnost slavnostního osobního převzetí ocenění. Rozhodnutí má padnout v polovině října.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...