Vlny veder znamenají méně mléka od krav, ukázal výzkum

Adaptovat chov dobytka na stále častější a intenzivnější vlny veder je pořád náročnější, ukazuje rozsáhlý izraelský výzkum. I pokud se zavedou chlazení chovů, stále to bude mít dopady na nižší množství nadojeného mléka, popsali vědci.

Čím dál více studií dokládá, že změny klimatu sníží produkci plodin. A to včetně České republiky. Výrazně méně toho ale věda ví o možném dopadu na hospodářská zvířata. Podle nového výzkumu ale mohou být značné.

Každý chovatel dobytka ví, že krávy jsou na horko citlivé. Co s nimi ale udělá stále více tropických, a dokonce i supertropických dní? Nová studie, která vyšla v odborném časopisu Science Advances, uvádí, že jeden den extrémního horka může snížit produkci mléka až o deset procent. A navíc jen tak neodezní: dobytek se z ní může vzpamatovávat až dalších deset dní.

„Změna klimatu bude mít rozsáhlé dopady na to, co jíme a pijeme, včetně sklenice studeného mléka,“ varuje spoluautor studie Eyal Frank z Harris School of Public Policy. „Naše studie zjistila, že extrémní horka vedou k významným a trvalým dopadům na dodávky mléka a že i ty nejmodernější a nejlépe vybavené farmy používají adaptační strategie, které nemusí stačit na řešení v době klimatických změn.“

Chlazení, či izolace?

Frank a další spoluautoři studie se zabývali mlékárenským průmyslem v Izraeli. Je to bohatá země, která má dostatečně moderní průmyslový mlékárenský systém a současně leží dostatečně na jihu na to, aby se potýkala se silnými vlnami veder. Vědci analyzovali tamní údaje o počasí, aby změřili dopad takzvaného vlhkého horka (neboli kombinace vysokých teplot a vysoké vzdušné vlhkosti, kdy se tělo jen špatně ochlazuje pocením) na více než 130 tisíc izraelských dojnic v průběhu dvanácti let. V další fázi výzkumu prostudovali asi tři stovky krav, které byly chované v ochlazovaných prostorách. Tím chtěli zjistit, jestli tato strategie stačí na potlačení dopadů klimatických změn.

„Chovatelé dojnic jsou si dobře vědomi negativních dopadů, které má tepelný stres na jejich stáda, a používají různé formy adaptace,“ uvedli autoři. „Adaptace je ale drahá a zemědělci musí pečlivě zvažovat, co tím získají a co je to stojí. Proto vidíme investice do chladicích opatření, ale ne do úplné izolace krav od okolí, která by byla příliš nákladná a náročná na realizaci,“ dodávají vědci.

Na základě této analýzy získali vědci data, která mohli spojit s tím, jaké jsou předpovědi počasí na další desítky let. Zjistili, že bez ochlazení by v deseti zemích s největší produkcí mléka mohlo dojít k poklesu průměrné denní produkce o čtyři procenta. Nicméně dopady by byly značně nerovnoměrné.

Tři z pěti největších producentů – Indie, Pákistán a Brazílie – budou mít ztráty dojivosti asi 3,5 až 4 procenta na krávu a den. Těmto zemím by se také nejvíc vyplatilo investovat do ochlazování chovů. Ale i když k tomuto drahému řešení sáhnou, celá „velká mléčná pětka“, kterou tvoří kromě výše uvedené trojice ještě Čína a USA, zaznamená ztráty mezi 1,5 a 2,7 procenta na krávu a den.

„Náš výzkum podtrhuje hodnotu a omezení technologií chlazení a dalších snah zemědělců v mlékárenství přizpůsobit se změně klimatu,“ dodávají autoři. Zdůrazňují, že se ukazuje, jak moc je potřeba se starat i o další faktory, které u dobytka omezují stres. Například telata, jež byla oddělená od svých matek a tedy vystresovaná, vlnám veder odolávala mnohem hůř než ta, která mohla se svými matkami zůstat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 16 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...