Výrobci vakcín se připravují na příchod varianty horší než delta. Nové očkování prý mohou dodat do sta dní

Kdyby se objevila varianta covidu-19, která obchází imunitu získanou očkováním nebo proděláním nemoci, vrátilo by to boj proti pandemii na samotný začátek. Vznik takové varianty není vyloučený – a výrobci vakcín se na tuto situaci už nyní připravují.

Šéf společnosti Pfizer Albert Bourla v červnu na tiskové konferenci v britském St Ives prohlásil, že pokud by byla potřeba nová vakcína proti covidu, byla by jeho společnost schopná dodat ji do sta dní. Během tohoto slibu stál po boku amerického prezidenta Joea Bidena.

Mluvil tehdy o vzniku případné „únikové varianty“, který stále není vyloučený. Tato hypotetická a zatím neexistující varianta nemoci by se vyhnula imunitě z vakcín nebo předchozí prodělané nemoci – v nejhorším případě by unikala jak vakcínám, tak získaným protilátkám. Podle odborného časopisu Nature se na příchod takového kmene připravuje v současné době nejen Pfizer, ale i společnosti Moderna a AstraZeneca.

Generálka už proběhla

Podle Nature už všechny zmíněné firmy provedly „generální zkoušky“, během nich trénovaly na známých variantách SARS-CoV-2. To znamená, že aktualizavaly své vakíny tak, aby lépe odpovídaly variantám beta a delta, testovaly je v klinických studiích, ale také ladily vnitřní procesy tak, aby byly schopné rychle a účinně reagovat na případnou dramatickou změnu vlastností viru.

„V určitém okamžiku budeme nevyhnutelně muset vytvořit variantní vakcíny – pokud jsou vakcíny způsobem, jakým se bude udržovat imunita populace. Teď ale nejsme v situaci, kdy můžeme s jistotou předvídat budoucí vývoj viru,“ uvedl virolog Paul Bieniasz z Rockefellerovy univerzity v New Yorku. „Přijde mi, že cvičení s existujícími variantami je dost rozumný přístup.“

Proč už nemáme speciální očkování proti deltě?

Podle výrobců vakcín se zatím zdá, že i první generace vakcín proti covidu velmi dobře účinkuje proti deltě a dalším známým variantám a subvariantám, pokud jde o prevenci závažných onemocnění a hospitalizací.

Společnosti Pfizer, Moderna a AstraZeneca tvrdí, že jejich vakcíny, které jsou založeny na původním kmeni SARS-CoV-2, který byl poprvé zjištěn v čínském Wu-chanu, stále poskytují tu nejlepší ochranu proti všem známým variantám.

„V současné době není potřeba vyrábět novou vakcínu, která by byla účinnější, protože se zdá, že ty staré fungují velmi dobře i proti variantě delta,“ souhlasí Kathryn Edwardsová, vědecká ředitelka Vanderbiltova výzkumného programu vakcín.

Pokud se objeví úniková varianta, výrobci mRNA vakcín (Pfizer a Moderna) by podle Nature mohli navrhnout a vyrobit první prototyp adekvátní očkovací látky během pouhých několika dní. Vakcíny s virovými vektory (například vakcína společnosti AstraZeneca) by mohly následovat v těsném závěsu.

Výroba mRNA vakcíny je totiž snazší; obvykle zahrnuje vytvoření nové genetické sekvence a její zapouzdření do tukové látky, například lipidu. Vektorové vakcíny jsou už o něco náročnější a vznikají vložením klíčové genetické sekvence do neškodného nosného viru, kultivací velkého množství viru v bioreaktoru a jeho přečištěním.

Pfizer má otestováno

Mnohem déle než vývoj trvají testy vakcíny. Nejdelší je fáze na lidech, která se nesmí uspěchat, a vyžádá si tedy nejvíce času. Společnost Pfizer se svým partnerem BioNTech se sídlem v německé Mohuči už proto testuje vakcínu proti variantě beta v randomizované, placebem kontrolované klinické studii s asi 930 účastníky. V srpnu tyto společnosti zahájily zkoušku multivalentní vakcíny, která je zaměřena na varianty delta i alfa.

