Vznik autismu může být spojený s vlivem hormonů na embryo, ukazuje nový výzkum

Vědci z univerzity v Cambridge tvrdí, že našli souvislost mezi vznikem autismu a vystavením plodu v děloze hormonu estrogenu. Studii, která potvrzuje některé starší předpoklady, zveřejnili v odborném časopise Molecular Psychiatry.

Poprvé se teorie o možném vlivu hormonů v děloze na vznik autismu objevila již před asi dvaceti lety, v posledních letech její pravdivost potvrzuje stále větší množství studií.

Vědci z Cambridge už roku 2015 měřili úroveň čtyř hormonů v plodové vodě v děloze. Objevili, že jejich množství bylo vyšší u dětí, u nichž se později v životě objevil autismus. Tyto hormony nazývané androgeny se více produkují v těle mužských než ženských plodů – což také vysvětluje, proč je autismus rozšířenější u chlapců než u dívek. A současně tento výzkum ukázal, že není možné, aby byl autismus způsobený očkováním; hormony mají dopad mnohem dříve, než k prvnímu očkování dojde.

Nový výzkum se zaměřil na estrogeny

Nyní stejný tým výzkumníků na starší výzkum navázal. Testovali vzorky 98 jednotlivců z dánské databáze, která obsahuje záznamy o zhruba 100 tisících těhotenství. Tentokrát ale zkoumali jiné prenatální pohlavní hormony – takzvané estrogeny. Jde o výzkum důležitý především tím, že některé dříve studované hormony se mění na estrogeny.

Ukázalo se, že úroveň všech čtyř zkoumaných estrogenů byla u 98 plodů, u nichž se vyvinul autismus, vyšší než u 177 plodů, u nichž se autismus neobjevil. Přestože jsou estrogeny spojené v laických představách s ženskými principy, prenatálně tyto hormony ovlivňují mozek a maskulinizují ho u mnoha druhů savců.

Studii vedl profesor Simon Baron-Cohen (m.j. příbuzný komika Sashy Barona Cohena), který vede Centrum pro výzkum autismu na univerzitě v Cambridge. Právě on jako první přišel s teorií, že autismus by mohl být způsobován vlivem prenatálních hormonů. Uvedl: „Tyto nové objevy potvrzují myšlenku, že zvýšené množství steroidních hormonů může být jednou z potenciálních příčin tohoto stavu.“

Příčiny neznámé

Vědci si zatím nejsou jistí, kde se tyto hormony berou. Mohly by pocházet z těla matky, z dítěte samotného, anebo z placenty. A právě to by mělo být dalším krokem výzkumu a jeho pokračováním – najít směr, odkud se steroidní hormony do těla embrya dostávají.

Tento výzkum však nehledá lék na autismus, ani nemá v úmyslu vyvíjet analytické nástroje, jimiž by se dalo zjistit, zda se u dítěte autismus neobjeví. Jde čistě o primární výzkum, vědce zajímá lepší pochopení fenoménu autismu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 14 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...