Za úbytek spermií u moderních mužů mohou insekticidy, naznačuje rozsáhlá studie

Mužům v bohatých zemích už desítky let ubývá spermií, respektive klesá jejich koncentrace. Podle některých studií má například současná generace mužů pohlavních buněk o polovinu méně než ta předchozí. Vědci zatím spíše spekulovali o tom, co by mohlo být příčinou. Autoři rozsáhlého výzkumu, jehož závěry otiskl časopis Environmental Health Perspectives, tvrdí, že silným faktorem by mohlo být vystavení insekticidům, tedy látkám, které se používají v zemědělství na likvidaci hmyzu.

Mezinárodní tým vědců z Univerzity George Masona a Northeastern University prošel data o úbytku spermií za posledních pět desítek let, které popsalo 25 různých výzkumů. Výsledky všech sjednotil a shrnul v metastudii, která podle autorů představuje vůbec nejúplnější zdroj poznání tohoto fenoménu. Vědce zajímal hlavně možný vliv insekticidů, které byly v podezření už dříve. Jen chyběly silnější důkazy.

„Pochopit, jak insekticidy ovlivňují koncentraci spermií u lidí, je vzhledem k jejich všudypřítomnosti v životním prostředí a zdokumentovaným reprodukčním rizikům zásadní. Insekticidy představují problém pro veřejné zdraví a všechny muže, kteří jsou jim vystaveni především konzumací kontaminovaných potravin a vody,“ uvedla profesorka Lauren Ellisová, která výzkum vedla.

Její tým se věnoval dvěma třídám insekticidů –⁠ organofosfátům a N-metylkarbamátům. Sledoval, jaká je souvislost s poklesem počtu spermií u mužů podle jejich profese a blízkosti těmto chemikáliím. Zjistili, že právě u těch, kteří jsou jim vystaveni nejvíc, dochází k největšímu poklesu koncentrace mužských pohlavních buněk. Podle autorů by to mělo být důvodem k obavám, zejména kvůli trendu stále klesající kvality spermatu. „Dostupné důkazy dospěly do bodu, kdy musíme přijmout regulační opatření ke snížení expozice insekticidům,“ dodává Melissa J. Perryová, hlavní autorka článku o studii. 

Přiznává ovšem také, že studie má i slabiny, které ale mohou pomoci odstranit další navazující výzkumy. Tou největší je fakt, že mezi vystavení insekticidům a počtem spermií se dá prokázat jen korelace, ale ne jasný vztah příčiny a následku. Pro vědce je ale vždy důležité, jak silná taková korelace je – pokud silná je, je výsledek důležitý i přesto, že není jasné, zda jde o souvislost příčinnou. A v tomto případě je podle vyjádření autorů pro web Gizmodo dokonce velmi silná.

Vědci také ještě nevědí, jak by měl u lidí vypadat mechanismus, kterým by insekticidy spermie poškozovaly. Také není jasné, jestli má úbytek spermií v ejakulátu nějaký negativní dopad na reálnou mužskou plodnost. Protože jde o eticky složitý výzkum, existují dostupné důkazy zatím jen na zvířecích modelech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 14 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...