„Neděláme to proto, že bychom si skutečně mysleli, že potřebujeme novou vakcínu pro tyto kmeny,“ uvedl viceprezident Pfizeru Philip Dormitzer. „Chceme si nacvičit všechny části změny vakcíny proti jinému kmeni – tedy předklinický výzkum, výrobu, klinické testování i podání žádosti regulačním orgánům – abychom v případě, že se objeví varianta, která skutečně unikne imunitě vakcíny, byli rychle připraveni,“ dodává Dormitzer s tím, že Pfizer v současné době neplánuje uvolnit své vakcíny proti betě nebo deltě mezi veřejnost.

Chystá se Moderna i AstraZeneca

Společnost Moderna se sídlem v Massachusetts tak daleko není. Teprve v současné době provádí nábor skupiny tří až pěti set účastníků, kteří budou testovat nové mRNA vakcíny proti betě, deltě a kombinaci bety a původního kmene. Plánuje také testovat multivalentní vakcínu proti variantám beta-delta. Jejím cílem je, aby vznikl proces, který by všechny úpravy v budoucnu urychlil a zjednodušil.

Na variantu beta se zaměřuje přesto, že už byla vytlačená deltou – zejména proto, že obsahuje mutace, díky nimž je odolnější vůči neutralizaci protilátkami vytvořenými v těle člověka po očkování než jakákoli jiná známá varianta. „Pokud se v budoucnu objeví další kmen, u kterého se tyto mutace vyvinou, můžeme využít toho, co jsme se už naučili,“ vysvětlují zástupci společnosti. 

Společnost AstraZeneca se sídlem v Cambridge ve Velké Británii zahájila rozsáhlou studii vakcíny proti variantě beta už v červnu. Zařadila do ní víc než 2800 účastníků, kteří už byli v minulosti očkováni touto očkovací látkou nebo vakcínou na principu mRNA.

Podle vyjádření společnosti pro Nature také AstraZeneca pokládá vývoj nové vakcíny především za trénink pro případné zhoršení situace. Nicméně pokud bude účinná, může ji využít i v blízké budoucnosti – zejména proto, že její očkovací látka je o něco méně účinnější než ty postavené na principu mRNA.

Test vakcíny proti neexistující variantě

Určit skutečnou účinnost variantních vakcín ale bude pro výrobce nesmírně obtížné. Ve státech, které jsou dobře proočkované, je totiž těžké najít dobrovolníky, kteří by se přihlásili do experimentální zkoušky nové vakcíny. Navíc se mohou objevit i etické otázky ohledně placebo skupiny – tedy té, která dostane neúčinnou látku, a to v době, kdy jsou běžně dostupné účinné vakcíny.

„Pokud nebudeme provádět randomizované kontrolované studie účinnosti, jednou z alternativ by bylo provedení studií imunogenicity plus opravdu robustních, dobře navržených studií účinnosti v reálném světě,“ říká Matthew Hepburn, který byl do srpna ředitelem vývoje vakcíny covid-19 v americké vládní skupině pro urychlení protiopatření (dříve Operace Warp Speed) a nyní je zvláštním poradcem v Úřadu pro vědeckou a technologickou politiku Bílého domu.

Jak poznat, že nastala krize

Zatím ani není jasné, jak se pozná, že se nějaká varianta unikající imunitě šíří. Nejspíš se to stane, až se ukáže, že v nemocnicích přibývá hodně lidí, kteří byli očkovaní.

Světová zdravotnická organizace má stanovený postup, jak určit, kdy a jak změnit chřipkovou vakcínu, aby odpovídala novému kmeni. Tato rozhodnutí jsou částečně založena na dlouhé historii sledování a očkování proti vývoji viru. To ale pro covid neexistuje.

Lékaři ale doufají, že proces aktualizace vakcíny proti covidu bude nakonec stejně jednoduchý jako právě změna vakcíny proti chřipce – ta nevyžaduje mnoho klinických studií. A protože mRNA vakcíny lze vyrábět rychleji než běžné očkovací látky, měla by aktualizace proběhnout ještě rychleji, než se to daří u chřipky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 1 hhodinou

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 22 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Načítání...