Z Enceladu tryskají do kosmu komplexní organické molekuly, ukazuje studie

Měsíc Enceladus, který obíhá kolem Saturnu, je už dvě desítky let podezřelý, že by mohl v oceánu pod svým ledovým povrchem skrývat život. Nový výzkum přináší další náznaky, že by to mohla být pravda.

Evropští vědci, kteří prozkoumali data shromážděná sondou Cassini, zjistili, že Saturnův měsíc Enceladus chrlí do okolí komplexní organické molekuly. „To je jasným znamením, že v jeho podzemním oceánu probíhají složité chemické reakce. Některé z těchto reakcí by mohly být součástí řetězců, které vedou k ještě složitějším molekulám, potenciálně biologicky relevantním,“ uvádějí autoři studie, která vyšla v časopise Nature Astronomy.

Podle nich jsou tyto nové objevy dalším velmi silným argumentem, proč by se k tomuto vesmírnému objektu měla vypravit speciální mise Evropské kosmické agentury (ESA), jež by se měla dostat nejprve na jeho oběžnou dráhu a posléze na tomto tělese přistát.

Kosmické střípky ledu

Sonda Cassini objevila první důkazy o tom, že Enceladus má pod svou ledovou povrchovou vrstvou skrytý oceán, už roku 2005. Tehdy se ukázalo, že z trhlin v ledu poblíž jižního pólu měsíce tryskají proudy vody, které vystřelují do vesmíru kousky ledu. Vlastně spíše kousíčky: jsou totiž menší než zrnka písku. Některé z nich dopadají zpět na povrch měsíce, zatímco jiné unikají do vesmíru a dostávají se do známého Saturnova prstence.

Vizualizace erupcí ze dna oceánu Enceladu
Zdroj: ESA/Science Office

„Cassini detekovala vzorky z Enceladu po celou dobu, kdy prolétala Saturnovým prstencem E. V těchto ledových zrnkách jsme již našli mnoho organických molekul, včetně prekurzorů aminokyselin,“ shrnuje výsledky těchto starších pozorování hlavní autor nové studie Nozair Khawaja.

Tato ledová zrnka v prstenci mohou být celé stovky let stará. Jak stárla, „zvětrávala“ – nikoliv vlivem větru, který v kosmu pochopitelně není, ale vlivem okolního prostředí, hlavně intenzivním kosmickým zářením. Vědci chtěli prozkoumat čerstvá zrnka vyvržená mnohem později, aby získali lepší představu o tom, co se přesně děje v oceánu Enceladu.

A přesně to se povedlo roku 2008, kdy Cassini proletěla sprškou ledu z Enceladu, která obsahovala ta nejnovější ledová zrna, která astronomové zatím zaznamenali. Z analýzy vyplývá, že střípky ledu měly při nárazu do přístroje Cosmic Dust Analyzer (CDA) na sondě rychlost přibližně 18 kilometrů za sekundu a opustily Enceladus jen několik minut před nárazem. Proč je právě rychlost tak důležitá?

Ledová zrna podle Khawajy obsahují nejen zmrzlou vodu, ale také další molekuly, včetně těch organických. Při nižších nárazových rychlostech se led rozbije a signál ze shluků molekul vody může zakrýt signál z určitých organických molekul. „Ale když ledová zrna narazí na CDA rychle, molekuly vody se neshlukují a my máme šanci vidět tyto dříve skryté signály,“ vysvětluje vědec.

Snímek Enceladu ukazuje erupci
Zdroj: ESA/NASA

Takhle to může vypadat jednoduše, ale vědcům trvalo celé roky, než se jim povedlo dát dohromady všechna data z předchozích průletů sondy, vyhodnotit je a nakonec je aplikovat na analýzu vzorků získaných roku 2008. Zjistili, že některé organické molekuly, které už dříve našli v Saturnově prstenci, se vyskytovaly také v čerstvých ledových zrnech. To potvrzuje, že vznikají v oceánu Enceladu.

Objevili ale také úplně nové molekuly, které zatím nebyly v ledových zrnech z Enceladu nikdy vidět. Na Zemi se právě tyto konkrétní molekuly podílejí na řetězcích chemických reakcí, které nakonec vedou ke vzniku složitějších molekul, které jsou nezbytné pro život.

Život pod ledem?

Organické molekuly ještě nemusí znamenat život. Tento termín totiž označuje „jen“ chemicky čistou látku, jejíž molekuly obsahují vždy jeden nebo více atomů uhlíku. Ale právě z nich vznikají složitější řetězce molekul, jež se pak stávají „cihličkami, z nichž se staví dům života“.

„Existuje mnoho možných cest od organických molekul, které jsme našli v datech sondy Cassini, k potenciálně biologicky relevantním sloučeninám, což zvyšuje pravděpodobnost, že tento měsíc je obyvatelný,“ říká Khawaja. „V datech, která v současné době zkoumáme, je mnohem více informací, takže se těšíme, až v blízké budoucnosti zjistíme více.“

Nicolas Altobelli, vědec projektu ESA Cassini, dodává: „Je fantastické vidět nové objevy vycházející z dat sondy Cassini téměř dvě desetiletí po jejich shromáždění. To opravdu ukazuje dlouhodobý dopad našich vesmírných misí. Těším se na porovnání dat ze sondy Cassini s daty z jiných misí ESA, které navštívily ledové měsíce Saturnu a Jupitera.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 13 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
včera v 20:56

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
včera v 14:54

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
včera v 12:05

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
včera v 11:20

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
včera v 10:59

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
včera v 08:25
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...