Za deset let se k Zemi přiblíží stokilometrová kometa. Jde možná o největší takový známý objekt

Už roku 2031 by se mohla lidstvu nabídnout neobvyklá podívaná –⁠ zřejmě největší kometa, kterou kdy mohlo pozorovat. Podle současných výpočtů by se mohla dostat až k Saturnu.

Kometa dostala jméno 2014UN271, poprvé byla pozorována roku 2014 a podle posledních odhadů její dráhy by mohla proniknout až k Saturnu. Její velikost, detaily oběžné dráhy i většina ostatních informací jsou zatím neznámé.

Rozměr sto kilometrů jsou přitom spíše spodní hranice odhadu její velikosti –⁠ maximální možné rozměry by mohly činit dokonce až 360 kilometrů.

Kometa má vysoce excentrickou dráhu –⁠ právě to je zatím nejlepším důkazem, že by se mohlo jednat o kometu. Pokud to opravdu tento druh objektu je, má krajně nezvyklé rozměry, nic tak velkého zatím astronomové v kategorii komet nepozorovali. Zatím největším obrem mezi kometami byla stokilometrová Sarbat, která Sluneční soustavou proletěla roku 1729. Do Sluneční soustavy míří z oblasti tazvaného Oortova mračna –⁠ místa, kde se komety rodí.

Pro vědce, kteří o tento objekt mají zájem, je dobrou zprávou, že mají spoustu času na její studium. První snímky 2014 UN271 byly pořízeny v době, kdy byla přibližně stejně daleko od Slunce jako Neptun, ale od té doby se tato vzdálenost zkrátila o čtvrtinu. V roce 2031 se téměř dotkne dráhy Saturnu, než se opět vydá na cestu ven ze Sluneční soustavy. To sice není dost blízko na to, aby si ji astronomové mohli dobře prohlédnout. Pomoci by v tom mohl vesmírný teleskop Jamese Weba, pokud se ho do té doby podaří přes všechny odklady opravdu do kosmu vypustit.

Je samozřejmě také možné, že některá z vesmírných agentur bude tento objekt považovat za tak důležitý, že k němu vyšle rychle průzkumnou misi.

Co o kometě ví věda a co od ní čekat?

Kometa byla sice poprvé pozorovaná už roku 2014, ale tehdy si jí na snímku nikdo nevšiml –⁠ na těchto záběrech ji teprve nedávno identifikoval tým astronomů, který těleso popsal vlastně náhodou při pátrání po záhadné temné energii.

Klíčovou otázkou je, zda je tento objekt vůbec kometou –⁠ a jestli se tedy začne její povrch při přibližování ke Slunci vypařovat a vznikne tak známý „ohon“.

I kdyby to kometa byla, nejsou si zatím astronomové jistí, jestli by přiblížení jen k Saturnu pro dostatečné ohřátí a tedy vznik ohonu stačilo –⁠ také v tom se budou ještě modely doplňovat a upřesňovat podle dalších informací o dráze objektu.

Možné také je, že proniknutí do Sluneční soustavy bude pro objekt znamenat jeho konec. Stává se to řadě komet, jejich zánik může být doprovázený působivým vizuálním divadlem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...