Začíná největší vědecký festival v Česku. Zdarma a po celé republice

Nahrávám video

Na kus řeči s mladými vědci, do laboratoří i chodeb badatelských institucí, na přednášky, workshopy i koncert či ochutnávku cizokrajných jídel – letošní ročník festivalu Týden Akademie věd láká návštěvníky po covidové pauze na plně prezenční program po celé republice. Začíná v pondělí 31. října a potrvá až do neděle 6. listopadu.

Největší vědecký festival v Česku představí to nejlepší ze světa výzkumu přístupnou i poučnou formou. Lidé mohou zajít do některého z ústavů na dny otevřených dveří, které většinou provází samostatný bohatý program. Třeba v Ústavu experimentální botaniky AV ČR v Olomouci vědci představí, jak se luští genom pšenice nebo šlechtí banánovník. V ostravském Ústavu geoniky AV ČR lze zase zažít chemii všude kolem nás.

Návrat po covidové pauze

„Letos jsou všechny akce konečně opět prezenční, takže lidé můžou vyrazit za vědou téměř kamkoli a vybrat si, co je nejvíce zajímá i jaká forma je baví,“ říká Eva Zažímalová, předsedkyně Akademie věd.

Kromě ústavů Akademie věd se otevřou i dveře sídla na Národní v Praze a program se tam ponese v duchu oslav stého výročí Orientálního ústavu. Koneckonců program celého festivalu zahájí rozsvícení unikátního lampionu KOJIMA, který přijeli do Prahy vytvořit mistři vzácného řemesla výroby těchto tradičních svítilen.

Chystá se koncert arabské hudby, ochutnávky orientálních jídel, origami workshop i zajímavé přednášky – například Když Káhira vypráví o své slavné minulosti. Mnohé z přednášek budou také anglicky. Ve foyer novorenesanční budovy na Národní navíc vyroste tibetský slavnostní stan a celý týden, včetně víkendu, můžou lidé navštívit i výstavu Československo v Orientu: Orient v Československu 1918–1938.

Nahrávám video

Debaty s vědci o krizích i řešeních

Novinkou v programu Týdne Akademie věd jsou moderované debaty s vědci v kině Přítomnost. Bude se řešit konec blahobytu, svět bez fosilních paliv, jídlo budoucnosti, klima i to, jak připravit společnost, aby i uprostřed krizí zůstávala odolná. Návštěvníci se můžou do diskuse kdykoli zapojit svými dotazy – ale rezervace je nutná.

Na kus řeči s mladými vědci můžou zájemci přijít do budovy na Národní na Vědeckou zasTÁVku. Letos svůj výzkum zábavnou formou přiblíží pět expertek a expertů, kteří budou zároveň připraveni na zvídavé dotazy. Zájemci se třeba dozvědí, co mají společného frustrované páry, sendvič a katalýza nebo co se stane, když má matematik spočítat něco opravdu složitého.

Letošní program nabízí i hackaton, science shows, hry a exkurze – ať už ve městech, nebo v institucích, kde lze vědcům nahlédnout pod ruce. Jako vždy je nejvíce programu soustředěno v téměř 150 přednáškách rozmanité palety témat. Nechybí humanitní, jako třeba Doba římská na Moravě ve světle detektorových nálezů, prakticky zaměřená Výhody krémové injektáže nebo chemická Vyzkoušet a pochopit molekuláru!.

Všechny akce jsou zdarma, na většinu je třeba si udělat rezervaci přes web www.tydenavcr.cz. Tamtéž si zájemci můžou snadno vyfiltrovat program, který je zajímá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...