Výzva etice. Japonští vědci dostali svolení vypěstovat živou krysu s lidskou slinivkou

Vláda v Japonsku se rozhodla pro přelomový krok a jako první kabinet v dějinách podpořila plán na vznik zvířecích embryí obohacených o lidské buňky. Tato embrya dospějí a vznikne takzvaný lidsko-zvířecí hybrid.

O záměru informoval odborný žurnál Nature. Japonský kabinet schválil výzkum, jehož cílem je, aby v myších a krysách vyrostla lidská slinivka. Na začátku letošního roku návrh nejprve vláda zamítla, nyní byl zákaz odvolán.

„Konečně jsme se dostali do situace, kdy můžeme po deseti letech příprav začít seriózní zkoumání,“ komentoval povolení hlavní autor výzkumu Hiromitsu Nakaichu deníku Asahi Shimbun.

V čem je to nové

O lidsko-zvířecích hybridech se mluví již delší dobu. Dokonce už řada takových embryí kombinujících lidské a zvířecí (prasečí a ovčí) buňky vznikla, ale nebylo jim povoleno narodit se – březost byla po několika dnech nebo týdnech ukončena.

Nový japonský výzkum ale míří k tomu, aby embrya dospěla a narodila se – vzniknou z nich zdravá, dýchající zvířata schopná normálního života. Cílem je zatím jen výzkum toho, jak by takoví hybridi mohli fungovat. Vědci by chtěli, aby se laboratorní zvířata mohla stát zdrojem orgánů, jež by se daly transplantovat lidem.

Moderní svět se potýká s nedostatkem orgánů vhodných pro transplantace – nejčastěji pocházejí od lidí, kteří umírají při dopravních nehodách. Počet zájemců ale řádově převyšuje počet dárců.

Japonský výzkum má etické slabiny

Nakauchiho tým použije embrya hlodavců, která nejsou schopná vyvinout si vlastní slinivku. Pak do nich vloží lidské kmenové buňky a embrya transplantují do dospělých zvířat, která by je měla „donosit“. Vědci ale hodlají postupovat velmi opatrně – obávají se toho, aby se do mozku embryí nedostalo příliš lidských buněk; v takovém případě by byl experiment z etických důvodů přerušen.

Část expertů má s tímto směrem výzkumu problém, považuje ho za eticky nepřijatelný. Na řadu otázek sice japonští vědci reagují, například na možnost vzniku lidsko-zvířecích mozků. Nezabývají se ale tím, zda je přijatelné, aby se ze zvířat odebíraly lidské orgány.

Autor výzkumu Nakauchi se v rozhovoru pro Asahi Shinbun k této otázce vyjádřil. Brání se tomu, že by bylo možné, aby se narodilo zvíře s lidskými vlastnostmi. To, že by třeba vznikla ovce s lidským obličejem, je podle něj možné jen ve sci-fi. „Množství lidských buněk, které vyrostou v těle ovce, je extrémně nízké – ten poměr je třeba jedna ku deseti tisícům. Díky tomu se nikdy nenarodí zvíře s lidskou tváří,“ říká vědec.

V Japonsku se proti němu už ale zvedla vlna kritiky. Biolog Jiro Nudeshima se zabývá etickými otázkami ve vědě a podobný výzkum se mu nelíbí. „Je-li cílem takových studií objevit terapeutické aplikace pro lidi, pak experimenty na krysách a myších nepřinesou výsledky – velikost orgánů není dostatečná a výsledky nebudou ani anatomicky dostatečně podobné.“

Podle Nudeshimy je výzkum problematický jak eticky, tak z hlediska bezpečnosti. Lidské kmenové buňky, které jsou v experimentu použité, se totiž mohou měnit na mnoho typů a nikdo vlastně netuší, jak takový pokus dopadne, obává se biolog.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 19 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...