Vrtulník NASA Ingenuity na Marsu překonal všechny své předchozí rekordy

Malý vrtulník Ingenuity americké vesmírné agentury NASA od svého únorového přistání na Marsu už nalétal více než 2,6 kilometru, přičemž ve vzduchu strávil celkově bezmála dvaadvacet minut. Při zatím poslední akci překonal své dosavadní letové rekordy. Informovala o tom Laboratoř tryskového pohonu (JPL), která má v NASA na starosti mimo jiné testování Ingenuity.

Helikoptéra o velikosti malého dronu přistála na Marsu 18. února společně s roverem Perseverance, má ale samostatný program. Není vybavena vědeckými přístroji a jediným úkolem je vyzkoušet, jestli budou při budoucím zkoumání povrchu mimozemských těles využitelné létající aparáty. Stroj doposud překonal všechna očekávání vědců.

Během prozatím posledního letu, který absolvovala v pondělí, uletěla Ingenuity 450 metrů, což je dosud nejvíce. V marsovském vzduchu se přitom držela bez jedenácti vteřin tři minuty, což je rovněž její rekordní výkon.

Zatímco při předchozích letech se vrtulník držel trasy před Perseverance, tentokrát provedl let okružní. Sbíral přitom pro svého společníka jedoucího na povrchu Marsu podrobné informace o terénu, včetně barevných záběrů. Ty pomohou vědeckému týmu na Zemi při výběru nejvhodnější cesty nejen pro bezpečný postup, ale i pro výběr zajímavých cílů ke zkoumání a k odběru vzorků.

Byl na Marsu život?

Mise Perseverance zahrnuje především hledání známek možného minulého, nikoli současného života na Marsu a shromažďování údajů o klimatu a geologii planety. Rover má  proto sbírat vzorky hornin a prachu, které by někdy v budoucnu měly být přepraveny na Zemi.

První odběr vzorků se předminulý týden nezdařil. Podle sdělení NASA to ale nezpůsobily problémy se zařízeními ani softwarem stroje, nýbrž přílišná jemnost materiálu. Údaje předané na Zemi sice ukázaly, že akce proběhla, jak měla, ale do trubice pro uchování vzorků se žádný materiál nedostal. Odběry budou pokračovat na dalších místech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...