Snovačka a skákavka. Na jižní Moravě objevili dva v Česku dosud neznámé druhy pavouků

Přírodovědci z Masarykovy univerzity objevili skákavku Attulus inexpectus na slanisku Trkmane-Rybníčky u Rakvic a vzácnou snovačku Crustulina sticta na Kosteliskách u Dubňan.

Pavouci jsou tvorové, kteří se velmi snadno šíří, a to i na delší vzdálenosti, proto není objev v Česku doposud nepozorovaných druhů velkým překvapením. Platí to hlavně pro drobné druhy a mladé jedince, kteří se mohou přenášet na velké vzdálenosti i vzduchem.

Složitější je ale pro pavouky uchytit se na daném místě. V tomto případě se jim to podle vědců podařilo, u obou druhů v mokřadech. „Nález proto nemusí znamenat, že se pavouci na jižní Moravu rozšířili teprve nedávno. U některých druhů může jejich skutečný výskyt odhalit až cílený a dlouhodobý monitoring,“ upozorňují přírodovědci.

Ani jeden z obou druhů není invazní ani masově se šířící. A pro člověka nepředstavují žádné nebezpečí. „Jejich přítomnost je zajímavým dokladem biologické hodnoty tamních mokřadních stanovišť,“ doplňují vědci.

„Jihomoravské mokřady nás stále dokážou překvapit. Nález dvou druhů pavouků, které dosud nebyly z České republiky známé, ukazuje nejen jejich mimořádnou biologickou hodnotu, ale také význam dlouhodobého monitoringu. V projektu proto praktickou obnovu mokřadů propojujeme s výzkumem, abychom mohli sledovat, jak se jejich biodiverzita v čase mění,“ komentovala objev Marie Kotasová Adámková z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.

Osminozí Češi

Prvním z nově odhalených druhů je skákavka Attulus inexpectus, kterou věda popsala až roku 1997. Obývá nížiny v blízkosti vody, pobřežní biotopy i vnitrozemská slaniska. Dvě samice druhu Attulus inexpectus vědci zachytili v lokalitě Trkmanec-Rybníčky u Rakvic, v tamním mokřadu, který se vyznačuje vysokou slaností a současně i výskytem ohrožených slanomilných rostlin, například pcháče žlutoostenného.

Skákavka Attulus inexpectus
Zdroj: MUNI/F. L. Fischer

Význam lokality Trkmanec-Rybníčky podtrhuje ještě další nález. Ve stejných vzorcích vědci potvrdili také přítomnost kriticky ohrožené pavučenky druhu Entelecara omissa. V Česku byla dosud známa pouze z jediné lokality – Lednických rybníků, a to ještě ze dvacátého století.

Druhým novým přírůstkem mezi českými pavouky je snovačka Crustulina sticta. Tento vzácný druh se vyskytuje roztroušeně po Evropě, nejčastěji žije v rašeliništích a mokřadech. Přestože byla jeho přítomnost potvrzena ve všech státech sousedících s Českem, na našem území dosud doložen nebyl.

Snovačka Crustulina sticta
Zdroj: MUNI/J. Lissner

Jednoho samce druhu Crustulina sticta vědci zachytili v květnu 2025 na mokřadní lokalitě Kosteliska u Dubňan, která leží v evropsky významné lokalitě Hodonínská Dúbrava. Oba nové druhy byly získány při vzorkování společenstev bezobratlých pomocí upraveného zahradního vysavače. Nalezené exempláře jsou uloženy ve sbírce Ústavu botaniky a zoologie Masarykovy univerzity.

„U skákavky Attulus inexpectus je nález zajímavý i tím, že nejbližší známá lokalita tohoto druhu leží až u Neziderského jezera v Rakousku, tedy více než 120 kilometrů od Trkmance. Zároveň se jedná o středně velký druh pavouka, takže není pravděpodobné, že by byl dosud na našem území přehlížen. U snovačky Crustulina sticta jsme naopak její výskyt v Česku mohli vzhledem k nálezům ve všech sousedních zemích očekávat. I tak je pozoruhodné, že v rámci jednoho monitoringu můžeme českou faunu rozšířit hned o dva druhy pavouků,“ doplňuje arachnoložka Eva Líznarová z Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, která nalezené pavouky určovala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Napoleonův tajný dopis z roku 1809 dešifrovala AI za pár hodin

Když francouzský císař Napoleon Bonaparte nařídil sepsat válečný dopis v šifře, vznikla hádanka, která byla nevyřešená více než 200 let. Dokud ji umělá inteligence (AI) nerozluštila během několika hodin. Ať už jde o dešifrování korespondence nebo o to, aby promluvily starověké ohořelé papyry, AI otevírá nové cesty pro historický výzkum, napsala agentura AFP.
před 4 hhodinami

Nejstarší vražda? Archeologové popsali neandertálce zabitého před 75 tisíci lety

Kruhový otvor v lopatce neandertálce, jehož kosti vědci našli v jeskyni v iráckém Kurdistánu, může být nejstarším známým příkladem úmyslného zabití člověka jiným člověkem. Podle nové studie se to stalo asi před 75 tisíci lety.
před 12 hhodinami

Ruská ornitoložka má strávit léta v trestanecké kolonii. Za pětistovku pro neziskovku

Ruská vědkyně Sofja Rozenfeldová se dostala do problémů poté, co odjela na expedici do Arktidy. Nechala běžet automatické platby pro neziskovou organizaci spojenou s opozicí, kterou mezitím ruské úřady prohlásily za extremistickou. Expertka poté byla odsouzena za podporu extremistického hnutí.
včera v 12:53‌‌

Hurikán Simon rozvibroval atmosféru desítky kilometrů nad Zemí

Hurikán Simon způsobil nejen velké škody v Mexiku, ale také se projevil mnohem výš. Podle pozorování NASA rozkmital atmosféru asi osmdesát kilometrů na povrchem tak, že vyvolal jev známý jako atmosférické gravitační vlny.
včera v 11:17‌‌

Astronomové spustili teleskopy, které mají pátrat po největších tajemstvích kosmu

Na Kanárských ostrovech slavnostně zahájila provoz čtveřice velkých teleskopů LST (Large-Sized Telescope). Stojí na observatoři Roque de los Muchachos na ostrově La Palma a tvoří základ severní části budoucí největší observatoře pro hledání kosmického gama záření na světě.
včera v 10:50‌‌

AI může pomoci ptákům objevit ztracené melodie

Umělá inteligence a nahrávky zpěvu by mohly pomoci ohroženým druhům ptáků znovu se naučit melodie, které v jejich populacích postupně zanikají. Ukazuje to pokus v argentinském Buenos Aires, kde se podařilo obnovit jednu z téměř zapomenutých „písní“ místního druhu strnadce ranního.
včera v 06:30‌‌

U pobřeží Turecka našli dosud nejstarší pozůstatky lodi

Lidé se plavili po Středozemním moři už před skoro pěti tisíci lety, naznačuje nový archeologický objev. Nedaleko tureckého ostrova se našel vrak starověké lodi, který přepisuje dějiny mořeplavby.
15. 10. 2026‌‌

Česko je třetí na světě v počtu transplantací. Pokrok za dvacet let je obrovský, říká lékařka

Tématu transplantací se lékařka Silvie Rajnochová-Bloudíčková věnuje celý svůj profesní život. V rozhovoru pro ČT24 vysvětluje, že za dvacet let doznal obor obrovského pokroku, a přibližuje, jak vypadá budoucnost pro lidi, kteří jednou budou potřebovat nové orgány.
15. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.