Výzva etice. Japonští vědci dostali svolení vypěstovat živou krysu s lidskou slinivkou

Vláda v Japonsku se rozhodla pro přelomový krok a jako první kabinet v dějinách podpořila plán na vznik zvířecích embryí obohacených o lidské buňky. Tato embrya dospějí a vznikne takzvaný lidsko-zvířecí hybrid.

O záměru informoval odborný žurnál Nature. Japonský kabinet schválil výzkum, jehož cílem je, aby v myších a krysách vyrostla lidská slinivka. Na začátku letošního roku návrh nejprve vláda zamítla, nyní byl zákaz odvolán.

„Konečně jsme se dostali do situace, kdy můžeme po deseti letech příprav začít seriózní zkoumání,“ komentoval povolení hlavní autor výzkumu Hiromitsu Nakaichu deníku Asahi Shimbun.

V čem je to nové

O lidsko-zvířecích hybridech se mluví již delší dobu. Dokonce už řada takových embryí kombinujících lidské a zvířecí (prasečí a ovčí) buňky vznikla, ale nebylo jim povoleno narodit se – březost byla po několika dnech nebo týdnech ukončena.

Nový japonský výzkum ale míří k tomu, aby embrya dospěla a narodila se – vzniknou z nich zdravá, dýchající zvířata schopná normálního života. Cílem je zatím jen výzkum toho, jak by takoví hybridi mohli fungovat. Vědci by chtěli, aby se laboratorní zvířata mohla stát zdrojem orgánů, jež by se daly transplantovat lidem.

Moderní svět se potýká s nedostatkem orgánů vhodných pro transplantace – nejčastěji pocházejí od lidí, kteří umírají při dopravních nehodách. Počet zájemců ale řádově převyšuje počet dárců.

Japonský výzkum má etické slabiny

Nakauchiho tým použije embrya hlodavců, která nejsou schopná vyvinout si vlastní slinivku. Pak do nich vloží lidské kmenové buňky a embrya transplantují do dospělých zvířat, která by je měla „donosit“. Vědci ale hodlají postupovat velmi opatrně – obávají se toho, aby se do mozku embryí nedostalo příliš lidských buněk; v takovém případě by byl experiment z etických důvodů přerušen.

Část expertů má s tímto směrem výzkumu problém, považuje ho za eticky nepřijatelný. Na řadu otázek sice japonští vědci reagují, například na možnost vzniku lidsko-zvířecích mozků. Nezabývají se ale tím, zda je přijatelné, aby se ze zvířat odebíraly lidské orgány.

Autor výzkumu Nakauchi se v rozhovoru pro Asahi Shinbun k této otázce vyjádřil. Brání se tomu, že by bylo možné, aby se narodilo zvíře s lidskými vlastnostmi. To, že by třeba vznikla ovce s lidským obličejem, je podle něj možné jen ve sci-fi. „Množství lidských buněk, které vyrostou v těle ovce, je extrémně nízké – ten poměr je třeba jedna ku deseti tisícům. Díky tomu se nikdy nenarodí zvíře s lidskou tváří,“ říká vědec.

V Japonsku se proti němu už ale zvedla vlna kritiky. Biolog Jiro Nudeshima se zabývá etickými otázkami ve vědě a podobný výzkum se mu nelíbí. „Je-li cílem takových studií objevit terapeutické aplikace pro lidi, pak experimenty na krysách a myších nepřinesou výsledky – velikost orgánů není dostatečná a výsledky nebudou ani anatomicky dostatečně podobné.“

Podle Nudeshimy je výzkum problematický jak eticky, tak z hlediska bezpečnosti. Lidské kmenové buňky, které jsou v experimentu použité, se totiž mohou měnit na mnoho typů a nikdo vlastně netuší, jak takový pokus dopadne, obává se biolog.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...