Virus nipah zabíjí až 90 procent nakažených. Experti jej považují za globální hrozbu

Smrtící virus nipah přenášený zejména kaloni má vážný epidemický potenciál. Varovali před tím podle agentury Reuters experti na globální zdraví a infekce. Virus se rozšířil na tisícovkách kilometrů v Indii a Bangladéši a neexistují proti němu léky ani vakcína.

Virus byl poprvé identifikovaný v roce 1999 v Malajsii a Singapuru. Mezi lékaři vzbuzuje obavy zejména mírou úmrtnosti: zabíjel při svých rozšířeních 40 až 90 procent nakažených. „Od jeho objevení uplynulo 20 let, ale svět stále není adekvátně vybaven k tomu, aby čelil globální zdravotní hrozbě, kterou představuje virus nipah,“ řekl Richard Hatchett, šéf organizace CEPI (Coalition for Epidemic Preparedness Innovations), která tento týden v Singapuru spolupořádá první konferenci věnovanou nipah.

CEPI, která je partnerstvím expertů, veřejnosti, soukromých subjektů, filantropů a občanských iniciativ, byla zřízena v roce 2017 s cílem urychlit vývoj očkovacích látek proti novým a neznámým infekcím.

Mezi prvními terči sdružení je nipah, jehož přenašeči jsou zejména některé druhy kaloňů a prasat. Přenášen může být také z člověka na člověka nebo prostřednictvím kontaminovaného jídla.

  • Kaloni (Megachiroptera) jsou jedním ze dvou podřádů letounů, což je skupina savců, kam dále patří netopýři. Zařazuje se k nim jediná čeleď, kaloňovití (Pteropodidae). Přes své velké rozměry jsou kaloni velmi lehcí a i ti největší dosahují hmotnosti pod dva kilogramy.
  • Tělo kaloňů je podobné netopýrům, ale hlava se nápadně podobá lišce.

Během dvou let od objevení se virus rozšířil do Bangladéše, kde způsobil od roku 2001 několik prudce se šířících nákaz. Loňská epidemie v indické Kérale zabila 17 lidí.

Virus nipah nese jméno malajsijské vesnice Nipah, kde zabíjel poprvé už koncem 90. let. Ze 300 nakažených tam třetina zemřela. 

Virus, který se snadno šíří

„Prudká šíření viru nipah dosud byla omezena na jižní a jihovýchodní Asii, ale virus má vážný epidemický potenciál, protože kaloni, kteří jej přenášejí, se vyskytují napříč tropy a subtropy, v nichž žijí více než dvě miliardy lidí,“ upozornil Hatchett.

Riziko šíření viru nipah
Zdroj: WHO

Nipah může způsobit zánět mozku. Nemocní trpí zpravidla vysokými horečkami, bolestmi hlavy, dýchacími obtížemi, zvracením, křečemi, následně se dostavuje dezorientace a malátnost a v řadě případů pak kóma a smrt.

Nebezpeční kaloni

Kaloni i netopýři jsou spojení s řadou onemocnění. Některé druhy kaloňů stojí pravděpodobně za původem obávaného ebola viru, který způsobuje krvácivou horečku (nejsmrtelnější typy viru mají až devadesátiprocentní úmrtnost). K přenosu na primáty došlo zřejmě kontaminovaným ovocem. Také virus Marburg je spojován s těmito zvířaty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...