Vlci se bojí superpredátora jménem člověk i tam, kde jsou chránění

Lidé se bojí vlků víc než většiny jiných zvířat. Ale nové studie ukazují, že tito predátoři se člověka obávají ještě mnohem více.

Evropané se od malička učí bát se vlků. Tito predátoři se objevují jako padouši v pohádkách, v moderní době jako nebezpeční nepřátelé ve videohrách. Strach z bájného „velkého zlého vlka“ ale podle archeologických nálezů ovládá veřejné vnímání vlků už po tisíciletí a ovlivňuje i současné debaty týkající se konfliktu mezi lidmi a divokými zvířaty.

Nové výzkumy ale ukazují, že ve skutečnosti je tento vztah spíše opačný: vlci se bojí lidského „superpredátora“, a to i v místech, kde jsou zákonem chránění a „racionálně“ by se ho tedy neměli důvod obávat. Zajímavý experiment provedl tým profesorky LIany Zanettové z University of Western Ontario s vlky žijícími na rozsáhlé ploše v severní části středního Polska.

Národní park Tucholské bory je jádrem velkého lesa, kde v Polsku žijí vlci chránění zákonem. Vědci zde nainstalovali fotopasti s reproduktory, které při spuštění zvířetem procházejícím v blízkosti natáčely reakci zvířete na klidnou polskou řeč, štěkání psů nebo neohrožující kontrolní zvuky (ptačí hlasy). Vědci chtěli vidět, co vlky nejvíc znepokojí.

Strach z predátora

Ukázalo se, že vlci prchali až dvakrát častěji, když zaslechli zvuk lidského hlasu, než když vnímali ptačí zpěv. Nebyli v tom ale jediní, stejně se zachovala i další velká zvířata, která zde žijí: například jeleni a divočáci, kteří jsou zde pro vlky častou kořistí.

Studie tedy experimentálně prokázala, že vlci se bojí lidí, a potvrdila tak, že strach z lidí, kteří jsou převážně aktivní během dne, nutí vlky omezovat svou aktivitu spíše na noc, kdy člověka v lese potkat v podstatě nemohou.

Právě noční aktivita vlků je dalším silným důkazem toho, jak moc se lidí tato inteligentní zvířata obávají. Ve všech částech světa, kde žijí tito predátoři poblíž lidí, jsou totiž aktivní převážně v noci. Tento nový experiment potvrzuje, že důvodem je to, že vlci se všude bojí lidí. „Vlci nejsou výjimkou v tom, že se bojí lidí – a mají dobrý důvod se nás bát,“ vysvětluje Zanettová.

„Globální průzkumy ukazují, že lidé zabíjejí kořist v mnohem vyšší míře než ostatní predátoři a zabíjejí velké masožravce, jako jsou vlci, v průměru devětkrát častěji, než tato zvířata umírají přirozenou smrtí. To z lidí dělá ‚superpredátory‘,“ konstatuje bioložka.

Podle ní není tento experiment jediný, který něco takového naznačuje. Podobné údaje přicházejí z celého světa z různých výzkumů o jiných velkých masožravcích, jako jsou levharti, pumy nebo hyeny. Všechna tato silná a velká zvířata se bojí lidského „superpredátora“ víc než čehokoliv jiného.

Návrat vlků nemusí vyvolávat obavy

Vlci v současné době znovu osidlují oblasti v Evropě a Severní Americe, kde byli v minulosti vyhubeni, včetně České republiky. Logicky to vede k častějším střetům mezi lidmi a vlky. Tento nárůst setkání byl přisuzován právní ochraně, která umožnila, aby se vlci přestali lidí bát: když člověk vlky nezabíjí, neměl by predátor mít důvod se ho obávat. Nové experimentální výsledky ale ukazují, že tento předpoklad není vědecky podložený.

„Pro vlky – stejně jako pro všechna velká i malá zvířata – je strach primárně spojený s potravou, konkrétně s tím, jak se vyhnout tomu, aby se sami stali potravou při hledání potravy. Zaměření se na tento základní kompromis mezi rizikem a odměnou je zásadní,“ řekl Zanettová. „Jistota, že vlci se bojí lidí, znamená, že musíme znovu zaměřit pozornost na to, co tento strach vyvažuje, spíše než na to, jestli jsou vlci nebojácní.“

Lidé jsou jedinečně smrtící a zároveň jedineční v tom, že jsou obvykle obklopeni nadměrným množstvím vysoce kvalitních potravin. Výsledky studie jasně naznačují, že každý zdánlivě nebojácný vlk je ve skutečnosti strašpytel, který riskuje blízkost lidí, aby se dostal k našim „superpotravinám“. Skutečným problémem je podle Zanettové to, jak zabránit vlkům v přístupu k lidským potravinám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 15 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...