Zachraňte parazity, vyzývají vědci

Lidstvo se v posledních desetiletích snaží za nemalých nákladů ochraňovat řadu ohrožených živočišných i rostlinných druhů – savce, ptáky, plazy i ryby. Ve stejnou dobu se ale stejně intenzivně pokouší jiné živočišné druhy vyhubit – jedná se o parazity. Jenže tato snaha se může lidem hodně nevyplatit, varuje nový výzkum.

Vědci v srpnu v odborném žurnálu Biological Conservation uvedli, že likvidace parazitů může mít neblahý a netušeně velký dopad na životní prostředí. Zároveň upozornili, že ze všech známých druhů cizopasníků jich člověka dokáží infikovat jen čtyři procenta.

Většina parazitů má ve skutečnosti podstatné a někdy dokonce i kriticky důležité role v ekosystémech – tou hlavní je regulace množství zvířat, aby se nepřemnožila a nestala se tak pohromou.

Věda přitom o parazitech ví stále ještě velmi málo – zná jen přibližně 10 procent ze všech druhů, jež existují. A to je jen jeden z mnoha důvodů, proč se je nedaří ochraňovat. Dalším problémem je například to, že je velmi obtížné shánět finance na jejich záchranu – nejsou totiž ani vzdáleně tak přitažliví jako třeba pandy.

Skupina vědců nyní přišla s plánem, jak cizopasníky lépe ochránit. „Paraziti jsou neskutečně různorodá skupina druhů, ale naše současná lidská společnost jejich existenci nechápe jako důležitou nebo užitečnou,“ uvedla profesorka Chelsea Woodová. „Chtěli jsme zdůraznit, že o parazity přicházíme, a ukázat jejich úlohu, kterou plní, aniž bychom si toho byli vědomí,“ dodala.

Plán záchrany

Autoři studie navrhli 12 cílů pro příští desetiletí, které by mohly pomoci k lepšímu poznání parazitů, pochopení jejich role a záchraně.

Podle autorů studie je tím nejdůležitějších z nich popsat během této krátké doby polovinu všech druhů cizopasníků. „Když ty druhy ani nemají jméno, tak je nemůžeme zachránit,“ říká Colin Carlson, který se na výzkumu také podílí. A zdůrazňuje, že mezi druhy parazitů, které se snaží vědci zachránit, není ani jediný druh, který by napadal člověka. Ti by naopak měli být co do počtu regulováni, aby lidem nezhoršovali kvalitu života.

K dalším cílům patří lepší poznání role parazitů v životním prostředí. Vědci chtějí pochopit, jak si vedou ekosystémy, z nichž některé důležité druhy cizopasníků vymizí nebo jsou jejich počty výrazně omezeny.

Klíčovým úkolem je také zmapování vztahů mezi parazity a jejich hostiteli. Biologové by chtěli poznat, jak moc mohou parazité měnit své návyky a nahradit některé hostitele jinými.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
před 29 mminutami

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
před 1 hhodinou

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Schopnost přírody „vzpamatovat se“ značně přeceňujeme, varuje studie

Rozsáhlá analýza britských výzkumníků popsala, jakými způsoby rozmanitost přírody chrání člověka. A ukázala, jak složité je pro poškozené ekosystémy, jež lidem pomáhají k přežití, vrátit se k plné funkčnosti poté, co jsou nějak poškozené.
před 20 hhodinami

Snovačka a skákavka. Na jižní Moravě objevili dva v Česku dosud neznámé druhy pavouků

Přírodovědci z Masarykovy univerzity objevili skákavku Attulus inexpectus na slanisku Trkmane-Rybníčky u Rakvic a vzácnou snovačku Crustulina sticta na Kosteliskách u Dubňan.
před 22 hhodinami

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za výzkum zrcadlové chemie

Švédská akademie věd oznámila, že nositeli Nobelovy ceny za chemii za letošní rok se stali Henri Kagan a Koenso Soai, kteří se věnují výzkumu nelineárních jevů a autokatalýzy v asymetrické organické syntéze.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Vanilin by mohl pomoci při léčbě chronických ran, ukazuje studie

Vanilin má výrazné antioxidační, protizánětlivé a antibakteriální účinky, díky nimž by mohl být slibnou složkou přípravků určených k hojení ran. Vyplývá to ze studie výzkumného týmu z Laboratoře biomedicínské nanomechaniky Flindersovy univerzity v Austrálii, která byla zveřejněna v časopise International Journal of Pharmaceutics.
6. 10. 2026‌‌

Trosky starověkého Týru přečkaly útoky, teď se k nim vracejí potápěči

Ve středomořských vodách u jiholibanonského města Súr (známého jako Týr či Týros) proplouvají potápěči kolem kamenných zdí, starověkých konstrukcí a potopené cesty. Jde o pozůstatky města, které kdysi stávalo nad vodou. S vratkým příměřím mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh se tak návštěvníci vracejí do míst známých troskami z dob starověkého Říma a ještě starší fénickou historií, píše agentura AP.
6. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.