Vzkazy na Mars mohou lidé posílat ještě týden. Nejlepší nahrávky dopraví na rudou planetu sonda

Zájemci mají několik posledních dní na to, aby se zapojili do soutěže „Telefonát z Marsu“. V ní lidé z celého světa posílají krátké nahrávky, o kterých jsou přesvědčeni, že by se měly stát prvním meziplanetárním zvukovým vzkazem. Jedenáct nejlepších nahrávek totiž odletí v létě 2020 na palubě sondy ExoMars k našemu rudému sousedovi, z jehož povrchu bude vítězná nahrávka odvysílána zpět na Zemi. Původně mělo být možné vzkazy posílat jen do 20. dubna, nakonec však organizátoři uzávěrku soutěže o měsíc posunuli.

Telefonát z Marsu pořádá Akademie věd České republiky. Jedním z porotců, který se bude podílet na výběru nejlepších nahrávek, je i předsedkyně akademie Eva Zažímalová. „Největší šanci mají nahrávky, které nejsou konfliktní, diskriminační, hrubé a podobně,“ uvedla. Uspět podle ní mohou vzkazy s originálním nápadem nebo ty, které vyjadřují nějakou společnou pozitivní myšlenku.

V porotě jsou dále také vědci podílející se na misi ExoMars 2020. Patří mezi ně například Argentinec Jorge Vago, který se specializuje na planetární fyziku nebo hlavní poradce pro vědu a výzkum Evropské kosmické agentury Mark McCaughrean.

„Českým vzkazům nadržovat nebudeme. Šanci mají ty nejlepší vzkazy z celého světa. Pokud má být v cílové jedenáctce zvuk češtiny, musí to být jeho kvalita, která zaujme mezinárodní porotu,“ uvedl Marek Janáč z časopisu Vesmír, který se na soutěži podílí. Jakmile porotci nejlepších jedenáct vzkazů vyberou, budou nahrány do počítače sondy ExoMars.

 V tu chvíli se také spustí druhé kolo soutěže, které potrvá až do příletu sondy na Mars. Během celého letu tak bude mít veřejnost možnost svými hlasy rozhodnout o tom, která z jedenácti finálových nahrávek bude nakonec odvysílána zpět na Zemi.

„Původně měli čeští vědci odevzdat letový kus svého přístroje už začátkem května. Zdržení jiného vědeckého týmu ale znamenalo odsunutí termínu odevzdání, proto jsme se rozhodli, že dáme šanci i těm zájemcům, kteří v měsíčním startovním okně nestihli nahrávku přihlásit,“ okomentoval důvod odsunutí uzávěrky soutěže Janáč. 

Vzkazy z Francie, Česka i ze Španělska

Své vzkazy posílají lidé napříč celou Evropou. „Nejvíce nahrávek dosud poslali z Francie, ale situace se v podstatě každým dnem mění. Zpočátku byl velký zájem z Francie, poté z Řecka,“ řekla Zažímalová. Češi se v současné době drží s odstupem na druhém místě s 56 nahrávkami.

Výjimkou nejsou ani vzkazy od dětí. Ty ze španělské Galicie poslaly do soutěže například tento vzkaz: „Ahoj Marťané! Jsme studenti školy San Clemente z Caldas de Reis. Chceme, aby se galicijština dostala na Mars, protože v Galicii (…) všechno je lepší a opravdu bezva!“

Pozadu přitom nezůstávají ani děti z Česka. „Nahrávky začaly zasílat i celé české třídy. Připojily se tak k zahraničním školám, které se do projektu přihlásily již dříve. Je pěkné, že si školy uvědomily, že tímto způsobem mohou pěkně spojit zájem studentů o nové technologie s ryze humanistickými tématy,“ uvedl Janáč.

S nápadem odvysílat poselství z Marsu přišlo Oddělení kosmické fyziky Akademie věd České republiky spolu s redaktory časopisu Vesmír. Vítězná nahrávka cestou z rudé planety urazí přes 240 milionů kilometrů a její autor získá potvrzení o tom, že se stal důležitou součástí výzkumu Marsu. Nahrávku může do soutěže poslat kdokoliv prostřednictvím serveru mars.vesmir.cz. do 20. května.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 1 hhodinou

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026
Načítání...