Vlny veder znamenají méně mléka od krav, ukázal výzkum

Adaptovat chov dobytka na stále častější a intenzivnější vlny veder je pořád náročnější, ukazuje rozsáhlý izraelský výzkum. I pokud se zavedou chlazení chovů, stále to bude mít dopady na nižší množství nadojeného mléka, popsali vědci.

Čím dál více studií dokládá, že změny klimatu sníží produkci plodin. A to včetně České republiky. Výrazně méně toho ale věda ví o možném dopadu na hospodářská zvířata. Podle nového výzkumu ale mohou být značné.

Každý chovatel dobytka ví, že krávy jsou na horko citlivé. Co s nimi ale udělá stále více tropických, a dokonce i supertropických dní? Nová studie, která vyšla v odborném časopisu Science Advances, uvádí, že jeden den extrémního horka může snížit produkci mléka až o deset procent. A navíc jen tak neodezní: dobytek se z ní může vzpamatovávat až dalších deset dní.

„Změna klimatu bude mít rozsáhlé dopady na to, co jíme a pijeme, včetně sklenice studeného mléka,“ varuje spoluautor studie Eyal Frank z Harris School of Public Policy. „Naše studie zjistila, že extrémní horka vedou k významným a trvalým dopadům na dodávky mléka a že i ty nejmodernější a nejlépe vybavené farmy používají adaptační strategie, které nemusí stačit na řešení v době klimatických změn.“

Chlazení, či izolace?

Frank a další spoluautoři studie se zabývali mlékárenským průmyslem v Izraeli. Je to bohatá země, která má dostatečně moderní průmyslový mlékárenský systém a současně leží dostatečně na jihu na to, aby se potýkala se silnými vlnami veder. Vědci analyzovali tamní údaje o počasí, aby změřili dopad takzvaného vlhkého horka (neboli kombinace vysokých teplot a vysoké vzdušné vlhkosti, kdy se tělo jen špatně ochlazuje pocením) na více než 130 tisíc izraelských dojnic v průběhu dvanácti let. V další fázi výzkumu prostudovali asi tři stovky krav, které byly chované v ochlazovaných prostorách. Tím chtěli zjistit, jestli tato strategie stačí na potlačení dopadů klimatických změn.

„Chovatelé dojnic jsou si dobře vědomi negativních dopadů, které má tepelný stres na jejich stáda, a používají různé formy adaptace,“ uvedli autoři. „Adaptace je ale drahá a zemědělci musí pečlivě zvažovat, co tím získají a co je to stojí. Proto vidíme investice do chladicích opatření, ale ne do úplné izolace krav od okolí, která by byla příliš nákladná a náročná na realizaci,“ dodávají vědci.

Na základě této analýzy získali vědci data, která mohli spojit s tím, jaké jsou předpovědi počasí na další desítky let. Zjistili, že bez ochlazení by v deseti zemích s největší produkcí mléka mohlo dojít k poklesu průměrné denní produkce o čtyři procenta. Nicméně dopady by byly značně nerovnoměrné.

Tři z pěti největších producentů – Indie, Pákistán a Brazílie – budou mít ztráty dojivosti asi 3,5 až 4 procenta na krávu a den. Těmto zemím by se také nejvíc vyplatilo investovat do ochlazování chovů. Ale i když k tomuto drahému řešení sáhnou, celá „velká mléčná pětka“, kterou tvoří kromě výše uvedené trojice ještě Čína a USA, zaznamená ztráty mezi 1,5 a 2,7 procenta na krávu a den.

„Náš výzkum podtrhuje hodnotu a omezení technologií chlazení a dalších snah zemědělců v mlékárenství přizpůsobit se změně klimatu,“ dodávají autoři. Zdůrazňují, že se ukazuje, jak moc je potřeba se starat i o další faktory, které u dobytka omezují stres. Například telata, jež byla oddělená od svých matek a tedy vystresovaná, vlnám veder odolávala mnohem hůř než ta, která mohla se svými matkami zůstat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...